Život a utrpení svaté panny a mučednice Anežky Římské

 

Komentář: Svatá mučednice Anežka se narodila ve starém Římě. Byla vychována křesťanskými rodiči. V třinácti letech se dočasnou smrtí osvobodila od smrti věčné, neboť našla věčný Život – jediného Životodárce, Ježíše Krista. Jeho milovala nade všechno. Dívenka byla krásného vzhledu, ale ještě krásnější byla vírou.

 

Byla zasažena láskou sladkého Ježíše, narozeného z Přečisté Panny. Svým panenstvím se Mu zasvětila. Ve svém mladičkém věku pohrdla tímto marným světem a dala Bohu slib věčné čistoty. Kromě Něho samotného nechtěla milovat nikoho jiného. Když se svatá Anežka vracela z dívčí školy, uviděl ji jeden mladík, syn římského prefekta Symfronia. Hned se začal známých vyptávat, kdo jsou její rodiče a kde bydlí. Začal jí posílat množství darů. A sliboval ještě více, jen aby se rozhodla stát jeho nevěstou. Svatá Anežka všechny dary odmítala jako smetí. Měla je za nic. Vždyť se zasnoubila nesrovnatelně krásnějšímu Ženichovi, který ji zahrnoval mnohem cennějšími dary. Jemu se zaslíbila celým srdcem. Opustit Ho? Nikdy! Změnit víru, která ji s Ním spojovala a uhasit svou lásku k Němu? Copak by mohlo být větší šílenství?

 

Mladík den co den o sobě rozšiřoval, že je nejuctívanější a nejbohatší ze všech urozených mladíků. Prosil ji sám i prostřednictvím svých přátel a známých sousedů, aby nikomu před ním nedala přednost. Myslel si, že děvče od něj čeká větší dary. Proto připravil větší a cennější dary než předtím. Svatá proto k němu začala mluvit už otevřeně:

Anežka: Odejdi! Nechej mě být! Jiný Ctitel tě předešel. Zasnoubil si mě prstenem svaté víry a daroval mi nesrovnatelně více šperků. Nemůžeš se mu rovnat ani urozeností ani hodností. Vložil na mě duchovní šperky – drahocennou ozdobu. Dal své znamení na mou tvář, abych se nikoho kromě Něj neodvážila milovat. Ani dívat se na nikoho jiného nechci, abych mého jediného Milého nezahanbila! Nikdo mě nemiluje vroucněji a upřímněji než můj Snoubenec. Vše vydal kvůli své nevěstě. Nemohu zanechat Toho, s kým jsem slibem lásky mocně spojena. Jemu Jedinému uchovávám víru a Jemu se cele odevzdávám!

 

Komentář: Taková slova mladíka rozhněvala a démon, který ho táhl do hříchu, ho opanoval ještě více, až z toho upadl do těžké choroby. Ležel na loži, z něhož nemohl povstat, lékařům byla příčina jeho nemoci známá. Jakmile jeho otec uslyšel, proč onemocněl, hned poslal k dívence a k jejím rodičům se vzkazem, že ji chce zasnoubit svému synu. Ona ale, stejně jak i předtím, odmítla:

Anežka: Nikdy se svého milovaného Ženicha nezřeknu!

 

Komentář: Prefekt se s hněvem všech důkladně vyptával, kdo je ten, kdo se chce k jeho synu přirovnat a zničit jeho dům. Dozvěděl se, že Anežka je od narození křesťankou, a jakoby křesťanskými čáry natolik zvábená, že Krista, kterého křesťané považují za Boha, nazývá svým Ženichem. Zaradoval se, protože jako prefekt mohl soudit za zhanobení svých bohů. Domníval se, že ji svou mocí přinutí ke sňatku se svým synem. Ihned poslal sluhy, aby ji přivedli a postavil ji před svým soudem. Nejdříve se laskavostí a pak výhružkami snažil Anežku odvrátit od Krista. Ale Kristova panna se nedala svést ani laskavostí, ani se nelekla výhružek. Zůstala statečná. I když jí lichotil, i když ji strašil – vysmívala se mu stále stejně. Tehdy vykřikl:

Prefekt: Vyber si jedno ze dvou: Buď se vdáš za mého syna, anebo když už chceš zachovat své panenství, dáš se bohyni Vestě do služeb.

