Lhář a vrah někdy zneužívá nepravou lítost. Když např. úzkostlivý člověk prohraje v maličkosti, démoni ho začnou mučit ve svědomí a nastane řetězová reakce smutku, výčitek, a to i vůči Bohu. Pomáhá tato rada: „Když upadneš a třeba i nechtěně zhřešíš, nezůstávej ve smutku, ale dej tu věc Bohu a plň úkoly, které teď musíš plnit s klidem, jako by se nic nestalo. Na lítost a rozebrání bude čas jindy, až splníš úkoly.“ To pomáhá: trapičský duch odejde sám.

Je zajímavé, že u duší, které chtějí být stále čisté, to nepřítel zneužije tak, že ztratí pocit čistoty a nastoupí pocit viny a s ním chmury. V podstatě i toto je pýcha. Pán Ježíš na křížové cestě padal a vstával. To je i pro nás příkladem – umět vstávat je znakem pravdivého sebepoznání, pokorného přijetí sama sebe a klidné a vytrvalé cesty se svým křížem na Golgotu. Každý den máme brát svůj kříž. Než ho ale vezmeme, máme zapřít sama sebe: „Zapři sám sebe, ber svůj kříž (určený tobě) na každý den“ (Lk 9,23).

Stáhnout: Umění padat a umění vstávat