Největší mocí je Boží všemohoucnost. Skrze ni Bůh z ničeho stvořil celý vesmír – miliony hvězd, naši Zem... Boží všemohoucností byl také vzkříšen Kristus. A On nám tuto moc propůjčuje, dává nám svou autoritu – „ve jménu mém“. Nemáme vystupovat ve svém jménu, to by se nám démoni vysmáli. Když na silnici zamává na řidiče policista v uniformě, všichni ho musí respektovat a zastavit. Kdyby zamával nějaký jiný člověk, řidiče to nezavazuje, může jet dál. Policista má moc – autoritu. Bůh nám také dává autoritu. A co my? My přinejlepším spíme. Pane, odpusť nám! Ale až budeme stát před Božím soudem a budeme souzeni podle Božího slova, Bůh řekne: „Tys mohl změnit dějiny, tok událostí ve svém národě, ve světě... A co jsi dělal? Proč jsi nevyužíval moc mého jména? Proč jsi nestál v mé autoritě? Proč jsi nevyslovil v autoritě slovo?“ Když generál poví slovo, rozkaz, vojáci ho okamžitě plní. Generál vydává rozkazy podřízeným prostřednictvím jednotlivých velitelů. Pokud by velitelé neměli spojení s generálem, jak by taková armáda v boji vypadala? Někdo by začal bojovat, jiný by se rozjel opačným směrem, další by čekal a čekal a nepřátelé by se smáli. Když my máme přijímat Boží rozkazy, musíme mít spojení s centrálou – s Bohem, abychom mohli dávat Jeho slovo dál. Tedy musíme mít poslušnost víry!

Stáhnout: Máme vystupovat v Boží autoritě