 

Komentář: Na taková slova blahoslavená Anežka odpověděla:

Anežka: Jako nikdy nebudu mít za ženicha tvého syna, tak ani mrtvým modlám nikdy sloužit nebudu! Jen jednoho se bojím, abych ničím neurazila Všemohoucího Boha! Svou hlavu bezduchému kameni nepřikloním! Bez pochyby vím, že není jiného Boha než Toho, který spolu se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem a s Duchem svatým stvořil nebe i zemi. Boží Syn se kvůli nám vtělil, trpěl a byl pochovaný – a na třetí den vstal z mrtvých! Nyní na nebesích kraluje ve věčném království. Jemu sloužím a klaním se Mu jako pravdivému a živému Bohu. A tvá bohyně i všichni vaši nečistí bohové jsou smetí a špína.

 

Prefekt: Lituji tvé mládí a odpouštím urážky, které jsi vyřkla na naše bohy. Odpouštím ti, neboť tě pokládám za zbavenou rozumu. Ušetři sama sebe a nehněvej bohy.

Anežka: Nemysli si, že potřebuji tvé slitování! Víra nezáleží na věku – na stáří těla, víra je v nesmrtelné duši. Vyhrožuješ mi hněvem vašich bohů? Tak ať mě tví bohové, jsou-li živí, sami přinutí, abych se jim poklonila!

 

Prefekt: Jedno ze dvou si vyber: Buď přineseš bohyni Vestě oběť, anebo tě uvrhnu do nevěstince ke zhýralým ženám na bezkonečné hanobení tvého rodu!

Komentář: Soudce splnil své výhružky. Svatou mučednici přivedli před chrám bohyně Vesty, aby tam Anežka přinesla oběť.

 

Prefekt: Anežko, je mi líto tvé mladosti. Chtěl bych ti ušetřit život. Zřekni se nebezpečného a škodlivého křesťanského učení. Buď poslušná královským příkazům a přines oběť bohům.

Komentář: Bezbožníci jí začali vnucovat kadidlo, aby jeho vůni obětovala modlám, a tím si jakoby zachránila život. Svatá se kadidla ani nedotkla. Nepotřebovala takovou záchranu! Zvolila raději zemřít, než poskvrnit svou čistou lásku k Pánu.

 

Anežka: Nadarmo se namáháš mě pokoušet! Mé rozhodnutí je neměnné! Pohrdám vašimi bohy! Miluji jen Jediného, Pravého, Živého Boha! Jen Jemu chci sloužit až na smrt!

Komentář: Anežka, postavena před modlou, vzývala jméno Trojjediného Pána Boha svého a učinila na sobě znamení svatého kříže.

 

Anežka: Já znám moc mého Pána Ježíše Krista! Tvé výhružky mám za nic! Kdybys věděl, kdo je můj Bůh, nemluvil bys tak. Celým srdcem spoléhám na svého Boha. On učiní, že tvým bohům nepřinesu oběť a své panenství zachovám čisté. Dal mi Ochránce – Božího anděla! Můj Pán Ježíš Kristus, Jednorozený Syn Boží, kterého ty neznáš, On je mou pevnou Tvrzí, bedlivým Strážcem a neustálým Obráncem! Ne tak, jak tví bohové, kteří jsou celí z mědi, dobré tak na hrnce; nebo z kamení, které je rozházené po cestě. Bůh v kamení nepřebývá. Jeho trůnem je nebe. Ne v mědi nebo v nějaké jiné drahé věci, ale v nebeském království Ho chválí a Jemu se klaní vše živé. Jestliže se neobrátíš od modlářství k pravdivému Bohu, budeš se spolu se svými bohy mučit ve věčném ohni!

 

Komentář: Prefekt se velmi rozzuřil. Přikázal strhnout ze svaté oděv a tak ji vést do nevěstince. Provolávači přikázal, aby vykřikoval: ,,Anežka, zlé děvče, zhanobilo bohy. Jako nevěstka se odvádí do nevěstince!“

 

Komentář: Ale Bůh, na kterého Anežka spoléhala, ji neopustil. Nedopustil, aby jeho nevěsta byla zahanbena a zostuzena. Hned učinil zázrak. Vlasy jí natolik vyrostly, že ji celou skryly, jako do hrubého oděvu. Nikdo ji bez šatů neuviděl. Vešla do nevěstince a uviděla Božího anděla, Ochránce své panenské čistoty. Ozářil ji tak nevýslovnou září, že pro její velebnost se na ni oči bezbožných a hanebných nemohly dívat. Celá místnost se zalila světlem, jakoby slunce zářilo v plné své síle. Jak se někdo jen pokusil na ni podívat zvědavým okem, ještě více se mu zatmělo v očích od jejího neviditelného obrazu. Když se začala mučednice modlit, uviděla před sebou bílý šat, ne lidskýma, ale andělskýma rukama vytkaný. Oblékla se do něj a uviděla svůj přístojný vzhled:

Anežka: Děkuji Ti, Pane můj, Ježíši Kriste, že jsi své otrokyni daroval tento oděv.

