Maria počala z Ducha svatého – co se stalo a co udělala?

Slovo se stalo tělem a Maria se stala Matkou Boží. Udělala hned to, že šla ke své příbuzné Alžbětě. Když přišla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu, stala se velká věc: na Alžbětu sestoupil Duch svatý. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a rovněž její dítě má velký užitek z této zvláštní návštěvy. Zachariáš byl rovněž naplněn Duchem svatým, což se projevilo v den narození jeho syna. Zachariáš pronáší o dítěti prorocké slovo. (Lk 1,69-79). Maria zůstala v domě Zachariášově tři měsíce. Nezůstala tam ale jen ona. Přebýval v ní Ježíš Kristus, pravý Bůh. Ona už v tom čase byla živou archou, živým svatostánkem. Byla prozářena Duchem svatým. Je to zajímavé: Ještě nepřišel čas, aby byl vylit Duch svatý na novozákonní církev – tělo Kristovo, a už se zde skrze Marii projevují prvotiny Ducha svatého na všech v domě Zachariášově. Všimněme si, že Duch svatý se zde projevuje jako duch prorocký (srv. 1 Kor 12,11). Alžběta prorokuje: „Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého!” Nikdo Alžbětě neřekl, že je Maria těhotná. Vždyť uplynul jen necelý týden a takové těhotenství se nepozná. Ale Alžběta to poznává, ne svým rozumem, ale Duch svatý jí to zjevuje. Alžběta ji blahoslaví za to, že uvěřila, co jí bylo řečeno od Pána. Ale Maria jí ještě nic nesvěřila, ona ji jen pozdravila. Alžběta prorokovala, Zachariáš prorokoval, a co dítě, Jan Křtitel? Ten má z této návštěvy zřejmě největší duchovní užitek. Stal se z něho největší prorok. Ježíš o něm později řekl: „Nenarodil se větší z ženy nad Jana Křtitele.“ (Mt 11,11)

Vše má svůj začátek. Ptáte se, kde byl u Jana ten začátek? Kde Jan obdržel prorockého Ducha, kde se stal prorokem? Budeme-li pečlivě studovat slovo Boží o Janovi, dojdeme k tomuto počátku: Byl posvěcen za proroka v lůně své matky. Ten, o němž měl vydávat svědectví a kvůli němuž i život položil, ten sám ho přišel navštívit, ač sám nebyl ještě narozen. Přišel prostřednictvím své matky Marie. Jak na tuto navštěvu Jan reagoval? O tom vydává svědectví jeho matka Alžběta: „Neboť hle, jakmile zazněl hlas tvého pozdravu, zaplesalo radostí dítko v mém lůně.“Zvláštní reakce: dítko zaplesalo radostí. Duch svatý, který plně prozařoval Marii, přešel i na Alžbětu a na šesti měsíčního chlapečka pod jejím srdcem.

„...odkud mi to, že matka mého Boha přišla ke mně?“ když Ježíš na Golgotě řekl jinému Janovi: „Hle, tvá matka!” mohl i Jan odpovědět: „Odkud mi to, že matka mého Pána přišla ke mně?“ /Lk 1,43/. On ji přijal do svého vlastního.

Duch svatý ještě nebyl vylit, ale v domě Zachariášově už slaví své prvotiny. Duch svatý sestoupil na Ženichova družbu – na Jana Křtitele. Jan později svědčí: „Já vás křtím vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“/J 1,33/.Maria je nositelkou živého Boha, je živá schrána Boží. Maria má zvláštní vztah k Duchu svatému. Skrze ni činí Duch svatý své největší dílo: vtělení druhé Božské osoby. V den Letnic se Maria vytrvale přimlouvá za apoštoly, aby i oni byli nástroji Ducha svatého. Jan Křtitel je největší starozákonní prorok a největším prorokem novozákonním je jiný Jan, učedník Páně. Jan není jen apoštol, není jen učedník, není jen evangelista, ale je i prorok. Napsal jedinou a poslední knihu Nového zákona, která se vztahuje na budoucnost církve. Všimněme si, že oba tito velcí proroci měli úzký vztah k Marii.

Jan Křtitel bezprostředně připravuje cestu Páně a ukazuje jasně na Ježíše. Už ne jen v hádankách a nejasných proroctvích, ze kterých si každý může vytahovat, co se mu hodí, a tak znevažovat Boží slovo. Jan mluví jasně a konkrétně: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!“ /J 1,29/, a ukáže na Ježíše. Žádné mlhoviny, žádné nejasnosti a mnohoznačnosti, ale konkrétno! Takové proroky, proroka, my dnes potřebujeme. Není to zásluha Janova, že právě on mohl jasně ukázat na Ježíše, zatímco těm ostatním ta možnost dána nebyla. Dnes potřebujeme proroky, kteří nám ukáží, jak máme konkrétně žít s Kristem, jak se máme cvičit v tichosti a pokoře. Jak začít a jak pokračovat. Potřebujeme proroky, kteří nám odpoví na naše nejasnosti. Z nejasností se nedá žít život vítězství a moci. My potřebujeme konkrétně vědět, jak? Když to nevíme, budeme stále bloudit jako bloudí církev po 2000 let, dnes je navíc pohoršením světu a nehlásá ani nežije podle evangelia Kristova.

Ptáme se, jak máme konkrétně žít život svobody a vítězství a moci? Odpověď: Nevíme! Jenže místo pravdivé odpovědi se většinou vysypou jako odpovědi desítky lidských teorií, v nichž není žádný život a žádná síla. Cesta k svobodě je dobrovolné otroctví Pánu. Příkladem je Maria: „Jsem otrokyně Pána!“ Kéž nás Maria naučí tomuto největšímu umění! Úkolem Marie, matky církve, je učit své děti být tím, co byla sama: otroky Pána. Jedině taková duše může být poslušným nástrojem Božím a může dojít pravé svobody.

Jan Křtitel je naplněn prorockým duchem, který byl v Eliášovi. Stojíme před druhým příchodem Kristovým. A právě dnešní doba potřebuje proroky, kteří budou jasně a konkrétně připravovat Boží lid na Kristův druhý příchod. Je mnoho falešných proroků, kteří dělají jen zmatky, mnozí se stavějí proti Kristově Božství, jiní zdůrazňují nepodstatné věci, ale na Ježíše a na spojení s Ním skrze víru a sebezapření zapomínají. Dnes je třeba proroků, jakým byl Jan Křtitel. On šel v moci Eliášově. Pokud nejsou připraveny zdravé a solidní základy, když pak přijde probuzení a lid je nepřipraven, důsledkem je, že nastanou zmatky a falešní učitelé hravě strhnou lid do bludu. Nutno se připravit. Lidé se dovedou připravovat na kdejakou marnost, jen aby nebyli zaskočeni. Na to nejdůležitější, na druhý Pánův příchod se máme připravit modlitbou, touhou, životem pokání, přijetím zdravého učení evangelia a následováním Ježíše.

Těsně před prvním příchodem Bůh stvořil nový svět – Marii – a skrze ni přišel Ježíš. A skrze Marii přijde i podruhé, a už brzy! Prorok Jan vystoupil v moci Eliášově a ukazoval na Krista. Před druhým příchodem vystoupí jiný prorok, rovněž v duchu a moci Eliášově, a znovu bude jasně ukazovat na Ježíše Krista! Duch svatý působil jak v proroku Janovi, tak v Marii, matce Ježíšově. I to bude stejné.