Komentář: Když v řecké zemi kraloval Justin a v Etiopii Elezvoj, pravověrní a dobří králové v zemi Omyritské, povstal bezectný král jménem Dunajan. Byl neúprosným protivníkem jména Ježíše Krista a velkým pronásledovatelem křesťanů. Vynaložil všechno své úsilí na to, aby ze země vyhnal všechny křesťany, neboť chtěl zničit už jen vzpomínku na přesvaté Kristovo jméno. Neúprosně pronásledoval církev, mučil a vraždil věřící, kteří se nepodřizovali jeho nařízením a nechtěli žít jako on. Když etiopský král Elezvoj uslyšel, že Dunajan ve své zemi rozpoutal kruté pronásledování křesťanů, velmi se tím rmoutil. Shromáždil proto své vojsko a vydal se proti němu do boje. V boji jej přemohl, podrobil ho placení daní a vrátil se do své země. Netrvalo však dlouho a Dunajan opět proti Elezvojovi povstal. Odvrhl jeho nařízení, shromáždil všechnu svou válečnou sílu a vyhubil všechny Elezvojovy vojáky, kteří zůstali ve městech na stráži, a znovu se ozbrojil proti věřícím. V jeho království nakonec už nezůstal nikdo, kdo by vyznával Krista. Jen v jednom městě zvaném Nagran bylo jméno Ježíše Krista neohroženě slaveno. Šířilo se zde křesťanské učení, množil se počet mnichů, zakládaly se nové kláštery, a rovněž věřící vzrůstali ve všech ctnostech. Nikomu, kdo by vyznával jinou víru, nedovolovali s nimi žít. Žili zde jako děti jedné matky – Kristovy Církve – ve vší zbožnosti a ctnostech.

 

Záviděl ďábel tomuto městu jeho důstojnost a poštval proti němu Dunajana. Ten se proti nim vydal s celým svým vojskem. Přiblížil se k městu, obklíčil jej, vykopal kolem něj zákopy a otevřel svá ústa, aby rouhačskými slovy zlořečil Kristu i křesťanům:

Dunajan: Pokud chcete, abych vám udělil milost a zůstali jste naživu, shoďte znamení, které jste vynesli na věže vysokých chrámů a odřekněte se Ukřižovaného!

 

Komentář: Královští zbrojnoši procházeli kolem města a vykřikovali:

Zbrojnoši: Podřiďte se králi a zůstanete naživu! On vás obdaruje! Když se nepodřídíte, bídně zahynete mečem a ohněm!

 

Komentář: Svými rouhačskými ústy sám Dunajan zlořečil Kristu a křesťanům:

Dunajan: ó, kolik křesťanských psů jsem já už zahubil! Kolik jejich kněží a mnichů jsem zabil mečem! Kolik jsem jich spálil ohněm! A ani jednoho Kristus nevytrhl z mých rukou. Ani sám sebe nebyl schopen vytrhnout těm, kteří Ho křižovali. A teď jsem přišel k vám, Nagraňané! Buď vás od Krista odvrátím, anebo úplně vyhubím!

 

Komentář: Obyvatelé města mu však odpověděli:

Občané: Svým jazykem se králi, bláznivě rouháš všemohoucímu Bohu. Stal ses podobný Rabsakemu Sancheríbovu, který v pýše promluvil ke králi Chizkijášovi: „Ať tě nepodvede tvůj Bůh, na něhož spoléháš“. Takové rouhání nezůstává bez trestu! Bůh pak v jedné hodině vyhubil několik tisíc vojáků. A ty to dobře víš. Dej si pozor, aby se něco takového nepřihodilo i tobě, když se tak rouháš našemu Pánu Ježíši Kristu, Synu Božímu, mocnému, všemohoucímu a strašnému, který odnímá ducha knížatům. On i tebe může setřít a proměnit v prach i s tvou protivnou, nadutou pýchou. Vychvaluješ se, že nás buď odvrátíš od Krista, anebo úplně zničíš. Vpravdě by se ti spíše podařilo nás vyhubit, než odvrátit od Krista, našeho Spasitele, za Nějž jsme my všichni ochotni zemřít.

 

Komentář: Králi se taková slova protivila. Rozpálil se ještě větším hněvem a zaútočil na město ze všech sil. Myslel si: nedobudu-li město bojem, budu je tak dlouho držet v obklíčení, až je umořím hladem.

