V podstatě každý člověk, kromě Neposkvrněné, je raněn dědičným hříchem, který člověka zaslepuje, drží ve lži a falešnosti! I když člověk chce konat dobro, koná zlo (Ř 7,23n). Milovat znamená stále se pokořovat, přijímat bližního takového, jaký je. Jeho starý člověk nás zneužívá, žárlí na nás, znesvobodňuje nás. Jenže i my jsme spoutáni stejnými pouty – okovy, jen s tím rozdílem, že na sobě to nevidíme, a na druhém ano. Pokora je v tomto: chyby, zlozvyky druhého mají být zrcadlem pro mě. Starý člověk je v podstatě u každého stejný, má jen různé odstíny. Je třeba se dívat na druhého ve víře, že v něm je, i když uvězněný, hladový a žíznivý Ježíš. Ale totéž platí i o mně. I ve mně je uvězněný, hladový a žíznivý Ježíš. Platí jakýsi zákon lásky, který vede k uzdravování a k osvobozování: Budu-li snímat druhému okovy temnoty a zlozvyku, ne však kritikou, ale dle zásady neste břemena jeden druhého, tak se začne naplňovat zákon lásky – zákon Kristův!

Stáhnout: Co dělat, aby rostla blíženská láska