Svatý Efrém v modlitbě na dobu postní píše: „Pane a Vládce mého života, ducha lenosti, nedbalosti, vlastnění a prázdného mluvení (prázdného myšlení a snění) odežeň ode mne!“ Tedy prvním problémem je duchovní a tělesná lenost, ta potom vede k tuposti myšlení a síla, která by se měla proměnit v lásku, se promění v sebelásku, hněv, sebelítost, snění a nečisté myšlení a pocity. Staré přísloví říká: „Zahálka (lenost) je matkou všech neřestí.“ V této modlitbě kromě vysvobození z lenosti prosíme i vysvobození od třech duchů, a to: nedbalosti, vlastnění neboli sebelásky a planého mluvení. Jenže plané mluvení je jen důkazem, že naše myšlenky jsou plané, světské, sebestředné, egoistické. Proto kořenem je změna myšlení. To ale není jednorázový úkon. Poslušností víry musím své myšlení, které je světské, marné, sobecké a vychází z něho lenost a nedbalost, měnit stále.

Dále máme prosit v modlitbě sv. Efréma o čtyři ctnosti, ale i o ducha, který je za nimi: 1) ducha čistoty, 2) ducha pokory, 3) ducha trpělivosti a 4) ducha lásky! Opakem čistoty je nečistota, opakem pokory je pýcha, opakem trpělivosti je netrpělivost a opakem lásky sebeláska, egoismus, sebestřednost! Je potřebné, abychom se zbavili otroctví duchu temnoty, který se skrývá za nectnostmi a otevřeli se opačnému duchu – Duchu Svatému, který je dárcem všech darů a Který také stojí za čistotou, pokorou, trpělivostí i láskou. Tyto čtyři ctnosti jsou vlastně spojeny a jejich základem je vyjít ze sebe, nechtít to své, ale cele se dávat Kristu.

Základním krokem jak vyjít ze sebe, ze své pýchy, je – uvědomit si v pravdě, v pravý čas, své hříchy, svou minulost. Svatý Efrém se modlí: „Ano, Pane, Králi, dej mi, abych viděl své hříchy a neodsuzoval mého bratra (sestru).“ Jak to praktikovat? Když nám někdo udělá něco zlého, pomluví nás, poníží, automaticky se v nás ozve hněv, nenávist, sebelítost. V takovém pokušení je proto třeba okamžitě vzývat: „Ježíši, Ty vidíš můj hněv i tuto nespravedlnost.“ Ale potom si připomenout – vidět – své hříchy a začít se pokořovat, vcházet do pravdy a duch pýchy i s hněvem a sebelítostí uteče! Bylo by známkou nevěry, nechat se několik hodin trápit tím duchem klamu a litovat se! Máme se naučit děkovat Bohu, že teď dopustil, aby bližní pokáral mě. A když už nás sebelítost ovládne, tak se zapřeme a začněme uvažovat, jaké ponížení, opuštěnost a bolesti vytrpěl Ježíš před křížem a pak na kříži, a sebelítost odejde!

 Stáhnout: Modlitba sv. Efréma