 

V okolí města, ve vesnicích a na poušti našel mnoho křesťanů. Zajal je, některé z nich nemilosrdně vraždil, jiné prodával do otroctví. Obyvatelé města se však z hradeb mocně bránili a statečně odolávali bezbožníkům. Král dlouho se svým vojskem na město útočil. Nemohl je však dobýt, ani umořit hladem, neboť obyvatelé měli dostatek potravy na mnoho let. Když tento zloduch ztratil všechnu naději na vítězství, vymyslel lstivý plán. Poslal do města posly, s jazyky jak ostří nože, aby lidem pod přísahou předali jeho slova:

Dunajan: Nechci vás urážet ani odvracet od vaší víry, žádám od vás jen běžnou daň, kterou jste povinni, mně, svému králi, přinášet. Otevřete mi město, ať vejdu a prohlédnu si jej, a převezmu od vás daň, která mi náleží. Přísahám před Bohem i zákonem, že vám nezpůsobím žádné zlo, ani velké ani malé, nechám vás žít v míru ve vaší víře.

 

Občané: My, křesťané, jsme se z Písma svatého naučili podřizovat králi i panovníkům – pokud učiníš tak, jak jsi nám pod přísahou slíbil. Když nám ale způsobíš zlo, Bůh, který slyší tvou přísahu, se ti brzy pomstí. My se od Krista, našeho Spasitele, neodvrátíme, i kdybychom přišli nejen o majetek, ale i o své životy.

 

Komentář: Král se opět srdceryvně zapřísahal, že jim nic zlého neudělá. A oni té lišce uvěřili! Otevřeli brány města a s dary se tomu bezbožníku poklonili! Král se vším svým vojskem, jako vlk v ovčím rouše, vjel triumfálně do města. Hned dal obsadit hradby i městské brány a postavil k nim své vojáky. Když uviděl krásu města i velké množství lidu i důstojných občanů, úlisně je pochválil. Tajil ještě na čas svůj jedovatý úmysl. Když si ve městě trochu odpočinul, vyšel znovu ke svým plukům. Nařídil, aby k němu přišli všichni přední muži a ti, kteří mají v městě vládu. Shromáždili se tedy podle jeho nařízení všichni, kteří byli ve městě, čestní starci i místodržitelé, slavní a bohatí. Mezi nimi byl i blahoslavený Areta. Jako kníže a vévoda byl pro své šediny, rozum, hodnost i důstojnost mezi všemi nejvýznamnější. Bylo mu 95 let. Byl pověřen správou celého města. Když přišli k nečestnému králi, náležitě ho uctili a děkovali mu, že dodrží svou přísahu a nezpůsobí městu nic zlého. Neznali ještě jeho lstivost. Dunajan ale dlouho nevydržel ukrývat svůj jed. Označil svou přísahu za sen dětského rozumu a nařídil, aby všechny muže i se svatým Aretou zakovali do okovů a drželi pod stráží. Pak poslal zbrojnoše do jejich domů a vyraboval jejich majetky. Vyptával se, kde je Pavel, jejich biskup, a když se dozvěděl, že před dvěma lety zemřel, nařídil vykopat jeho tělo. Nechal je spálit ohněm a popel rozprášit. Rozpálil velký oheň, zajal nespočetné množství kněží a kleriků, mnichů i panen zasvěcených Bohu a hodil je do ohně – 427 osob!

 

Dunajan: To oni jsou příčinou smrti těch dalších, protože jim radili, aby Ukřižovaného uctívali jako Boha!

Komentář: Nařídil, aby poslové procházeli městem a vykřikovali:

Sluhové: Ať se všichni zřeknou Krista a ať žijí po židovsky, tak, jako král!

 

Komentář: Král si nechal předvést přední muže města, které držel v poutech, a začal k nim, především k Aretovi, mluvit. Podle je přesvědčoval, jako by s nimi měl jednotu víry v jednoho Boha, ale ve skutečnosti mu šlo o to, aby je úskočně přinutil zříci se Jednorozeného Syna Božího a Jeho spasitelné oběti za nás na kříži.

Dunajan: Jaké je to vaše bláznovství, věřit Ukřižovanému jako Bohu! Cožpak může být usmrcen Bůh, jenž nemá tělo? Cožpak může zemřít nesmrtelný? Nenutím vás k tomu, abyste se klaněli slunci, měsíci, nebo jakémusi jinému živlu, nenutím vás, abyste přinášeli oběti pohanským bohům, nic takového, ale samotnému Bohu, Stvořiteli všeho živého.

