
Pseudopapež František je antikrist
Datum: 2016-03-30Autor: BKP
Pseudopapež František je antikrist
V úterý 22. 3. 2016 došlo k teroristickým útokům islamistů v Bruselu a už 24. 3. 2016 František islamistům umývá a líbá nohy. Jeho cílem je prosazení islamizace do Evropy, a tím likvidace křesťanství i evropské civilizace. Zradil Krista, vyhnal Ducha Pravdy a přijal ducha lži, ducha antikrista.
„Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus (Mesiáš). To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce.“ (1J 2,22-23)
František popírá Otce i Syna tím, že křesťany staví do jedné roviny se ctiteli pohanských bůžků – démonů a tvrdí: „Všichni jsme Boží děti“. Františkova manipulace spočívá v tom, že řekne částečnou pravdu, aby prosadil herezi. Všichni jsme Boží děti, ale jen v tom smyslu, že Bůh stvořil všechny lidi. Ty, kteří jsou spaseni, i ty, kteří jsou zavrženi. František ale termín „Boží děti“ používá tak, jako bychom všichni byli automaticky bez pokání a bez Ježíše Krista spaseni. A to je hereze maxima. Manipulace termínem Boží děti a termínem Boží milosrdenství je de facto popřením pravdy, že Bůh je spravedlivý a zároveň i popřením věčného trestu, a to je další hereze. Katechismus učí, že opovážlivé spoléhání na Boží milosrdenství je hříchem proti Duchu svatému.
František herezi nevysloví, jen navodí dojem a udělá gesto. Křesťanům, hinduistům, muslimům a transsexuálům líbá nohy a přitom říká, že jsme všichni Boží děti a že máme žít v míru a jednotě. A toto je gesto antikrista. Křesťanství staví na stejnou rovinu s pohanstvím. Tím prakticky vyřazuje základní pravdu o spasitelné Kristově oběti na kříži a otvírá širokou cestu do zavržení.
V homílii argumentuje milosrdným samaritánem se stejným cílem – otevřít dveře invazi islamistů a likvidaci křesťanství.
František místo toho, aby na největší křesťanské svátky obrátil pozornost všech na Krista, líbá nohy muslimům, hinduistům, transsexuálům... Notoricky ale mlčí k utrpení milionů dětí, které prožívají největší galeje v systému juvenilní justice, když jsou ukradeny milujícím rodičům. Tyto děti jsou natolik morálně i psychicky devastovány, že už ani plakat nemohou.
Když byla 2,5 milionová manifestace v Římě proti adopcím dětí homosexuály, František paradoxně paralyzoval katolíky, aby se manifestace nezúčastňovali. Toto je rovněž znak ducha antikrista!
Proč František nevyzve ministerstva školství v evropských státech, aby zastavila sexuální antivýchovu, která demoralizuje malé děti? Proč nevyzve OSN, aby zrušila programy sexuální antivýchovy (na bázi zvrácenosti Kinseyho)?
František na celosvětovém dnu mládeže v Rio de Janeiro vyzval mládež, aby dělala chaos a při zpáteční cestě v letadle pronesl: „Kdo jsem já, abych soudil homosexuály?“. Tím dal najevo, že ani nikdo jiný nemůže hřích odsoudit, tedy musí ho jen tolerovat, schvalovat a privilegovat.
František měl hlásat evangelium a ukazovat na zločiny, které se v současné době dějí. Jde o zavádění priority homosexualismu, kradení dětí sociálními službami, pokrytecké šíření narkomanie, prosazování pohanských sekt, škodlivých vakcín, masové prosazování eutanazie, změny v zákonodárství, které vyřadily Desatero a vtělují antidesatero s plánem redukce lidstva na jednu miliardu. Povinností Františka, jako zástupce Krista, bylo, aby zločiny pranýřoval a zároveň jasně hlásal Krista jako jedinou cestu ke spáse. On ale činí pravý opak. Proto je miláčkem a hvězdou světových masmédií, za nimiž stojí zednářské elity a bankéřská lobby. Pokud by byl pravým Kristovým zástupcem, musel by být světem očerňován a pronásledován kvůli Kristu a Jeho evangeliu. Sláva, která je mu dána, pochází od toho, který řekl Kristu: „Všechno ti dám, jestli padneš a budeš se mi klanět.“ Ježíš řekl: „Odejdi satane!“, ale František tuto slávu od Božího nepřítele přijal a stal se jeho apoštolem – antikristem.
„Syn zatracení (antikrist) se postaví na odpor a ‚povýší se nade všecko, co má jméno Boží‘ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu Božím‘ a bude se vydávat za Boha”. (2Tes 2,3-4)
Tato slova se vztahují na pseudopapeže Františka, na něhož za hereze dopadla několikanásobná Boží anathema dle Gal 1,8-9, a dle dogmatické buly Pavla IV. je všechno, co jako heretik koná, neplatné. On se staví na odpor a povyšuje se nade všechno, tedy nad evangelium, nad celé Písmo svaté, nad učení apoštolů, proroků, církevní Tradici, on tupí všechno, čemu se po celou dobu existence křesťanství vzdává božská pocta. On sedí v chrámu Božím – v církvi – jako její hlava, ale ve své pýše se postavil proti všemu, co Bůh církvi dal a nařídil. On vnáší ducha antikrista do církve tím, že vytváří sebezničující jednotu mezi Kristovým učením a pohanskými bájemi, které uctívají démony. Nyní usiluje i o zničení evropské civilizace skrze islamizaci a spolupracuje se satanizací světových elit; to proto je v masmédiích zbožšťován, ne pronásledován. Všechna tato jeho činnost je znakem antikrista!





