Úsilí o jednotu je ten nejdůležitější úkol. V něm se má skrze kříž realizovat čistá láska k Bohu i k duším. Při úsilí o jednotu jsou nejrychleji očišťovány naše city, rozum i vůle. Potom tyto mohutnosti duše může skrze vzájemnou jednotu použít Ježíš.

Starý člověk u jednoho i druhého totiž hlídá Pána Ježíše jako ve vězení a když chceme jít za Ním, je třeba se alespoň dvakrát pokořit. První pokoření je – vyjít ze sebe, ze svého „klidu“ či ze své zraněnosti a sebelítosti. A druhý krok je – pokořit se před starým člověkem, který hlídá mého bližního. Když toto překonám, pak se setkám s živým Ježíšem. „Když jsem byl hladový, ve vězení, přišli jste za mnou…“ (Mt 25,41). Motivací k pokořování je dost. Život je neustálé pokání – metanoia. Je možno konat pokání i za minulost. Pokořovat se v duchu před těmi, koho jsme mohli pohoršit, a těm, kteří tušíme, že nás nenávidí či na nás žárlí, odpouštět, žehnat jim a přát všechno dobré. Tak o tom mluví Pán Ježíš v Horské řeči (Mt 5-8).

Stáhnout: Úsilí o jednotu – nejdůležitější úkol