Tato slova jsou částí rozhovoru v Betánii před tím, než Ježíš vzkřísil Lazara, který byl už čtvrtý den mrtvý. Lazarově smrti předcházela nemoc. Ježíš byl tehdy s apoštoly mimo Judsko. Marie i Marta, Lazarovy sestry, poslaly Ježíši vzkaz: „Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen.“ Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven.“ Po dvou dnech Ježíš řekl: „Pojďme do Judska, náš přítel Lazar usnul, ale jdu ho probudit.“ Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“ Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni si mysleli, že mluví o pouhém spánku. Tehdy jim Ježíš řekl přímo: „Lazar umřel.“ Když Ježíš přišel, shledal, že je už čtyři dny v hrobě. Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty, a mnozí z Židů přišli k Marii a Martě, aby je potěšili v jejich zármutku nad jejich bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel. Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.“ Pak pokračuje část dialogu, který si budeme sedmkrát na den po dva týdny opakovat. Ježíšovo slovo je nadčasové: „Nebe i země pominou, ale má slova nepominou.“ Ježíš se chce i tímto slovem dotknout každého z nás osobně. On vyžaduje od nás spasitelnou víru, a v konkrétních momentech našeho života vyžaduje víru, skrze kterou chce vykonat fyzický či duchovní zázrak, tedy zásah do přírodních nebo duchovních zákonů. Marta nepochybuje o tom, že kdyby Ježíš zavčas přišel do Betanie, bratr by nezemřel. Ona slyšela či přímo byla svědkyní několika zázraků. Naposledy to bylo uzdravení slepého od narození před několika dny v blízkém Jeruzalémě. Ježíš ji říká: „Tvůj bratr vstane.“ Ona odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Marta tímto věří v Krista budoucnosti. Rovněž věří v Krista minulosti: „Kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel“. Toto je problém i naší víry. Kristus je ale stejný včera, dnes i navěky. Reálnou přítomnost Krista i Jeho současnou všemohoucnost si máme uvědomovat nejen v modlitbě, ale především v krizových situacích. Ježíš Kristus je Pravý Bůh. On je stejný jako před 2000 lety, kdy chodil po této zemi a konal zázraky. On, jako Bůh, spolu s Otcem i Svatým Duchem stvořil svět i celý vesmír. On uzdravoval nemocné a vyháněl démony. To je Kristus minulosti. On také svou Božskou všemohoucností učiní akt vzkříšení lidstva. To je Kristus budoucnosti. On, jako Bůh, je ale stejný i dnes. Uvědom si to alespoň jednu minutu ve své modlitbě. Možná, že ty dnes stojíš v situaci, kdy tvé dceři, matce nebo bratrovi určili diagnózu, která prozradila smrtelnou nemoc. Jaká je tvá víra? Nestačí věřit v Boha, ale je třeba věřit Bohu. Bůh se chce oslavit skrze tvou víru, ale ty Mu prakticky nevěříš. Je zde otázka: Co když Bůh, který miluje tvou dceru či sestru, vidí, že z hlediska věčného života nastal pro ni optimální čas odchodu z tohoto pozemského života? Bůh zná nebezpečí, kterým může být ohrožena její věčná spása. Tato varianta zde je a ona zpochybňuje víru v Boží uzdravení. Tu přijde pochybnost: nač se modlit, když to není vůle Boží? Za touto pochybností se ale pokrytecky maskuje naše nevěra a lenost bojovat za Boží zázrak. Skrze něj má být oslaven Bůh a mnozí mají uvěřit v Boží moc a být spaseni.

Je zde i další problém: někteří byli i zázračně uzdraveni, ale nezměnili svůj styl života, který prakticky s Bohem nepočítá, a svým životem dávají pohoršení.

Do Lurd před několika lety přijely dvě ženy. Jedna dostala dar víry, konala pokání a smířená s Bohem zemřela. Druhá byla fyzicky uzdravena, ale pak se dala na cestu hříchu.

Je zde další otázka: Ten, kdo prosí, neví, jestli je opravdu Boží vůlí modlit se za zázračné uzdravení. Spíše cítí, že je třeba se modlit za uzdravení duše nemocného. Co tu máme dělat? Modlit se za obojí: za uzdravení těla i duše.

Když máš pokoj v srdci, že se máš modlit za zázrak uzdravení, tak se ve víře postav před Boha. Připomeň si zázraky z evangelia, ze Skutků apoštolských, z životů svatých, zázraky ze současné doby i z tvého osobního života. Uvědom si, že Bůh – Ježíš, je všemohoucí. Boží slovo svědčí: „U Boha není nic nemožného.“ Možná v této modlitbě víry dostaneš Boží víru, skrze niž Bůh způsobí fyzické uzdravení. Platí ale i zkušenost: Bůh dá to, za co prosíme, anebo dá něco lepšího. Bůh tě někdy postaví do situace, kdy žádá tvou víru i modlitbu za uzdravení dcery, matky... Stane se, že matka nakonec zemře. Jak tomu rozumět? Příkladem je David, který ležel na zemi celou noc a tvrdě se postil, ba ani chléb nejedl. Prosil Boha o uzdravení svého dítěte. Sedmého dne syn zemřel. Když se to dozvěděl, vstal ze země, umyl se, vešel do Hospodinova domu a klaněl se. Pak se vrátil a požádal o chléb a pojedl. David si byl vědom svého hříchu cizoložství i toho, že zavinil smrt Uriáše. Když dítě zemřelo, David se nerouhal Bohu, ale naopak, hned šel do Božího domu a klaněl se Bohu. On věděl, že to bylo pro dítě i pro něho nejlepším řešením.

