Tomuto slovu života, které budeme dva týdny prožívat, předchází naléhavá výzva s přísahou: „Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro Jeho příchod a Jeho království“ a pak následuje: „Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod.“

Je důležité, abychom i my dokázali hlásat Boží slovo, nejlépe v osobním kontaktu s lidmi. Předpokladem je, abychom v sobě měli Boží oheň a byli si vědomi, že za Božím slovem je Duch Boží. Slovo Boží je prostředkem ke spáse duší, vytrhuje je z široké cesty do záhuby a uvádí na úzkou cestu, která vede do života věčného. Proto je řečeno: „Usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování.“ To je služba prorocká – kárat, povzbuzovat a budovat (srov. 1Kor 14,1-3).

Proč to máme dělat? Protože přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhovovali jejich přáním. Bohužel, takoví učitelé budou manipulovat veřejnost i skrze masmédia. Výsledkem je, že lidé odvrátí svůj sluch od pravdy a přikloní se k bájím. Proč? Aby se vyhnuli pravdivému pokání, jakoby si neuvědomovali, že právě ono zabezpečuje věčnou spásu i korunu slávy. Můžeme si dát předsevzetí, že si v ty dva týdny vyčleníme aspoň jednu hodinu na to, že někomu ze svých známých vydáme živé svědectví s cílem buď ho utvrdit ve víře, anebo přimět, aby přijal cestu pravdy, kterou je Kristus.

 Stáhnout: Rozjímání nad 2Tim 4,2-4