Bůh tedy vložil na Krista naše proviny. V listě k Římanům je řečeno konkrétně, že všichni zhřešili, jsou daleko od Boží slávy, a také to, že jsme ospravedlněni zdarma. To slovo zdarma! Kristus se stal svou smrtí obětí za ty, kdo věří. Mluví se zde o Kristově smrti a mluví se o víře. To jsou důležité prvky. Spasitelná víra, to není, že já věřím v něco, co bude v budoucnosti, ale že já vírou beru to, co Bůh pro mě už udělal. To, že On dal svého Syna, který za mě zemřel na Golgotě, zaplatil za mé hříchy. Já to přijímám – a to je spasitelná víra. Skrze ni jsem znovuzrozen. Jak říká Ježíš: „Musíte se znovu narodit.“ (J 3,7) Touto vírou přijímám celé Boží slovo. A skrze tuto víru ke mě přichází Duch svatý. Protože tím, že jsem přijal Krista jako svého Spasitele a svého Pána, uvěřil jsem, že On zemřel za moje hříchy, že v Něm mám život věčný. Jak říká Boží slovo: „Kdo má Syna, má život věčný. Kdo nemá Syna, nemá života.“ (1J 5, 11-12) Tak je psáno. „To vám píšu, abyste věděli, že máte život věčný.“ Tedy musím mít naprostou jistotu, že mám spásu. A ne, tuto nejpodstatnější věc zanedbat a když se někdo zeptá: Máš život věčný? – Odpovídat: „Já nevím, až budu umírat, potom to poznám.“ To je pozdě! Já to musím vědět. Apoštol říká: „Abyste věděli, že máte život věčný. Kdo má Syna, má život věčný. Kdo nemá Syna Božího, nemá života.“ Jestli to cítím nebo necítím, nehraje roli, já tuto podstatnou věc musím vědět.

Stáhnout: Jistota spasení