Každý den prožíváme nějaké těžkosti, přichází kříže, třeba i malé. Například uděláte malou chybu a někdo vám vynadá. Anebo chcete dobro, ale druhý to nepochopí a urazí se. Anebo vás podezřívá, že chcete zlo, přestože vy to myslíte upřímně. Jaká je vaše reakce? Sebelítost nebo hněv – to je automatické, tak funguje naše psychika. Co dělat? Je potřeba se doslova trénovat v tom, abychom se zastavili, neotvírali se sebelítosti ani hněvu, a nejprve si položili otázku: Kde je Ježíš? To je první věc: Kde je v této chvíli Ježíš!? On říká: „Já jsem s tebou po všechny dny tvého života.“ (Mt 28,20) On s námi je, ale my nejsme s Ním. Proto je potřebné, abychom se spojili s Ježíšem a dali Mu svůj problém. Můžete v té situaci například říct: „Ano, ten člověk mě urazil, způsobil mi bolest. Teď ale neřeším tu situaci. Ptám se: A co já?“ Pak si možno uvědomit nějaký svůj hřích či chybu: „Kolikrát jsem také někoho kritizoval ve svých myšlenkách či slovy. Bože, odpusť mi mou vinu!“ A pak možno dodat: „Pane, odpusť i tomu člověku, který mě očernil, urazil.“ A ještě: „Pane, odpusť nám – mně i jemu.“ A v tu chvíli vám Bůh dá do srdce pokoj. Sám vstoupí do této situace. Je to zákon, který funguje stoprocentně. Ale pokud máme jen svou pravdu, svoje dobro, svou spravedlnost, svou zkušenost, pak se točíme v začarovaném kruhu… Proto nám Ježíš říká: „Zapři se!“ To znamená, že máme vyjít ze svých zraněných citů a máme jednat ve víře. Když to neuděláme, nic se nezmění, budeme dále v sebelítosti, hněvu a neustálém točení se kolem sebe. Tedy je třeba, abychom jednali opravdu z víry.

Stáhnout: Kde je Ježíš v této chvíli?