Bratra klame nepřítel jednou formou lži, kdežto mě druhou, třeba úplně protichůdnou. Mým úkolem není napravovat bratra. Řešením je nechtít reformovat a napravovat druhé, ale umět je přijímat jako svůj kříž. Například, dobré vlastnosti v povaze přijímat s radostí – radovat se z toho a nedobré přijímat s děkováním jako kříž. A v první řadě chtít, abych tímto křížem (tou nedobrou vlastností, zlozvykem bližního) byl očištěn já a mohl rozmnožit trpělivost, pokoru a lásku. Kárat a chtít odstraňovat chyby druhého nejde bez milosti. Patřičnou milost získám tím, že začnu od sebe. Získám ji pro sebe i pro mého bližního. Když budu chtít začít napravovat bratra, tak úmysl je sice dobrý, ale jestli skrze mé vnitřní utrpení nezískám milost pro něho, tak se nic nehne, ba naopak starý člověk v jeho duši způsobí hluboké alergie, odpory a zranění, které se budou ventilovat v určitých situacích, rozhovorech a budou ničit Ježíšovo dílo.

Stáhnout: Reformovat máme nejprve sebe