Co je to nové srdce? Pane, jak dlouho jsem vnímal realitu nového srdce vírou a teď bych rád předal tento poklad slovy. Co však napíši, to není ono. Škrtám, přepisuji, piluji, aby to mělo literární formu, ale ta pravda tím víc umírá...

– Pane, co vlastně je srdce? Co je to srdce kamenné a co srdce nové?

– Proč se ptáš? Na to se neodpovídá logikou. Vírou přijmi a budeš mít. Lidé se neptají, co je to život. Oni ho prostě mají a žijí. Nechápou, co je život fyzický, a tím méně mohou pochopit život Ducha. Neptej se, neuvažuj, ale udělej to, co udělal kající lotr. On uvěřil, přijal tajemství – a podobně učedník pod křížem. Až přijmeš, pak začneš pomalu chápat. Je nutno udělat první krok víry a žádná logika ho nemůže nahradit. A uvažování a bádání je natolik správné, nakolik disponuje k uvěření a sklonění se před tajemstvími. „Velebím tě, Otče, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými a zjevil jsi je maličkým.“ Nejde o to, vymýšlet v teologii stále něco nového, vždyť zde, na zemi, probíhá boj na život a na smrt. Jde o spásu a zavržení mnohých. Jestliže teologové Boží pravdy rozmělňují tak, že člověka odvádějí od osobního kontaktu s živým Bohem, pak je jejich činnost přinejmenším škodlivá. Proto používej duchovních informací natolik, nakolik tě to vede k prostotě. A natolik je odmítej, nakolik tě odvádějí od chudoby ducha, modlitby a vnitřního ztišení. Nechtěj si klást podmínku, že chceš poznat, co to je nové srdce, ale přijmi ho už nyní. Toto je moje vůle: „Dám vám nové srdce.“ /Ez 36,26/ Buď přijmeš, anebo odmítneš. „Do vlastního přišel a vlastní ho nepřijali...“ Přijmout toto tajemství je nutnou podmínkou, aby se stalo tělem i v tobě!

Máme-li žít život vítězství, je nutno vírou přijmout čtyři tajemství. Tyto čtyři pravdy nám byly dány už při křtu, jen je třeba osobně je přijmout, sklonit se před nimi a nechat je v sobě působit.

Je rozdíl něco dostat a něco přijmout. Mohu něco dostat, ale nemusím to přijmout a pak to není moje.

Ty čtyři pravdy jsou:

1. nový Duch

2. nové srdce.

3. spoluzemřít s Kristem

4. být s Ním spolu-vzkříšen.

Do tajemství se musí postupně uvádět. Uvádění do tajemství je uvádění do Kristova života, do hlubšího sjednocení s Ním: On musí růst a já se umenšovat. „Stvoř ve mně nové, čisté srdce, Pane.“ /Ž 51/

Dám vám nové srdce a nového ducha... Dám vám srdce jedno...

„Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši“ /Sk 4,32/.

Bůh říká: Dám vám.

Proč? Já to nechápu!

Pochopíš později. To srdce jsem ti dal již na Golgotě. Ducha jsem ti dal o Letnicích, obojí v Jeruzalémě. A co ty? Musíš nejprve přijmout a pak zůstávat, prohlubovat a žít z toho. Chodit ve víře, chodit v Duchu, chodit v novém srdci. Být v něm, v něm je Bůh. Staré srdce se lepí na tvory svou žádostivostí, Boha však odmítá. Kdejaké marnosti dává přednost před Bohem. Dovede si najít čas na všechno, jen ne na Boha. Dovede žíznit po marnostech, jen ne po Bohu. Dám vám... lidem, ne andělům.

Co je to nové srdce? Nevím. Nač ho potřebuji, nevím. A ani necítím potřebu, abych ho měl. Jsem spokojen ve své tuposti a duchovní slepotě.

Já, Hospodin, dám! To je zase tajemství, které je třeba přijmout: ne rozumem, ne city, ale vírou. Víra má být zakotvena do poslušnosti Božího slova. „Duch Svatý, kterého dal Bůh těm, kteří ho poslouchají.“ /Sk 5,32/ A Pavel píše Římanům, „...aby zbudovali poslušnost ve víře mezi všemi národy.“ /1,5/ U Noema byl slib jeho záchrany vázán na vybudování archy, u Abraháma zase dědictví zaslíbené země s příkazem: „Odejdi z vlasti od přátel.“ Jen proto, že oba poslechli, přijali zaslíbení. Pouhý akt poslušnosti.

Byl jeden starý muž. Žil zbožně a bez chyby. Jednoho dne mu Bůh zjevil, že zničí celé lidstvo, jen jeho chce zachránit. Ovšem pod jednou podmínkou: musel vybudovat loď, archu, a pak se do ní nastěhovat. Onen muž udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh řekl. Přišla potopa, lidé zahynuli, jen onen muž a jeho rodina zůstala naživu. Byl zachráněn. Poslechl Boha a byl zachráněn. Mohl by dosáhnout záchrany, kdyby neučinil to, co mu Bůh řekl? Ne. Poslechl Boha a byl zachráněn. Přemýšlel jsi o tom spojujícím „a“? Jedná se o poslušnost, ale nejen o ni, jde o něco, co pro Noema bylo velmi důležité: o jeho záchranu.

Stáhnout: „A DÁM VÁM NOVÉ SRDCE“ /Ez 36,26/