Když jsme v poslušnosti, působí Boží všemohoucnost. A právě ďábel, a nejen on, ale i starý člověk v nás, nás klame. Když lidé mají udělat něco pro Boha, nebo pro spásu své duše, nechce se jim. Jaké ale služebníci ďáblovi dokážou vytvářet tlaky, aby člověka mistrovsky přinutili konat zlo a hřích. Oklamou ho a když udělá jeden krok, je vtažen do celého systému podvodu.

My jsme služebníci pravdy. Ale když máme i my něco dobrého udělat a něčeho se zříci, starý člověk v nás nechce a prská a bude dělat všechno, jen ne Boží vůli. Bude se i stokrát obětovat, ale nechce dělat to, co má. Je to takový zvláštní odpor. Musíme se naučit starého člověka postavit do pravdy. Ale jak? Motivace: Pokud se dopustíš tohoto skutku, budeš mít problémy – choroba, ten a ten to o tobě rozhlásí, jak hřešíš, budeš mít z toho hanbu.... Člověk na sebe potřebuje bič a strach. Je třeba, jako svatý Prokop, zapřáhnout ďábla se starým člověkem do pluhu, aby orali brázdu pro Krista. Druhá motivační síla je v povzbuzování: Když toto uděláš, podívej jaké z toho budeš mít dobro a výhody! A člověk pod tímto vlivem udělá něco pro Boha a pak se mu otevřou oči. S údivem se sám sebe ptá: Jak jsem mohl být tak slepý a tupý? Tedy musíme svatým podvodem podvádět starého člověka, aby pracoval pro Boží království, jinak se ani nehne. Obětovat se pro zlo, to bude, rád se nechá oklamat a i život položí. Kolik má satan mučedníků, a kolik Ježíš? Kolik lidí je ve vězeních, kolik lidí umírá na AIDS, a pro Ježíše? Tak málo! Všichni utíkají, raději stokrát zradí! Jsme jako Petr: „Pane, i kdyby tě všichni opustili, já ne!“ Ale Petře, ty neznáš starého člověka, nevíš, co to v tobě je. Dědičný hřích má sílu ve lži a ve strachu. Člověk se bojí toho, čeho se nemá bát! Kdybychom měli takový strach před peklem, nebo z toho, že lidé nás budou vidět, jak hřešíme a bude to dáno do světla, a proto hřešit nebudeme, to by byl svatý strach! Ale to ne, takový strach nemáme. Ale když máme konat dobro, najednou se třeseme: „A co poví lidé, jak se na mě budou dívat?“„Jen toto málo udělej pro Boha.“ Ne! Vykroutí se. „Co si řeknou sousedé? Budou mě pomlouvat, že jsem fanatik....“ Nic neudělá! Přesvědčujete: „Tak, děláš to přece pro svou spásu.“ Ne! Nehne se. To je ten hřích a lež v nás. A my se musíme naučit správně motivovat sebe i druhé, aby udělali dobro, aby z toho měli zásluhy a aby z toho získali věčný život. To je psychologie evangelia. Boží psychologie. Musíme znát, jak funguje starý člověk. Jak umí kroutit, aby nemusel přijat pravdu. Podívejte se, jak jsou služebníci čertovi prozíraví. Vědí, že stačí druhého pochválit, usmát se na něho... oni to znají. A my jsme totálně neprozíraví. Nechce se nám pokořit, zapřít se, vyjít druhému vstříc,... Jak oni bojují, aby zničili Ukrajinu. A my? Pane, kéž bychom my byli tak praktičtí v boji za Tvé království!

Stáhnout: Boží psychologie