„Ten mě miluje, kdo zachovává moje přikázání… Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ (J 14,21)

Člověk si myslí, když přijde suchopár a všednost, že Ježíše nemiluje, protože to nepociťuje. On ale říká: „Ten mě miluje, kdo zachovává moje přikázání.“ Jistě, my je nejsme schopni plnit bez pomoci Boží, ale i v té tuposti se člověk může ptát: „Pane, co bys Ty dělal na mém místě? Co mohu v této všednosti dne udělat pro Tebe?“ A i tu nejmenší maličkost udělat ve víře – tím chci milovat Ježíše. Kolikrát stačí, že člověk odhodí chmuru či kritickou myšlenku a přijme Boží pohled z Písma. To už je projev plnění Božího přikázání. A vůbec už to, že si člověk častěji přes den uvědomuje – Bůh mě vidí.