V 10. kapitole Janova evangelia Ježíš říká: „Já jsem Dobrý Pastýř. Dobrý Pastýř položí svůj život za ovce.“

Kdo je duchovním pastýřem, biskupem či knězem podle Ježíšova příkladu? Kterému biskupu či knězi záleží na prvním místě na tom, aby ovce, které jsou mu svěřeny, dostaly pastvu zdravého učení? Kdo z těchto pastýřů je ochoten položit život za ovce? Mnozí nejsou pravdivými pastýři, ale pouze námezdníky. Ježíš zdůrazňuje, že Jeho ovce slyší Jeho hlas. Za cizím nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají. Ježíš několikrát opakuje, že je Dobrý Pastýř, že On zná své ovce, a že ony znají Jeho. On dává ovcím věčný život, navěky nezahynou a nikdo je nevyrve z Jeho rukou. Otec Mu je dal a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. V tomto rozhovoru s Židy Ježíš zdůrazňuje své Božství slovy: „Já a Otec jsme jedno.“ (v.30). Co bylo reakcí na tato slova? Židé se chopili kamenů, aby Ho ukamenovali. Ježíš ukazuje na své skutky, které svědčí o Jeho Božství a říká jim: „Věřte těmto skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ (v.38) Opět se Ho chtěli zmocnit. Mezi Židy došlo k roztržce. Mnozí Ho uráželi: „Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?“ Jiní říkali: „Tak nemluví posedlý. Cožpak může zlý duch otevřít oči slepých?“

I v této kapitole vidíme, že největšími nepřáteli Kristova učení byli tehdejší církevní představitelé, kteří nebyli dobrými pastýři, ale pouze pásli sami sebe a nakonec Krista odsoudili na smrt. Zfanatizovali zástup, který bezdůvodně křičel: „Pryč s ním, ukřižuj ho!“ Stejné metody proti pravdivým pastýřům používali ariáni, a k tomu jim sloužila rovněž římská, státní moc. Toto pronásledování zakusili dobří pastýři, jakými byl sv. Bazil Veliký, sv. Atanáš, sv. Cyril Jeruzalémský, sv. Maxim, biskup Jeruzalémský, kterému ariáni vypíchli oko a usekli nohu. Je tragedií, že ve 4. století odpadli na Východě k arianismu kromě hrdinů víry téměř všichni katoličtí biskupové. Bohužel, dnes neoarianismus skrze tzv. historicko-kritickou metodu v teologii ještě hlouběji zasáhl celé západní křesťanství. Ariáni zpochybňovali Kristovo Božství. Současní neoariáni ho zpochybňují rovněž, a navíc dokonce zpochybňují samotnou inspiraci Písma svatého. Protože zničili živou víru a živý vztah ke Kristu, zůstala jen církevní struktura, která drží skrze poslušnost oklamané ovce v područí. Nevede je už do nebeského ovčince, ale do pekelné propasti. Nebezpečné je to, že vše je maskováno pozitivními pojmy a náboženskými frázemi. Jaké je ovoce? Ovocem je dnes celosvětový odpad od živého křesťanství. Navíc, toto duchovní vakuum otevřelo cestu pohanství a tvoří s ním jakousi jednotu skrze tzv. úctu k pohanským démonům a jejich naukám. Zevnějškově se to projevilo gestem Jana Pavla II. v Assisi roku 1986. Podobná setkání, která pouští ducha pohanství do církve, se opakují pravidelně každý rok na různých místech.

Ježíš sebe rovněž přirovnává ke Dveřím, které vedou do nebeského ovčince. Říká: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem Dveře pro ovce. Všichni, kdo přišli přede mnou jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. Já jsem Dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn.“ Je to radikální slovo nazvat různé náboženské autority, které stáhly na svou stranu množství lidí, zloději a lupiči. A Ježíš o nich tvrdí, že přišli, aby kradli, zabíjeli a ničili (v.10). Naproti tomu Ježíš, jako Dobrý Pastýř, položí svůj život za ovce. Těmi ovcemi jsou ti, kdo Ježíše přijali za svého Spasitele a Pána.

Slovo života: „Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.“

Jsi ty Kristovou ovečkou? Slyšíš Ježíšův hlas? Zná tě Ježíš? Jdeš za Ním? Anebo za kým jdeš? Ježíš ti slibuje věčný život, tedy to, že nezahyneš navěky a rovněž ti slibuje, že nikdo tě z Jeho ruky nevyrve. Tedy z tvé strany je třeba realizovat dvě podmínky: 1) slyšet Ježíšův hlas a 2) v poslušnosti víry jít za Ním. Na rozdíl od apoštolů, ty neslyšíš fyzický Ježíšův hlas, a přesto On k tobě mluví skrze svého Svatého Ducha i dnes.