Podle neofašistických zákonů EU má člověk právo na smrt – na sebevražednou eutanazii. Odnímá se mu tím však právo nejen na časný život, ale i na život věčný. Když dříve umíral křesťan, byl volán kněz, aby ho připravil na šťastnou smrt, která mu otevře cestu do věčného života. Nyní ďáblovi služebníci přicházejí nejen k umírajícím lidem, ale manipulují už i zdravé důchodce k podepsání dokumentu ke vstupu do pekla. Eutanazie má nyní v EU dvojí rozměr: Podle nedávného rozhodnutí Štrasburského soudu může být prakticky zabit jakýkoliv, tedy i zdravý, člověk. To je první rozměr – ztráta časného života. Druhým rozměrem je ztráta věčného života, jestliže se člověk nechá zmanipulovat, aby spáchal asistovanou sebevraždu.

Eutanazie zavádí tzv. právo na dobrovolný odchod ze života – v podstatě jde o uzákonění fašistického systému masového a nekontrolovatelného vraždění lidstva. Juvenilní justice je uzákoněním systému na masové kradení dětí z rodin bez reálné příčiny. Bez důkazů, bez soudu, bez svědků, jsou děti rvány milujícím rodičům. Zločince, kteří tyto krádeže dětí realizují, nelze přitáhnout k zodpovědnosti, protože tyto zločiny byly uzákoněny.

Jaké pokrytectví! Pod záminkou práva na soukromí je uzákoňována eutanazie – zabíjení zdravých lidí. Toto právo na soukromí je ale ignorováno, když juvenilní justice dělá razii v soukromých bytech a krade děti.

Co tedy euro-politika sleduje? Sleduje redukci – likvidaci lidstva o 80–90 %.

o. Dimitrij OSBMr

katolický pozorovatel