 

Komentář: Svatá Anežka neztrácela naději a spoléhala na Pána i tehdy, když ji přivedli do domu neřesti. Anděl Páně stál vedle ní nepohnutě, a když ji ozařoval nebeským světlem, padla hrůza na ty, kteří tam byli a všichni se dali na útěk. Pak ale přišel prefektův syn. S drzostí vešel do pokoje, kde se svatá modlila. Přestože viděl nebeskou zář, nevzdal čest Boží slávě, ale hanebně se vrhl ke Kristově nevěstě. Dříve než se jí ale mohl rukou dotknout, vrhl se na něj démon a srazil ho k zemi. Dusil ho, až zůstal bez dechu. Když ho jeho přátelé uviděli mrtvého, začali křičet:

Přítel 1: Pomozte, pomozte!

Přítel 2:Muži římští, pomozte!

Přítel 1:Muži, pomozte!

Přítel 3: Ta čarodějka svými čáry zabila prefektova syna!

 

Komentář: Seběhlo se mnoho lidí. Všichni viděli, co se stalo. Jedni Anežku nazývali vědmou, ale jiní odhodlaně hájili její nevinnost. I otec zemřelého přiběhl v tom shonu a uviděl, že syn leží bez dechu. S pláčem jí řekl:

Prefekt: Proč jsi umořila mého syna? Copak jsi neměla na kom jiném zjevit sílu svých čárů? Běda mně! Co jsi to jen udělala! Pověz, jak jsi ho zabila.

 

Komentář: Svatá mu odpověděla:

Anežka: To ne čáry, jak se domníváš, ale mocí a příkazem anděla Božího je tvůj syn usmrcen. Anděl Boží jej předal satanu na hořkou a hanebnou smrt. Ten, jehož vůli chtěl vykonat, odvěký nepřítel lidského pokolení, ten ho zabil, neboť má moc nad smilníky a těmi, kteří se nebojí Boha. Všichni ostatní, kteří vcházeli před tvým synem, zůstali živí a zdraví. To proto, že vzdali čest Bohu, který poslal svého anděla, aby mě oblékl v toto roucho milosrdenství a uchoval neposkvrněné mé panenství, které od mého narození patří jedině Kristu. Ale tvůj drzý syn se nebál Boha! Můj Bůh je můj Štít, můj Ochránce i Útočiště mé!

 

Prefekt: Jestliže uprosíš svého anděla, aby vzkřísil mého syna, všem povím, že jsi to neučinila čarováním.

Anežka: I když za takovou nevěru nejste hodni zázraku, ale protože přišla hodina, aby moc mého Pána Ježíše Krista byla zjevena a oslavena, pomodlím se k svému Bohu. Všichni odtud odejděte!

 

Komentář: A když se modlila ležíce tváří k zemi, zjevil se anděl Boží, pozdvihl ji plačící a vzkřísil mrtvého chlapce. Ten vyšel a začal mocným hlasem svědčit:

Mladík: Je jen jeden Bůh na nebesích, na zemi i na moři – Bůh křesťanů! A bohové pohanů nejsou nic, jen bludný klam! Sobě i jiným přinášejí jen věčnou záhubu!

 

Komentář: Po takových slovech, mnoho lidí uvěřilo v Boha. Bylo jich 160. A všichni se dali pokřtít. Mladíkovi za nějaký čas pak spolu s ostatními bezbožníci sťali hlavy. Zázraku a obrácení tolika lidí se čarodějové a pohanští kněží ulekli. Učinili veliký halas a šum. Vzbouřili lid a křičeli na prefekta:

Čaroděj 1: Vezmi z nevěstince tu vědmu a zabij ji! Ona rozhněvala naše bohy!

Čaroděj 2: Ona nejenže zabíjí tělo, ale i duše a srdce svádí!

 

Komentář: Symfronius, když viděl zázrak, který se stal s jeho synem, byl zmatený a chtěl svatou propustit. Bál se však, že čarodějové na něj zaútočí a vyženou ho z domu. Svého náměstka jménem Aspázius zanechal místo sebe k usmíření vzpoury lidu. Sám odešel smutný, že ani po vzkříšení svého syna, nemohl svatou pannu propustit. Požádal, aby mladou pannu soudil jiný soudce. Přivedli ji tedy k Aspáziovi. Ten přikázal uprostřed města rozpálit oheň a vhodit do něj svatou Anežku k upálení. Když byla svatá vhozena do ohně, hned se plameny rozestoupily a udělaly jí uprostřed sebe prostorné a osvěžující místo. Plameny se však vrhly na ty, kteří stáli kolem, a spálily je. Když lidé viděli pannu nepopálenou, nepřipočítali zázrak Boží moci, ale čarování. Bezbožně a rouhavě mluvili k mrakům. Svatá mučednice pozvedla uprostřed ohně ruce vzhůru a modlila se:

