Před 6. a 7. veršem se v 5. verši píše: „Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste uslyšeli a uvěřili?“ Znovu zde apoštol zdůrazňuje, že mocné činy i zázraky, které činí Bůh, nečiní proto, že plníme zákon, ale proto, že jsme uvěřili a ve víře stojíme. Písmo jasně zdůrazňuje, že se nesmíme domnívat, že proto, že se svými silami snažíme plnit zákon, nás Bůh ospravedlňuje. To bychom se mýlili, stejně jako kdybychom si mysleli, že proto nám dává Ducha Božího.

Apoštol pak v 6. verši pokračuje: „Pohleďte na Abraháma, uvěřil Bohu a bylo mu to připočteno za spravedlnost.“ Apoštol znovu ukazuje na Abraháma, který je kladen jako vzor víry. On uvěřil Bohu, uvěřil v Boží všemohoucnost, a v této víře stál i přes velké zkoušky. Víra mu byla připočtena za spravedlnost, tedy skrze víru byl ospravedlněn ze svých hříchů. Apoštol v 7. verši pokračuje: „Vězte tedy, že ti, kteří jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.“

Víra v jediného Boha Stvořitele je základem ospravedlnění z hříchů. V dnešní době se mluví o internáboženském dialogu s pohany, a dokonce se hlásá hereze, že mají vlastní cestu ke spáse a že prý všichni máme stejného boha, a to je lež! Všechny nás stvořil tentýž Bůh, ale pohané tohoto jediného a nejvyššího Boha Stvořitele popírají a uctívají své bohy, kteří jsou ve skutečnosti démony. Stejně jako Abrahám jedná ten pohan, který se řídí svým svědomím, které je hlasem Božím. Když vidí kolem sebe nesmírně velký vesmír i moudrost tajemství života, odmítne se klanět démonům a uvěří v Nejvyššího Boha. Snaží se pak žít podle svého svědomí, varovat se zla a konat dobro. I když takový člověk nikdy neslyšel o Pánu Ježíši, tak Ho vlastně vnitřně přijímá a skrze Něho dochází spásy. Pohané ale jdou touto cestou jen ve výjimečných případech, protože jsou pod velkým tlakem, až terorem čarodějů, šamanů a pohanských kultů. Vymanit se z takového otroctví není tak lehké. Proto jsou křesťané povinni hlásat jim základní pravdy víry, aby mohli uvěřit a být spaseni. Pokud místo pravdivé misie hlásají jen jakýsi internáboženský dialog, ve kterém z falešné tolerance o Kristu a spáse mlčí, zaviní záhubu duší. Dnes se lživě tvrdí, že misie není potřebná, prý by to bylo přetahování a prý pohané mají vlastní cestu ke spáse. To je velká lež a podvod!

Ve verši 8. je napsáno: „...v Písmu se předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy...” Tedy naší povinností je pravou víru v Ježíše Krista hlásat!

Stáhnout: Rozjímání nad Gal 3,6-7