Vážený pane generální tajemníku,

vážený pane předsedo!

Ukrajina hrubě a soustavně narušuje základní lidská práva v oblasti svobody svědomí a náboženského vyznání. Synod biskupů Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve (UP HKC) proto kategoricky požaduje zákaz listopadové eurointegrace Ukrajiny.

UP HKC není žádnou sektou, ale je křesťanskou církví. Z důvodu hlásání herezí kardinálem Huzarem došlo k oddělení se od Huzarem řízené UHKC. Od roku 2009 naše církev neustále žádá státní orgány o registraci. Registrace na církevním oddělení ministerstva kultury je jí uměle zamítána. Iniciuje to Huzarova hierarchie, aby mohla naši církev veřejně nazývat destruktivní sektou. Soustavně rozpaluje náboženskou nenávist vůči naší náboženské menšině. Do tohoto procesu fyzického i duchovního lynčování jsou zapojeny státní orgány a rovněž masmédia.

Ovoce diskriminace: smrt tří osob.

Ve městě Čortkov (Ternopilská oblast) naši věřící, spolu s naším řeholním knězem Romanem Šelepkem, postavili malý chrám. Na otce Romana (40 let) byl vyvíjen silný psychologický nátlak ze strany čortkovského církevně-státního „talibanu“. Dne 4. listopadu 2010, několik metrů před chrámem, v následku těchto ustavičných stresů způsobených nátlakem ze strany Huzarovy UHKC i státu, padl mrtev. Několik dní potém se vloupali do našeho chrámu představitelé Huzarovy skupiny a vyměnili ve dveřích zámky. Nám i našim věřícím tak ukradli chrám a dodnes nám ho nevrátili. Naši věřící oznámili, že přijedou autobusem na liturgii za zemřelého kněze Romana. Skupina z Huzarovy UHKC proto zmobilizovala asi 500 zfanatizovaných mužů. Na autobusovém nádraží naše věřící lynčovali a hrozilo nebezpečí smrtelného ušlapání. Akci nečinně přihlížela policie i představitel církevního oddělení z Ternopolského krajského úřadu, pan Kulčický. (http://uogcc.org.ua/ua/video/index.php/article/.3740/) Několik dní nato tento novodobý čortkovský „taliban“ vyhrožoval našim věřícím smrtí. Tímto psychologickým terorem byla naše náboženská menšina na tomto území zcela zlikvidována.

Rovněž v tomto období skupina organizovaná „talibanem“ fyzicky zranila řeholní sestry naší církve. (http://uogcc.org.ua/ua/video/index.php/article/.3739/, http://uogcc.org.ua/ua/video/index.php/article/.3745/) V dalších násilnických akcích několikrát vtrhli do jejich kláštera se sekerami a železnými tyčemi. Sestry zranili, klášter ukradli i s jejich osobním majetkem. Dodnes tyto zločiny diskriminace naší náboženské menšiny nebyly řádně vyšetřeny a potrestány.

Druhou obětí fyzického a psychologického teroru se stal náš arcibiskup Michael Osidač († 2013), hlava naší církve. Psychologický teror na objednávku církevních a státních orgánů započal časopis Expres. Šéfredaktor se svou pomocnicí drze vešli na soukromý pozemek arcibiskupa a nutili ho odpovídat na provokativní otázky. Arcibiskup žádné interview podávat nechtěl, protože ho už dříve Expres hrubě očernil. Žurnalisté vyvolali skandál a znovu jeho jméno na veřejnosti hrubě očernili. Huzarova hierarchie spolu se státními orgány na něj vyvíjela psychologický nátlak a vyžadovala, aby propustil naše sestry, které se o něj v jeho stáří a nemoci staraly a chránily ho před provokatéry. Arcibiskup Osidač byl pak několik týdnů držen v domácím vězení, takže bylo zabráněno nám biskupům, kněžím, sestrám i věřícím, s ním jakkoli komunikovat. Brzy potom našli arcibiskupa mrtvého.  

