Jistý člověk šel pouští a nesl kříž spolu s Kristem. Na písku zůstaly stopy: jedny toho člověka, ty druhé patřily Pánu Ježíši. Když se téměř na konci cesty dotyčný ohlédl, ke svému překvapení uviděl v písku jen jedny šlépěje. Obrátil se k Pánovi: „Pane, když jsem se vydal následovat Tě, slíbil jsi, že celou cestu půjdeš se mnou. Ale teď vidím, že v těch nejtěžších chvílích mého života se v písku črtaly jen jedny stopy. Jak jsi mne mohl nechat samotného, když jsem Tě nejvíc potřeboval?“

Ježíš odpověděl: „Nikdy jsem tě nenechal samotného, nikdy. Ty jedny stopy, které jsi viděl, tam zůstaly právě z chvil, kdy jsem nesl tebe i tvůj kříž.“ Tento příklad vyjadřuje hlubokou pravdu.

Denně můžeme volat k Ježíši, když nás zavalí spousta starostí a marností a my nemáme sílu plnit vůli Boží, ale táhne nás to buď nic nedělat, anebo se vrhnout na takový problém, který vyrobí další problém, a ztratíme podstatu, jen nechceme konat to, co máme. Pak je potřeba kleknout a v duchu se dívat Kristu na kříži do očí a říkat ta slova: „Ježíši, důvěřuji Ti, Ty mi dáš tu sílu, abych vzal kříž této povinnosti, které se vyhýbám a která je mi odporná. Dej mi, prosím, tu sílu, já ji nemám.“ A Ježíš to učiní. Někdy mimořádným způsobem. Jindy tak skrytě, že ani nevíme, že to vyřešil. To je to: Pojď za mnou! Následuj mě v plnění vůle Boží – v plnění vůle Boží i se svým křížem.

Stáhnout: Kristus nám pomáhá nést náš každodenní kříž