Bůh nás staví do situací, v níž se chce skrze naši víru oslavit, a to v nás i skrze nás. Žádná modlitba víry není zbytečná. Bůh dá to, o co prosíme, anebo dá něco lepšího. To plně pochopíme až na věčnosti. Někdy nám Bůh zjeví třeba až po mnoha letech, proč nevyslyšel modlitbu tak, jak jsme prosili. Platí zásada: ty pros za uzdravení a nepochybuj.

Příklad živé víry z Jižní Koreje: Kazatel mluvil na téma vzkříšení Lazara a zdůraznil: „Kristus je stejný včera, dnes i navěky.“ Zdůraznil slovo „dnes“. Na vozíku před ním seděl ochrnutý chlapec, kterému věhlasní lékaři potvrdili, že nikdy nebude chodit. Kazatel viděl živou víru chlapce, která byla ovocem hlásání Božího slova. Přistoupil k chlapci s otázkou: „Věříš, že tě Ježíš může nyní uzdravit?“ Chlapec se slzami v očích, s vědomím, že je zde přítomný Ježíš, řekl: „Ano, věřím.“ Kazatel na to: „Tak vstaň a choď!“ On vstal a byl uzdraven. V tom chrámě se pak udály desítky uzdravení.

Vraťme se do Betanie. Ježíš řekl Martě: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Marta řekla: „Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Kristus, Syn Boží!“ Když přišli k hrobu, Ježíš řekl: „Odvalte kámen!“ Sestra zemřelého Marta mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“ Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“ Pak mocným hlasem zvolal: „Lazare, pojď ven!“ Zemřelý vyšel z hrobu.

Tato událost je aktuální dnes i pro Ukrajinu. Někteří věřící se upřímně modlí za vzkříšení Ukrajiny. Zatím se projevuje duchovní smrad odpadlého křesťanství, který symbolizuje duchovní smrt. Bůh ukázal proroku Ezechielovi celou starozákonní církev, jako údolí plné suchých kostí. Bůh klade prorokovi otázku: „Mohou tyto kosti ožít?“ Když prorok věří, že Bůh to může učinit, dostává příkaz: „Prorokuj, Synu člověka a řekni těmto suchým kostem: ‚Slyšte suché kosti (Ukrajinci) Hospodinovo slovo! Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu Ducha a oživnete.‘“

Především prostřednictvím masmédií Ukrajinci přijali ducha lži a smrti. Západní Ukrajina se pod vlivem herezí odpadlé apostatické hierarchie stala duchovním hrobem plným kostí, které signalizují, že tu kdysi byl pravdivý křesťanský život. Východní Ukrajina na tom není o moc lépe. Nese ovoce ateistické ideologie předcházejících let. Dnes je Ukrajina jako celek duchovním hřbitovem. Ty, který máš víru, jakou měl starozákonní prorok, ve stejném duchu pronášej nad Ukrajinou ve víře Boží slovo: „Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo: Toto praví Panovník Hospodin: uvedu do vás Ducha a oživnete!“ Sám přitom věř v duchovní vzkříšení ukrajinského národa. Zázrak duchovního vzkříšení může učinit jen Bůh, ale On hledá lidi, kteří mají poslušnost víry, kterou měl Ezechiel. Bůh může zastavit autogenocidu národa naprogramovanou Západem. Duch pravdy může vyhnat ducha lži a smrti, kterého přijali i prostí lidé, protože věří systematicky propagované lži v masmédiích a přijímají rozkladnou demoralizaci do svého osobního života. Duchovní vzkříšení je dílem Boží všemohoucnosti, ale Bůh požaduje tvoji víru. Postav se za národ, za jeho vzkříšení! Ježíš řekl Martě: „Tvůj bratr vstane, věříš tomu?“ Uvědom si realitu přítomnosti Krista a Jeho slovo, stůj ve víře, i když vidíš, že to, za co prosíš, je u lidí nemožné. Ale u Boha je možné všechno. Můžeš stát několik sekund, či minut před Bohem, a vírou dávat prostor, aby skrze tebe Bůh působil svou všemohoucností. Přesvatá Bohorodička řekla: „Jak se to stane?“ – to nemožné možným? Dostala odpověď: „Duch svatý to učiní!“ Není třeba vědět jak, ale je třeba vědět, kdo to učiní. Ona řekla: „Jsem otrokyně Pána, ať se mi stane podle tvého slova.“ Alžběta pak svědčí: „Blahoslavená si, že si uvěřila, co ti bylo řečeno od Pána.“ I ty jsi blahoslovený, blahoslavená, pokud věříš Bohu. Duch svatý učiní vzkříšení Ukrajiny. Duch svatý vzbudí hrdiny víry na Ukrajině. Duch svatý odmaskuje ducha lži a smrti. Duch svatý oživí mrtvé kosti Ukrajinců. Jak? Svou Boží mocí. Skrze koho? Skrze tebe. „Neřekl jsem ti, budeš-li věřit, uvidíš Boží slávu?“