Poema T. Ševčenka o Janu Husovi  (1845)

„Zmlkni, zmlkni, Čechu smělý...“

koncil dravců krutě řval,

jako zmije zasyčeli.

Mučedník se nelekal.

Jako cedr z Libanonu

před nimi Hus v poutech stál!

Nečestné to shromáždění

orlím zrakem přelétal.

Hlaholily všechny zvony,

vyšel zástup katů,

vedl Husa spoutaného

trpět na Golgotu.

Nezachvěl se před hranicí,

tiše na ní stanul,

pokorně se modlil k Bohu,

dřív než oheň vzplanul.

Svatého teď v žáru ohně

mračno dýmu stíní.

„Odpusť jim, ó, Hospodine,

nevědí co činí!...“

Jana víc nebylo slyšet

v tuto smrti chvíli!

Slovo Boží bude zvučet!

Pravdu nespálili!

(Originál poemy „Kacíř“, T. Ševčenko, 10.10.1845,

T. Ševčenko, Bylo kdysi v Ukrajině, Praha, 1946, s.68-69,

k 6.7.2015 zkráceno a upraveno)

Stáhnout: Poema T. Ševčenka o Janu Husovi (1845)