 

Komentář: Svatý Areta mu odpověděl:

Areta : Víme, že Božství nemůže trpět – pouze lidská přirozenost přijatá z Přečisté Panny, jak o tom svědčí proroci, které znáš i ty. Syn Boží to vše vytrpěl za nás. A své Božství Pán Ježíš Kristus vyjevil nevýslovnými zázraky. Ale netřeba dlouhého povídání: My Jej vyznáváme jako Boha a Syna Božího. Ve jménu všeho lidu města ti říkám: neexistují muka, která bychom nebyli ochotni kvůli Kristu Ježíši, našemu Bohu, vytrpět. Ale na tebe za takové rouhání našemu Pánu a za porušení přísahy brzy přijde Boží pomsta.

 

Komentář: Mučitel tato slova trpělivě snesl, neboť se styděl před moudrostí Arety a důstojností ostatních občanů. Začal si proto milými slovy naklánět jejich srdce, sliboval jim dary a slávu, jen aby je odvedl od jejich zbožnosti a horlivosti pro Krista a převedl na svou nepravost. Oni však pozvedli své oči k nebi a jedněmi ústy zvolali:

Občané: Nezřekneme se Tě, Jediné Boží Slovo, Ježíši Kriste! Nezneuctíme Tvůj přesvatý kříž!

 

Komentář: Když král viděl, že svatí jsou nezlomní ve víře, odložil jejich mučení na později. Nařídil, aby je drželi v okovech. Sám povstal proti lidu a mnoho z nich nemilosrdně vyvraždil. Nařídil také, aby přivedli ženy a děti svatých mučedníků, které držel spolu s Aretou v okovech. Spolu s nimi přišlo mnoho jiných žen, vdov, panen a řeholnic. Král je nejprve sváděl lstivými slovy a pak jim vyhrožoval mučením, jen aby se zřekli Krista. Ony však nejenže se nedaly svést, ale i odvážně zločinného krále hanily. Nejvíce panny – řeholnice – mu s hlasitým křikem vyčítaly jeho bezbožnost. Nemohl to snést. Nařídil vojákům, aby je všechny sťali. Bylo mezi nimi zvláštní soupeření – neboť řeholnice-panny, které šly pod meč jako první, říkaly ženám:

Řeholnice: Nám přece v Kristově církvi dávají všude přednost. První jsme směly vcházet do Božího chrámu, uvolňovali nám první místa, když jsme přistupovaly ke svátostem. Proto se sluší, abychom tím spíše mučednictví přijaly jako první. Toužíme zemřít před vámi a jít k našemu Ženichovi, Ježíši Kristu, jako první.

 

Komentář: I šly řeholnice na smrt jako na svatbu. Také ženy předbíhaly jedna druhou sklánějíce své šíje pod meč. I děti se protlačovaly mezi svými matkami pospíchajíce na smrt.

Děti: Já chci jít pro Ježíše na smrt! Mě setněte! Mě! Mě!

 

Dunajan: Jak mohl ten Galilejec tak svést lid, že smrt mají za nic? Vždyť s dychtivostí vydávají za Něj na smrt své duše i těla!

 

Komentář:Na druhý den usedl král na vyvýšeném místě a předvolal Aretu i s jeho družinou. Bylo jich celkem tři sta čtyřicet. Postavil je před sebou. Pohlédl na Aretu jako na staršího a řekl:

Dunajan: Ty, mrzká hlavo, ses vzbouřil proti naší vládě, celé město jsi pozvedl proti nám a nařídils, aby se nám zprotivilo. To ty jsi svedl všechen lid, který je poslušný tvých slov jako zákona, a naše zákony a nařízení odmítl. Ty i všichni, kdo tě poslouchají, si zasloužíte, abyste byli mučeni, a to jak muži, tak ženy.

 

Komentář: Stařec stál zamyšlen a těžko snášel pyšná slova Bohu protivného krále. Tehdy si z hlubiny srdce povzdechl:

Areta: Ne ty, králi, jsi vinen za to vše, co se stalo, ale občané našeho města, neboť neposlechli mé rady. Nabádal jsem je, aby tobě, člověku nečestnému a lstivému, město neotvírali, ale aby se proti tobě odvážně postavili. Oni však má slova nevzali vážně. Chtěl jsem jít s malou družinou proti vší tvé síle jako kdysi Gedeon na Mediánce a spoléhat v boji jen na mého Krista, Jehož ty teď znevažuješ. On by mi pomohl, abych tebe, bezbožného křivopřísežníka, zdolal, porazil a zničil.

