Ďábel působí i na nás, a to skrze myšlenky a city, např. neidentifikovatelnými úzkostmi, strachem z následování Ježíše, různými tlaky na psychiku, napětím atd. Bůh to do určité míry dopouští, aby nás duch lži sváděl, klamal, abychom si uvědomili, že jsme ještě ve tmě a že potřebujeme skrze pokání vcházet do Božího světla – do světla Ježíšova kříže. Neměli bychom propadat hněvu či výčitkám, proč to Bůh na nás i na lidstvo dopouští a proč ho nezavře už nyní na těch 1000 let, jak je napsáno v knize Zjevení. Naše věc není radit Bohu, co má a co nemá dělat. Musíme mít praktickou pokoru, která spočívá v tom, že i když víme, že za věcí je ďábel, tak nereptáme, ale děkujeme Bohu, že na nás dopouští zkoušku, protože právě skrze ni se nám dostane mnohých milostí. Joba pokoušel ďábel a vedlo ho to ke svatosti. Také svatý apoštol Pavel měl dokonce delší dobu osten satanův, přestože prosil Pána o vysvobození. Celá tato oblast je tajemstvím. Zde nemá smysl rozumovat. Pro nás je důležité vědět, že je třeba se řídit základními pravidly z Písma: „Vzepřete se ďáblu a uteče od vás.“ (Jk 4,7)

Stáhnout: Skrze zkoušku se nám dostane mnohých milostí