Všichni logicky víme, že musíme zemřít, ale prakticky s tím nikdo nepočítáme. Vrcholem hlouposti však je, když lidé, kteří leží v nemocnicích naprosto paralyzováni nemocí, že ani tehdy vážně nepočítají se smrtí. Chodíval jsem do nemocnice zaopatřovat těžce nemocné a říkal jsem si: Bože, je to vůbec možné, že jsme tak lhostejní ke spáse své duše?  Jednou, když jsem šel zaopatřovat do nemocnice, vyzpovídal jsem umírajícího člověka a on pak začal říkat, že až se vrátí domů, bude dělat kotce pro králíky. Pověděl jsem mu: „Co je to za nesmysl? Vy máte smrt na jazyku a myslíte na takové hlouposti?! Myslete na setkání s Bohem, na to, že stanete před Boží soud!“

Proto není nic důležitějšího v životě, než být stále připraven na smrt. Žádný kněz vás nespasí v hodině smrti, ale dokonalá lítost vás spasí. Ale když vy nevzbudíte dokonalou lítost a budete myslet na marnosti, anebo budou útočit na vás různé myšlenky, to ještě neznamená, že když kněz přišel, tedy vše je v pořádku. Nespoléhejte na kněze, ale na Boží milosrdenství a na to, že se naučíte vzbuzovat dokonalou lítost, tedy pravdivě si přiznat své hříchy a dát je Pánu Ježíši pod moc Jeho svaté krve. To je vaše pojišťovna. Na dokonalé lítosti závisí naše spása! A člověk nesnáší pravdu, nesnáší realitu. Co to v nás je? Dědičný hřích, který nás drží ve lži. Ale Bůh stále čeká, dokud se k Němu nevrátíme, jak tomu bylo v podobenství o marnotratném synu.

Stáhnout: Prakticky se smrtí nepočítáme