a) Zamyšlení nad Božím slovem

Tomáš v neděli Kristova vzkříšení prožíval větší boj s pochybnostmi než ostatní učedníci. Večer v neděli vzkříšení nebyl svědkem prvního Ježíšova zjevení učedníkům. Když se vrací do jejich společnosti, radostně mu zvěstují: „Viděli jsme Pána!“ Tomáš však nesdílí jejich radost. Zpráva, že Ježíš se zjevil v jeho nepřítomnosti, se ho bolestně dotýká a nepomůže mu zbavit se smutku a nevěry, které ho opanovaly. Odpovídá: „Jestliže neuvidím v Jeho rukou rány od hřebů a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do rány v Jeho boku, neuvěřím.“ Jeho podmínky zní neúprosně. Osmého dne jsou opět všichni spolu i s Tomášem. Tu se mezi nimi znovu objevuje Ježíš, tak jako před týdnem. I nyní jsou dveře zavřeny a Ježíš najednou stojí uprostřed nich. Hned se obrací na Tomáše a téměř doslova opakuje slova, která Tomáš pronesl před týdnem, nevěříc, že by Ježíš žil. Ježíš zná přesně jeho požadavky a teď ukazuje na své oslavené rány a říká mu: „Vztáhni svou ruku a vlož ji do Mého boku. A nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš přistupuje k Ježíši a padá před Ním na kolena. Uvědomuje si svou zatvrzelost, neochotu věřit Bohu i bratřím a pýchu spojenou s touto nevěrou. Ježíš se na něj s láskou dívá a on najednou chápe, že důvodem jeho smutku je hřích pýchy, že se prostě nechtěl sklonit před Bohem. Teď však celým srdcem vyznává: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu říká: „Protože jsi mě viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili.“

I po mně Ježíš chce, abych nezůstával v temnotě či smutku, neboť jsem často podobný Tomášovi. V mnohých situacích nevěřím Ježíši, nevěřím v sílu Jeho vzkříšení ani v Jeho všemohoucnost. Mám však skrze pokání vyjít ze své nevěry a ve víře se setkat s oslaveným, vzkříšeným Ježíšem, svým Pánem a svým Bohem.

b) Citování Božího slova (5 minut):

Všichni opakujeme: „Vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku.” (J 20,27)

c) Modlitba podle Božího slova (5 minut):

Společně řekneme: „Je-ho-šu-á-á-á [*]“, a jeden dodá: „Odpusť mi mou nevěru! Teď vyznávám: Pán můj a Bůh můj!”

d) Zpěv (5 minut):

Osobně teď prožívám, že Ježíš je mým Pánem a mým Bohem. Píseň: „Emanuel“. (Toto jméno znamená – Bůh – Ježíš s námi!)

_________________________________________________________________________________________________________________

[*] Jak s živou vírou vzývat Boží jméno? Při výdechu vyslov slabiku „Je“ a uvědomím si přítomnost Boha Otce, při druhém výdechu – „ho“ si uvědomím přítomnost Boha Syna, při třetím – „šu“ přítomnost Boha Ducha svatého, a při – „á“ vydechni dlouze, bez hlasu. Pak po nadechnutí znovu vydechni „á“, a pak ještě potřetí prožij danou pravdu.