Anežka: Chvála Tobě, Všemohoucí Bože! Otče našeho Pána Ježíše Krista. Ním jsi mě zachránil z rukou hanebných lidí a od nečistého jsi uchránil mou duši i tělo. Hle i nyní rosou Svatého, Nebeského Ducha mi ochlazuješ oheň! Děkuji Ti, Bože přeslavný! Ty mi i uprostřed plamenů beze strachu prostíráš cestu k sobě! To, v co jsem věřila – vidím! Na co jsem spoléhala, to jsem již přijala, a to, co jsem si přála, jsem obdržela! Tebe vyznávám ústy i srdcem! Po tobě celým srdcem toužím! K Tobě jdu, k Živému Pravému Bohu, který žije a kraluje na věky věků. Amen.

 

Komentář: Když se svatá mučednice pomodlila a oheň úplně vyhasl, Aspázius nestrpěl zmatení lidu a poručil Kristovu nevěstu Anežku potrestat mečem.

Komentář: Když přivedli svatou dívku na soud, soudce Aspázius vykřikl na kata:

Aspázius: Proč je bez okovů?

 

Komentář: Kat se snažil ospravedlnit:

Kat: Nejsou zapotřebí. Je tichá jako jehňátko a ještě i taková mladá!

 

Aspázius: Ale je obzvlášť tvrdohlavá! Ihned jí nasaď okovy!

Komentář: Kat si prohlédl všechny okovy a vybral nejmenší a nejlehčí. Snažil se je nasadit na ruce mučednici, ale i ony hned spadly k jejím nohám. Její ruce byly ještě příliš dětské, žádné okovy nebyly tak úzké, aby mohly její útlé ruce sevřít.

 

Aspázius: Hned jí setnout mečem! Okamžitě!!

Komentář: Anežka pozvedla ruce i oči k nebi: Modlila se. Srdcem i duší tíhla k svému Pánu a Vládci.

 

Anežka: Ježíši Kriste! Tobě jsem se svým panenstvím posvětila. Přijmi, prosím, Pane, k sobě mou duši, za kterou jsi přijal hořkou smrt!

 

Komentář: Potom tiše poklekla. Sama si vlastníma rukama rozdělila vlasy na dvě části a sklonila hlavu pod meč. Vše kolem jakoby se ponořilo do hrobového ticha. Dokonce i kat se zastavil, když viděl odvahu a rozhodnost tak mladinké svaté. Anežka klečela se skloněnou hlavou, složenýma rukama na hrudi, jak neposkvrněné jehňátko, připravené k bohumilé oběti. Promluvila, povzbuzujíc kata:

Anežka: Pospěš kate! Proč váháš? Nechci, aby se na mě dívaly oči, kterým se líbit nechci! Spěchám k mému nebeskému Ženichovi, v jehož náručí budu čistější, než dosud! Nenech Ho dlouho čekat!

 

Komentář: Zlostný Aspázius nemohl vydržet, že otálejí s vykonáním trestu. Křikl na kata a on jedním úderem splnil příkaz. Mohlo by se zdát, že se mučednice Anežka jakoby modlí, ležíc tváří k zemi, kdyby nebylo vidět červenou krev, kterou zbarvila své roucho i zem.

 

Život za život, láska za lásku – tak vynahradila svatá mučednice Anežka svému Pánu Ježíši Kristu, který pro naše spasení zemřel na kříži jako neposkvrněný Boží Beránek! Zbarvena krví odešla na svatbu s nesmrtelným Ženichem. Spěchala, aby uzřela tvář Toho, kterého milovala více než svůj život. S jakou odvahou bránila mladinká svatá svou čistotu! Znala její cenu a byla hotova raději zemřít, než ji ztratit. Pane Ježíši, kéž na přímluvu tvé svaté mučednice Anežky i my poznáme, jak neocenitelným a vzácným pokladem je čisté srdce! Ať nad tímto pokladem neustále bdíme! Vždyť jen chodíme-li ve světle, tak jako Ty sám Jsi ve světle, Tvá drahocenná krev nás očišťuje od každého hříchu. Kdo si vytrvalým pokáním uchoval pro hodinu smrti čisté srdce, ten je v Nebeském království, Tobě, Božímu Beránku, Ježíši Kristu, nejblíže, zpívajíc Ti píseň novou! „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha!“

Stáhnout: Život a utrpení svaté panny a mučednice Anežky Římské