V knihách Břetislava Kafky se propaguje hypnóza, která je pro člověka zvlášť škodlivá. Proč? Nejlépe to vyjadřuje jeden psychiatr ve své knize „Zbav nás od zlého“. V ní vysvětluje, že i když dělá hypnózu odborník – lékař, číhá u ní vždy nebezpečí, že dopadne špatně. Jejími následky mohou být depresivní stavy, úzkosti, psychické poruchy, pomatenost a jiné, ačkoliv ji dělal odborník s úmyslem člověku pomoci. Dochází tu k určitému podmanění si člověka člověkem, co se jinými slovy dá nazvat interpersonální posedlostí.

Během hypnózy se člověk stává obětí hypnotizéra, který mu do jisté míry vnucuje své myšlení. A když se člověk této metodě otevře, otvírá se určitému světu, kde působí neznámé energie a síly.

A jestliže navíc je hypnóza spojená s  parapsychologií nebo s jinou formou okultizmu, tím víc otevírá člověka přímému působení temných sil.

Proto zkušenosti Břetislava Kafky nemohou být pokládány za vědecké, ale spíše za okultní. Mnozí se ohrazují, že tu přece nemůžeme být tzv. fanatici. Nazývat věci pravými jmény však není fanatizmem. Je to nutné k tomu, aby člověk mohl zaujmout správný postoj. Ďábel se rád maskuje. Např. všeobecně každý člověk odsuzuje satanizmus, ale když dojde na detaily, většina lidí si je vysvětlí racionalisticky, nechá se tak oklamat a pravdu odmítne. Něco podobného je, když se vědeckými termíny maskuje magie, věštění nebo spiritizmus.

Jeden kněz se vyslovil, že spiritizmus je možno praktikovat, ale mohou to prý dělat jenom kněží, ne laici… Až tak daleko sahá neznalost Božího slova!

Proč tuto praktiku církev zakázala? Protože ji zakazuje Boží slovo!

Přečtěme si v Bibli tragický příklad prvního izraelského krále Saula: přestože sám zpočátku zakázal v Izraeli vyvolávače duchů zemřelých, když na něj dolehl problém, šel se radit k spiritistce. Nakonec zemřel jako sebevrah.

A existuje nesčetné množství podobných příkladů i ze současnosti.

Stáhnout: Je hypnóza škodlivá?