Rozbor zveřejněného dokumentu „Vztahy pravoslavné církve ke zbylému křesťanskému světu“.

Citace b. 1: „Pravoslavná církev, která je jednou, svatou, všeobecnou a apoštolskou církví, s vědomím své hluboké církevní identity pevně věří, že zaujímá hlavní místo v procesu hnutí za jednotu křesťanův současném světě.“

Odpověď: Nejde o jednotu křesťanů, ale o sjednocování se s apostazí Vatikánu, který na sebe stáhl Boží anathemu. Proč si dnes pravoslavná církev klade za cíl jednotu s Vatikánem, když Vatikán zradil učení evangelia, apoštolů i svatou Tradici? Vatikán navíc skrze internáboženský dialog propaguje neopohanství! Pokud tuto linii pseudojednoty dnes razí pravoslavná církev, pak jde o sjednocování se ne na bázi pravověrnosti, ale na bázi herezí, a to je cesta do záhuby a likvidace pravoslavné církve.

Citace b. 2: „Pravoslavná církev zakládá svou jednotu na faktu, že ji založil náš Pán Ježíš Kristus, na nerozdílnosti Nejsvětější Trojice a na svátostech. Tato jednota je vyjádřena apoštolskou posloupností a Tradicí svatých otců, z nichž církev dodnes žije. Pravoslavná církev má misii a dluh předávat a hlásat pravdu obsaženou v Písmu svatém a Tradici, která dává církvi katolický charakter.“

Odpověď: Je manipulací zaštítit se vším pravověrným a přitom sledovat cíl – spojení pravoslavné církve s vedením odpadlé katolické církve. Vatikán po 2. vatikánském koncilu popřel hlásáním herezí a synkretismem s pohanstvím svůj apoštolský základ, který je vlastní i pravoslavné církvi. Spojovat se dnes s apostatickým učením katolické církve je zrada apoštolského učení i církve, kterou Pán Ježíš založil. Je to přijímání ducha herezí, ducha apostaze a ducha New Age. Katolické vedení propaguje internáboženský dialog a hlásá hereze popírající Božství Kristovo, Jeho reálné vzkříšení, spasitelnou smrt na kříži (arcib. Zollitsch) i samu Božskou inspiraci Písma svatého. Pravdivý Všepravoslavný koncil by měl už v přípravných dokumentech ukázat na apostazi Vatikánu a vyzvat ho k pokání! Tento koncil ale koná opak. Zrazuje svou vlastní identitu a přijímá heretickou identitu, kterou přijala katolická církev v období po II. vatikánském koncilu. Přípravné dokumenty Všepravoslavného koncilu nenápadně používají termín„katolický charakter“ jako pozitivní, aby otupily vnímavost vůči apostazi katolické církve a naopak vzbudily sympatii s cílem sjednocení se v herezích.

Citace b. 4: „Neustále se modlíc za sjednocení všech... Pravoslavná církev se vždy snažila o obnovení jednoty křesťanů. Proto tedy účast pravoslavných v hnutí za obnovení jednoty křesťanů není nijak cizí charakteru a historii pravoslavné církve.“

Odpověď: Pravoslavná církev ve skutečnosti vždy byla v opozici vůči katolické církvi, která se ji snažila dostat pod svou vládu. Autoři dokumentu překrucují historii 1000 let od rozdělení církve na západní a východní. Po celou dobu se pravoslavná církev bránila, aby zůstala nezávislá od jurisdikční vlády Říma, a tak si zachovala svou liturgickou i pastorační tradici před latinizací a územními zájmy. V dnešní době je tato distance existenčně potřebná kvůli ochraně před heretickou infekcí Vatikánu, a tím i globalizací NWO. Argumentovat v této situaci tzv. obnovením jednoty křesťanů je pokrytectvím!

Závěrečné slovo: Sněm plánovaný na 19. 6. 2016 je skutečnou sebevraždou – suicidiem pravoslavné církve. Jediným východiskem je odvolání patriarchy Kirilla, od něhož už pro jeho hereze odstoupila Boží milost. Moskevský patriarchát pak musí nejen bojkotovat, ale i udělat vše pro zrušení heretického Koncilu. To je dnes jeho hlavní zodpovědnost před Bohem, před církví i před ruským národem!

Stáhnout: 8. Všepravoslavný koncil – suicidium /2.část/ (12.2.2016)