Vědomí viny, vědomí zodpovědnosti, kolektivní viny. Kdy konečně si rodiče uvědomí, že jsou hříšníci, že zamordovali své nenarozené dítě, kdy si lidé uvědomí, že i jejich pomluvy a neláska je vklad ke zničení lidstva! Dnešní lidstvo potřebuje jedno jediné: uvědomit si svou vinu. Uvědomit si stav, ve kterém je. Satan však stále štve k činnosti a k záplatování svého svědomí různými dobročinnými akcemi, které jsou konány k ohlušení svědomí a k postoji farizejské samospasitelnosti. Vědomí viny! Vědomí kolektivní viny! Jak byl šokován David, když mu prorok Nátan vyprávěl to podobenství o bohatém muži! Když pak David vzplanul spravedlivým hněvem a řekl: „Takový člověk je hoden smrti“, dostal od proroka odpověď: „Ty jsi ten člověk!“ Kdy si to uvědomíš i ty o sobě? Petr vydal svědectví o Ježíšovi v den Letnic. Přitom řekl tato slova: „Toho Ježíše, kterého Bůh učinil Pánem a Spasitelem, jste vy zabili!“ (Sk 2,36) Petr jim jasně pověděl: „Vy jste vrahové, vy jste se dopustili bohovraždy. Ano, vy a nic nemění na tom, že jste vůbec nebyli fyzicky přítomní na Golgotě.“ Jak reagovali tito upřímní lidé? Oni vůbec nedokazovali svou nevinu, ale tato pravda jim doslova pronikla srdce: „Když to uslyšeli byli zkormouceni v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Muži, bratři, co máme dělat?“ Petr jim řekl: „Změňte smýšlení a každý z vás se dej pokřtít ve jméno Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů“ (v.37 – 38). Ti Židé, kteří přišli z cizích národů na pouť, byli upřímní lidé, kteří věřili v Boha a snažili se poctivě plnit nařízení Božího zákona. Vážili dokonce cestu mnoha desítek kilometrů, aby uctili Boha ve svatém městě. Přijdou a dostanou takovou sprchu. Jim to proniklo srdce. Oni však mohli jednat úplně jinak, mohli se cítit uraženi a začít vyjmenovávat, co vše oni pro Boha dělali. To není maličkost, obvinit někoho veřejně z vraždy! Jim to proniklo srdce a zeptali se jen: Co máme dělat?

Uvědomil sis i ty tuto pravdu: Ty jsi vrah, ty jsi bohovrah! Neházej vinu na druhého, na kolektiv. Jsi vrah a vrah zasluhuje smrt! Konečně, za koho Ježíš na kříži zemřel? Kdo byl příčnou Jeho smrti? Vrahem nejsou jenom ti vojáci! Oni jenom konali svou povinnost. Vrahem nejsou ti velekněží, ani Pilát, ten byl vystaven morálnímu tlaku. Příčinou smrti Ježíše je tvůj hřích. To je ta pravá a skutečná příčina! Ty ostatní jsou druhotné. Každý hřích je vzpoura proti Bohu, je to zapojení se do vzpoury, je to volání: Ukřižuj, ukřižuj! Já nechci, aby Ježíš byl Pánem a Králem. Mým Pánem je mé ego a mým bohem je moje břicho! Ano, my jsme Ho zabili, i když žijeme na konci druhého tisíciletí. „Cokoli jste učinili jednomu z mých nejmenších, mně jste učinili…“ Zabíjení nenarozených dětí vlastní matkou, doporučené otcem a konané lékaři… I my jsme do toho zapojeni svým mlčením. To však je jenom jeden hřích. Odsuzování bližního je útok proti bezmocnému Kristu! „Cokoli jste učinili…“ My pomlouváme, odsuzujeme, nenávidíme určité lidi… „Kdo nenávidí, je vrah!“ (1 J 3,15) Je zapotřebí uvědomit si to, uvědomit si, že jsi v mašinerii a systému, který je postaven proti Bohu. Tím systémem je hřích světa. Ten Artukovič by nezabil možná ani kuře, kdyby nebyl v tom systému. A Ježíš přišel, aby snímal hříchy světa. Jen jedno je zapotřebí: uvědomit si, kdo jsem já a kdo je Ježíš a přijmout Ho. Toto je to jediné!

Pro nás je jen jedna cesta, cesta kajícího lotra. Tedy lotr je nám příkladem, co dělat se svou vinou a hříchem. Dnes a hned! Tak vážná otázka se neodkládá. „Co pomůže člověku, kdyby celý svět získal, ale na duši utrpěl škodu?“ (Mt 16,26) Ne až budu fyzicky umírat, ale musím už dnes začít umírat hříchu, tím, že ho přiznám, odsoudím a uvěřím v moc Beránka, který snímá hřích světa! On snímá teď a v každém okamžiku mého života, dokud mám čas, dokud jsem v čase! V čase Bůh nabízí své milosrdenství, u Jeho soudu však bude přísná spravedlnost, pro ty, kdo odmítli milosrdenství. Šavel pronásledoval církev a pak se obrátil a volal: Následujte mě! Obraťte se na Ježíše! V Něm je plnost všeho. V Něm je spása. Všichni jsme hříšníci, ale je rozhodující, jestli jsme udělali to, co lotr: Přijali Ježíše a uvěřili v Něho. Toto je základní rozlišující znak mezi spaseným a zavrženým. „Bůh nám dal život věčný a ten život je v jeho Synu, kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá života“ (1 J 5,11 – 12). Máš v tuto chvíli Syna Božího? Dnes a teď? Nemáš-li, přiznej, že jsi hříšník a přijmi Ježíše, uvěř v Něho – d n e s !