Rozjímání nad J 14,20

Jsme v Kristu a On v nás.

Ježíš řekl: „V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.“ (J 14,20)

Uvědomím si pravdy:

1)        Ježíš je Bůh, a je v Otci

2)        My jsme v Kristu ukřižovaném

3)        Vzkříšený Kristus je v nás

Ad 1) Uvědomění: Ježíš je Bůh, a je ve svém Otci

5 minut

Duchovním pohledem vysoko nad sebou vidím epicentrum světla symbolizující Trojjediného Boha.

Jeden z účastníků modlitebního společenství vysloví: „Ty v Otci“ (viz i druhá varianta).

Všichni opakují 4×: „Jehošua“.

Při prvním vyslovení „Jehošua“ pronáším myšlenkou: „Bůh z Boha“ (srov. Krédo).

Při druhém vyslovení „Jehošua“ pronáším myšlenkou: „Světlo ze Světla“.

Při třetím vyslovení „Jehošua“ pronáším myšlenkou: „Pravý Bůh z pravého Boha“.

Při čtvrtém vyslovení „Jehošua“ pronáším myšlenkou: „Jedné podstaty s Otcem“.

Druhá varianta:

Před prvním „Jehošua“ jeden vysloví: „Ty v Otci – Bůh z Boha.“

Před druhým „Jehošua“ jeden vysloví: „Ty v Otci – Světlo ze Světla.“

Před třetím „Jehošua“ jeden vysloví: „Ty v Otci – pravý Bůh z pravého Boha.“

Před čtvrtým „Jehošua“ jeden vysloví: „Ty v Otci – jedné podstaty.“

Duch ateizmu i duch hereze vždy útočil na základní pravdu víry, že Bůh je Stvořitel všeho viditelného i neviditelného a že jednorozený Syn, Ježíš Kristus, je pravý Bůh, jedné podstaty s Otcem. Nyní před celým vesmírem vyznávám pravdu z Kréda. Překonávám nevěru v sobě i démony nevěry a herezí v ovzduší.

Ad 2) Kříž a smrt v Kristu – vy ve Mně

Uvědomuji si pravdu „My v Tobě“ (či „Já v Tobě“). Ježíš řekl: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20)

Pokud má být pravdivé společenství mezi každým z nás a Bohem, je třeba pravdivého pokání. Ježíš umývá apoštolům nohy. „Jestliže tedy já, Pán a Mistr jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad.“ (J 13,14-15)

Jde tu o pokání, které spočívá ve společném vyznávání se z různých forem egoismu. Příklad: Nepomohl jsem bratrovi. Byl jsem lhostejný. Záviděl jsem. V myšlence a gestem jsem nepřijal bratrův postoj. Mlčel jsem a nechtěl vysvětlit nejasnost, která vnesla napětí atd.

Duchovním pohledem nad sebou vidím kříž s Ježíšem. Soustřeďuji se na Jeho rány v rukách, nohou a srdci.

Jeden vysloví: „My v tobě“.

Jméno Jehošua rozdělím po slabikách na čtyři části. Při pohledu na ránu v levé ruce vyslovím dvě slabiky: „Je“ a „ho“. Současně vědomím vcházím do této rány. Při vyslovení slabiky „šu“ vnímám pohyb světla i mého vědomí k duchovnímu centru – srdci. Při vyslovení samohlásky „a“ vnímám vejití do Kristova srdce.

Pak opět jeden vysloví: „My v Tobě“. A všichni hlasitě pronášíme: „Je-ho-šu-a“. Podobně jako při první ráně vcházíváme do srdce skrze druhou ránu v ruce.

Pak opět jeden vysloví: „My v Tobě“. A všichni pronášíme jméno „Je-ho-šu-a“. Při slabice „Je“ vnímám ránu v jedné noze, při slabice „ho“ vnímám ránu v druhé noze, při slabice „šu“ vnímám pohyb vědomím k srdci. Při samohlásce „a“ vnímám vejití do Kristova srdce.

Pak opět jeden vysloví „My v tobě“. A všichni pronášíme svaté jméno „Je-ho-šu-a“. Při první i druhé slabice „Je“ a „ho“ si uvědomuji, že jsem duchem v Ježíšově srdci. Při vyslovení slabiky „šu“ vnímám pohyb Ježíšova Ducha s mým duchem vzhůru. Při vyslovení samohlásky „a“ vnímám vejití Ježíšova i mého ducha do náruče Otcovy – prožití duchovní jednoty s Kristovou smrtí. Tento cyklus se opakuje asi pět minut.

Ad 3) Vzkříšený Kristus je v nás

Člověk má na rozdíl od zvířete i duchovní stránku. Na rozdíl od anděla má hmotné tělo. Tedy člověk je průsečíkem hmoty a duchovna. Pomocí představy vnímám tuto realitu jako hlubokou šachtu do hlubin svého bytí. Tato šachta má tři horizontální odbočení – je to obraz trojramenného kříže. Nejhlubší oblastí je nitro – eis ta idia (srov. J 19,27) – tam je lidský duch – pneuma – který je podobný Bohu. Ve střední oblasti je duše – psyché. Nad ní je oblast těla – soma. Duchovní infekce prvotního hříchu působí mocí klamu a vášní v oblasti duše, duševna i tělesna. Zde je třeba vnitřního osvobození a uzdravení Kristem. Zde také působí síly temna. Ježíš řekl Petrovi: „Zajeď na hlubinu.“ (Lk 5,4)

Duchovní pohled

Obraz šachty

Jeden vysloví: „Ty v nás“.

a)    Při vyslovení slabik „Je“ a „ho“ vnímám Krista vzkříšeného jako světlo. Při vyslovení slabiky „šu“ vnímám pohyb světla dolů na hlubinu. Při vyslovení samohlásky „a“ vnímám, že Kristus sestoupil do mého nitra.

b)   Při druhém vyslovení slabik „Je“ a „ho“ si uvědomuji, že vzkříšený Ježíš je ve mně. Při vyslovení slabiky „šu“ vnímám pohyb světla, jak naplňuje horizontální šachtu na jedné i druhé straně. Při vyslovení samohlásky „a“, světlo – Kristus – pronikl celou oblast nitra, tedy oblast ducha.

c)    Při třetím vyslovení po slabikách „Jehošua“ podobným způsobem prožívám, jak Kristus proniká oblast duše (psyché).

d)   Při čtvrtém vyslovení po slabikách „Jehošua“ rovněž podobně prožívám, jak Kristus proniká tělo (soma).

Jeden pak vysloví „Ty v nás“. A opakuje se rytmus uvědomování si této pravdy.