 

Komentář: Jeden z těch, co seděli vedle krále, k němu promluvil.

Velitel: Copak Mojžíšův zákon nás učí ponižovat Božího pomazaného? Vždyť je řečeno: „Knížeti svého lidu nebudeš zlořečit.“ I vaše Písma učí ctít si krále nejen dobrého a pokorného, ale i příkrého.

 

Areta: Copak jsi neslyšel, co řekl Eliáš Achabovi, když mu Achab vyčítal: Ty jsi ten, kdo uvádí do zkázy Izraele! Eliáš mu odpověděl: „Ne já uvádím do zkázy Izraele, ale ty a dům tvého otce“. Nejen samotného krále Achaba, ale celý jeho dům usvědčil a pak zničil – a přesto tím neporušil zákon. Každý, kdo upřímně ctí Boha, nepřestupuje zákon, když nečestného krále a jeho bezbožnost odhalí. Ať je ti známo, že Vševidoucí Bůh tě zanedlouho shodí z královského trůnu. Předá jej člověku věrnému a dobrému, utvrdí a pozvedne křesťanský rod a opět vybuduje chrám, který jsi spálil ohněm. A já jsem vpravdě blažený, že ve svém stáří, ve svých devadesáti pěti letech, přijmu mučednickou smrt, a nejen sebe, ale všechen lid města přinesu Bohu v oběť.

 

Komentář: Obrátil se k lidu a k těm, kteří spolu s ním trpěli:

Areta : Muži – občané, přátelé a známí, nechali jste se podvést. Uvěřili jste přísaze a lstivým slovům tohoto bezbožného krále. Hle, nyní jsme svědky jeho podvodu a slyšíme jeho rouhačská slova. Udělali byste dobře, kdybyste se mu se zbraněmi postavili na odpor a kdybyste nepohnutelně stáli do konce – Bůh by nám pomohl k vítězství. Když se však stalo to, co se stalo, je teď naší povinností rozhodnout se: buď se skloníme před nepřítelem a bídně dožijeme tento dočasný život, anebo se před ním neskloníme a dosáhneme blažené smrti. Co může být slavnějšího, než vytrpět mučednictví pro Krista? Proto bratři, nebojte se a nezoufejte, abyste kvůli časnému životu nepřišli o život věčný!

 

Komentář: Když to svatý řekl, celé shromáždění křesťanů, prolévajíc slzy, odpovědělo:

Lid: Neboj se, vůdce náš a učiteli, nikdo z nás z našeho shromáždění neodejde. Všichni zůstaneme. Hle, jsme ochotni před tvýma očima zemřít za Krista a dosáhnout blažené smrti.

 

Areta: Já půjdu před vámi, ať zemřu první a vedu vás za sebou. Tak jako jste mi svěřili nejvyšší vládu ve městě, tak i zde mi dovolte, abych se postavil před Krista jako první. Tento mučitel plný bezpráví brzy zahyne. Církev v tomto městě povstane a rozkvete jako rudý květ, oděna v krvavý purpur tolika Kristových svědků! Pane náš, všichni k Tobě voláme: Sláva Tobě!

Areta: A ty Dunajane, na co ještě čekáš? Učiň co chceš! Znáš náš úmysl: Tvou bezbožnost následovat nebudeme! Za žádnou cenu se nezřekneme Krista!

 

Komentář: Když král viděl, že jsou nezlomní, odsoudil všechny na smrt. I byli svatí zavedeni k jednomu potoku, nazvanému Odias, aby jim tam byly sťaty hlavy. Když došli na místo, mučedníci se začali vroucně modlit:

Lid: Hospodine, Pane, Sílo naší spásy! Nyní nás uveď do života věčného, abychom si nic nezamilovali více než Tebe: ani vlast, ani svůj rod ani bohatství. Všechno jsme opustili pro Tebe! Pohrdli jsme svým životem a jsme jako ovce vedené na porážku. Pokorně Tě prosíme, vztáhni svou ruku proti pýše zlého krále. Přijmi pod svou záštitu děti, které za Tebe umírají. Upevni město, jehož sláva je v Tvém svatém kříži, ve Tvé předrahé krvi a ve Tvém umučení.

 

Komentář: Když se takto svatí modlili, začali jim vojáci stínat hlavy. První byl jako křesťanský vůdce sťat svatý, velký Areta a pak i všech dalších 340 svatých mučedníků. Tak dosáhli blažené smrti za Krista, svého Pána.

Stáhnout: Pronásledování křesťanů ve městě Nagran / І. část