Boží slovo nám svým světlem ukazuje to, co následuje po smrti, aby to bylo k našemu povzbuzení, ale aby nás to také vedlo k zodpovědnému boji, abychom prožili zodpovědně tento život i zbývající dny, které dělí dnešní den a hodinu naší smrti. Můžeme si dělat rekapitulaci svého minulého života, učit se ze svých chyb, vtělovat moudré zásady a jít cestou, kterou je Kristus.

„Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví. Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy - dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.“ (1Kor 3,10-15)

Je zde napsáno: „Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.“

To znamená, že kdo přijme Ježíše Krista, má správný základ. A dále: „Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy - dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka.“ Už nyní máme zkoušet dílo, abychom budovali ze zlata, to je ten očistec už zde na zemi. Zachráněn bude jen ten, kdo má správný základ, Ježíše, jinak nemůže být spasen. Pokud v nás  hoří oheň čisté lásky k Ježíši, všechno, co činíme, očišťuje. Jakmile oheň čisté lásky k Ježíši nehoří, nežijeme z víry, pak nás čeká oheň v očistci. Pokud je ve mně oheň, čistí a spaluje slámu – marnosti. Jestliže se nespálí tu na zemi, musí se spálit ve věčnosti. Někdo řekne: „Á, já to v očistci odčiním.“ No dobře, můžeš, ale máš zdravý rozum, tak si spočítej, co to bude. Sv. Augustin říkával: „Bože, řež mě, čisti a pal tu na zemi, ale uchraň mě muk na věčnosti.“ Když můžeme trpět zde, trpíme s Ježíšem a v našem utrpení je do určité míry radost a štěstí, i když prožíváme bolest. Je lepší, aby v nás hořel oheň horlivosti, abychom přijali křest ohněm, aby to vše hořelo zde a pak už nebudeme hořet v očistci. Nejlepší by bylo nejít ani na minutu do očistce. Abychom mohli hned, jak zemřeme, pozvednout ruce, podívat se Ježíši do tváře: „Pane, to jsem já. Já jsem se Tě tisíckrát odřekl jako apoštol Petr, ale stále jsem dělal pokání. Já jsem slabý člověk, ale miluji Tě!“. Ježíš se třikrát Petra ptal: „Miluješ mě?“ A on odpověděl: „Pane, Ty víš, že Tě mám rád“. Láska – oheň lásky k Ježíši – přikrývá množství hříchů. A láska je spojena s pravdou, že jsem ubohý a potřebuji Ježíše. I hřích mě má stále vést k Němu. Pak platí: „Těm, kteří Boha milují, všechno napomáhá k dobrému.“

Je tedy třeba, aby v nás zde na zemi, hořel oheň čisté lásky k Ježíši a abychom toužili po spáse nesmrtelných duší. Kdybychom jen jednu duši zachránili, budeme z toho mít v nebi velkou slávu. Bůh nám připočte, že jsme ji vírou v Ježíše, vyrvali z věčného zavržení. Jak je důležité, aby naše víra byla živá a hořela ohněm čisté lásky k Bohu a k duším. Říká se: „Co neznáme, to nemilujeme“. Když nám Bůh otevře oči, můžeme milovat. Musíme však prosit o to, aby nám je otevřel. „Proste a dostanete.“ Máme prosit o světlo a sílu.

Svatí, kteří zde na zemi prošli očistným ohněm, šli hned do nebe. Měli utrpení už tu na zemi, vnitřní utrpení, pronásledování pro Krista, zakoušeli hanbu, ale zůstali Mu věrní. To je také utrpení – stát věrně, znát, kde je pravda a zakoušet pronásledování. Je to také očistec. Utrpení je fyzické a také duchovní. Pro Krista můžeme trpět i duchovní utrpení, když nás pronásledují, zle o nás mluví, očerňují nás, šíří různé lži. Dává-li člověk tu bolest Ježíši, má to velký smysl. Všichni apoštolé obětovali pro Ježíše svůj život, kromě apoštola Jana, on prožil mučednictví pod křížem. Všichni, kdo jdou za Kristem, je normální, že zakusí pronásledování. Do nebe se nejede na pohodlných saních.

V den soudu oheň vše vyzkouší: „oheň vyzkouší, jaké je dílo každého“ ...„ dílo každého vyjde najevo“. (1 Kor 3,13)

Dnes vidíme, že atomové zbraně by mohly už několikanásobně zničit celou naši planetu. Sami sebe můžeme zničit tím ohněm, který sami zapalujeme. A co teprve, když Bůh sešle svůj oheň! Jak to bude v den druhého příchodu, těžko povědět. V Písmu je jasně uvedeno, že oheň vše zničí, ale detaily, jakým způsobem, jaký oheň to bude, to nevíme. Pak přijde nové nebe a nová zem, Boží království. Potom už život na zemi v této formě existovat nebude.