Je třeba si toto Boží slovo správně vysvětlovat. Především: naše spása není z našich skutků. Bůh nám dal milost spasení, je to Boží dar, jak říká Písmo. Takže se nikdo nemůže chlubit. To ale neznamená, že když jsme přijali záchranu, spásu v Kristu, že už nemáme dělat dobré skutky. Máme je dělat ve spolupráci s Boží milostí a ve spojení s Kristem. Ale ten základ – záchrana – ta nám byla dána zdarma. Proto je také třeba, abychom konali misii modlitby. Vyprošovali Boží milost k obrácení konkrétních lidí, a především je třeba prosit, aby na Ukrajině nastalo duchovní vzkříšení.

Ukrajina je ve stavu vnitřního zápasu, zda si uchováme poklad víry v našeho Spasitele Ježíše Krista, anebo zda takzvané náboženství New Age, které je propagováno duchem tohoto světa, nás okrade o živé spojení s Ježíšem, tedy o spasitelnou víru. Tomuto tlaku není vystavena pouze Ukrajina, ale všichni křesťané a všechny křesťanské národy.

Jsme svědky masového odpadu od křesťanství a přímo nástupu skrytého a někdy i zjevného satanismu. Proto je třeba konat tu nejpotřebnější misii, a to je misie modlitby. Zvláště ženy, důchodkyně, by si měly být vědomy potřeby této misie. Jde o záchranu nesmrtelných duší před věčným zavržením. Proto je třeba se znovu a znovu povzbuzovat na této cestě duchovního boje, protože každý z nás bojuje boj víry nejen sám za sebe, ale i za mnohé, ať ty, které zná, či za neznámé. Až jednou na věčnosti se dozvíme, kolik milostí vyprosily tvé modlitby. Vyprošovat od Boha milost záchrany je jakoby člověk podával umírajícím lék proti smrti.

Stáhnout: Rozjímání nad Ef 2,8-9