Třetí obětí psychologického teroru ze strany státních orgánů – Lvovského krajského úřadu, byl ředitel Lvovské galerie umění, hrdina Ukrajiny, Boris Voznický († 2012). V roce 2005 pronajal naší církvi chrám, kulturní památku v Pidhirkách. Státní orgány na něj vyvíjely velký nátlak, aby zrušil smlouvu a nedovolil nám slavit bohoslužby. Týden před svou smrtí si mně osobně stěžoval na tento soustavný psychologický teror. Vyjádřil obavy, že už ho nebude schopen dlouho vydržet. Brzy nato dostal infarkt a tragicky zahynul. Státní orgány okamžitě po jeho smrti cynicky zrušily smlouvu a vyhnaly nás z chrámu.

Toto jsou metody „talibanu“ Huzarovy hierarchie, které realizují prostřednictvím státních struktur.

Státní orgány skrze soud pokrytecky žádaly snížení obvodové stěny našeho chrámu ve Lvově na ulici Pluhová, o jeden metr. V podstatě šlo o to, aby se tak budova stala nefunkční a našim věřícím bylo zabráněno v plnění náboženských povinností. Dodnes není záležitost dořešena. Jde o hrubý projev diskriminace ze strany státních orgánů. Naši věřící proto už dva roky v horku i v mrazu slouží liturgii na ulici u stěny chrámu sv. Petra a Pavla ve Lvově.

Dalším projevem diskriminace bylo nařízení Lvovské oblastní rady k takzvané prověrce naší církve. Cílem byla diskriminace a likvidace naší náboženské menšiny.

Následujícím projevem diskriminace bylo rozšiřování podvodné petice pod hlavičkou Lvovské oblastní rady. Měla za cíl lstivě likvidovat naší církev, protože byla záměrně spojena s aktuálním problémem týkajícím se zákona o ukrajinském a ruském jazyce. Ve skutečnosti šlo o masové rozpoutání náboženské nenávisti ve všech chrámech UHKC.

Dalším projevem náboženské diskriminace byla kampaň v masmédiích. Časopis Expres, televizní kanály 12LTB, 1+1, ZIK, ICTV, STB rozpalovaly, a zvláště tyto dny masově rozpalují náboženskou nenávist vůči naší církvi. Nazývají nás destruktivní sektou, která prý krade děti. Připisují nám užívání psychotropních látek. Dokonce vykonstruovali lživý horor o rituálních vraždách, a to stále opakují. Nám není dána žádná možnost obhájit pravdu! Kampaně pokračují a jsou znakem hrubého porušování základních lidských práv a svobod na Ukrajině. Jde o masové rozpalování náboženské nenávisti, což našim věřícím způsobilo mnoho těžkých traumat.

Státní orgány dokonce na jedné z našich mírných manifestací nezákonně zatkly a na několik dní uvěznily naše dva věřící. Až po vykonání nespravedlivého trestu apelační soud uznal jejich nevinu.

V městě Brody naši věřící na svém pozemku postavili malou kapli, aby zde mohli plnit své náboženské povinnosti. Státní orgány započaly likvidační proces požadavkem – zbořit kapli, jinak prý nám ji samy buldozerem zboří.

Protože nám stát nezákonně blokuje registraci církve, zaregistrovali jsme pod stejným názvem aspoň občanské sdružení. Nyní je však skrze soudy vyvíjen velký tlak, s cílem jeho zrušení.

Hierarchie UHKC vyvíjí už 4 roky korupční a psychologický nátlak na pracovníky Ministerstva kultury Ukrajiny, aby v žádném případě nedovolili registraci naší náboženské menšiny UP HKC. Ministerstvo kultury proto nese spoluzodpovědnost nejen za všechny projevy diskriminace, které jsou přestupováním Charty základních lidských práv, ale i za masové rozpalování náboženské nenávisti, za ohrožování života a úmrtí s ní spojená.

Z důvodu hrubé náboženské diskriminace Synod biskupů UP HKC kategoricky žádá vedení OSN, aby nedovolilo už naplánovanou eurointegraci Ukrajiny! Turecku byla rovněž z důvodu talibanu eurointegrace odmítnuta.

Za biskupský synod UP HKC

Kopie:

Prezidentům států Evropské unie

Prezidentům Ukrajiny a Ruska

Poslancům Parlamentu Ukrajiny

Ministerstvu kultury, oddělení církví (Moškola M.I.)

Rada národní bezpečnosti a obrany

Masmédiím