6. kapitola k Římanům mluví o tom, že v Kristu jsme vysvobozeni z otroctví hříchu. Na nás sice dál hřích působí, ale ve chvíli, kdy jsme aktuálně sjednoceni s Kristem – máme vítězství, protože vítězství je v Něm.

Například 11. verš říká: „Tak i vy se považujte za vskutku mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Ale já se ptám: Mrtvi hříchu? Jen se člověk pohne a už hřeší – hedonisticky jde za tím, co je výhodnější, nehledá, jaká je vůle Boží, kritizuje druhé na každém kroku,... Každý den hřeším a to je realita. Ale to je realita toho, že já nejsem v tu chvíli aktuálně spojen s Bohem. Pokud jsem sjednocen s Ním, hřešit nemohu. Pak hřích je mrtvý – a to je to! Mám se naučit chodit v Boží přítomnosti. My nemůžeme být v Boží přítomnosti neustále. Ale pokud je před námi nějaké rozhodování, stojíme na křižovatce a je třeba udělat krok, musíme pozvednout svůj pohled nahoru: „Pane, jak teď?“ Abychom nepadli do pasti. Proto: „Vzhůru srdce! Pane, já teď chci řešit tuto situaci s Tebou, zda půjdu nalevo nebo napravo, anebo i dozadu. Ale já to chci s Tebou.“ A pokud jsem s Ježíšem, tak nehřeším. Takový čin má hodnotu pro věčnost! Ale pokud jsem svévolník i zdánlivý úspěch je prohrou.

Křtem jsme naroubováni do Kristovy smrti a dostává se nám nového života. Kristus vstal třetího dne z mrtvých. Jako křesťané jsme sjednoceni nejen s Kristovou smrtí, ale máme účast i na Jeho vzkříšení. Kristova smrt, ten moment: „Otče, v ruce tvé vydávám svého ducha“, to je ta úzká cesta do věčného života, touto cestou Kristovy smrti vcházíme do objetí Nebeského Otce. Křtem jsme naroubováni do tohoto momentu vnitřního sjednocení s Bohem.

Ospravedlnění, jak o něm hovoří Písmo svaté, znamená, že Ježíš zemřel za mě, a když já si přiznám, že jsem hříšný člověk, dám Mu svůj hřích a uvěřím v Něho, že On je pravý Bůh a jediný Spasitel, docházím spasení. Ne nějaká cesta hinduismu nebo osm cest jógy, anebo nějaké meditace či sebezbožstění – to není cesta ke spáse. Jen v Jediném je spasení – v Ježíši Kristu, a to skrze víru. V nikom jiném!

Náboženský systém buddhismu, hinduismu – to je ďábelský systém, který zabíjí svědomí a nedovoluje člověku, aby mohl upřímně hledat Boha. Člověk svým svědomím vnímá, že nad ním je Bůh, ale pohanské religijní systémy postupně vyřazují svědomí, a to je ďáblova práce. Bůh nám dal evangelium, tím nám ukázal cestu ke spasení. Oni mohou být spaseni, ale vymanit se z pout těchto systémů je velmi těžké. My však máme jistotu spasení, která je v Ježíši Kristu, a to je důležité si uvědomit, protože to je náš největší poklad.

Stáhnout: V Kristu jsme vysvobozeni z otroctví hříchu