«Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.»

 Představme si Boží soud, kde na levé straně stojí démoni, na pravé straně andělé a za námi celé lidstvo. Před námi je velká obrazovka a pod ní stojíme my, kteří jsme souzeni. Promítne se celý náš život. Nakonec se na obrazovce objeví velký nápis: „Odplata za hřích je smrt – smrt věčná – věčné peklo.“ To je spravedlivý rozsudek nad hříchem, který je vzpourou proti Bohu a poslušností ďáblu. Semeno ďáblovo v nás, kterým je dědičný hřích, nás tlačí, abychom poslouchali zlo, ďábla a bouřili se proti Bohu. Kořen hříchu v nás nese otrávené plody, kterými škodíme sobě i druhým lidem a stavíme se proti Bohu. Rozsudek je jednoznačný – smrt. To je třeba si uvědomit, to je realita. Je zde jen jedno východisko, a to pouze v čase, u Božího soudu už šance záchrany není, tam už jsme překročili dobu zkoušky, kterou je náš život. Proto máme vědět a znovu si připomínat, že východisko, záchrana před smrtí věčnou, je jedině v Ježíšovi, který je Božím Synem a stal se člověkem jenom kvůli nám, kvůli tomu, aby nás vysvobodil z hříchu. Pokud i ty Ho přijmeš, uvěříš v Něho, a dáš Mu svůj hřích, pak o tobě platí i ta druhá část výroku: „ale dar Boží...“ – čili něco, nač nemáš právo, protože dar je dar, a ne zásluha – dar Boží je život věčný – a ten je jen a jen v Kristu Ježíši, jinde tento dar věčného života nemůžeme získat. Proto platí: „Kdo má Syna Božího má život věčný, kdo nemá Syna Božího, nemá věčného života. To vám píši, abyste věděli, že máte život věčný“. (1J 5,11-13)

Uvědom si, že s rozsudkem smrti máš v čase šanci jít pod Kristův kříž. Zde vírou, která zase působí pouze v čase tvé životní zkoušky, máš jedinečnou možnost celý rozsudek smrti zrušit. Protože smrt za hřích vzal za tebe Pán Ježíš – spravedlivě zaplatil svou smrtí na kříži. Když Ježíše vírou přijmeš, dostáváš dar – život věčný. Toto je radostná zvěst Kristova evangelia. Jak drahocenná je víra v Pána Ježíše Krista! Krade ji víra v různé ideologie, v okultní praktiky, věštění, magii, či v jiné pohanské báje a mýty. Víru kradou rovněž hereze, které popírají pravdu o spáse a jedinečnost spásy v Kristu. Falešně nabízejí jiné cesty ke spáse, které jsou velkým podvodem. Mimo Krista není spásy! To je základní dogma celého křesťanství.

Duch Assisi, který snižuje Pána Ježíše a Jeho oběť na úroveň pohanských kultů, které uctívají démony, je největším rouháním a největším podvodem, maskovaným slovem „úcta“ k jiným religiím (a jejich démonům). Tato hereze byla vyhlášena na II. vatikánském koncilu a dodnes nebyla odvolána. Za tuto herezi byl svatořečen Jan Pavel II. „papežem“ Františkem, který kryje homosexuální síť na nejvyšších místech v církvi a zbožnými frázemi mate naivní věřící. Rovněž ruší objektivně platné morální normy ve své „exhortaci“ Amoris laetitia. Být v jednotě s ním je cesta do pekla. My, jako pravověrní katolíci, uznáváme všechny papeže až do II. vatikánského koncilu, kdy nastal radikální převrat a místo pravého učení byly potvrzeny a hlásány největší hereze, které popírají Kristovu spasitelnou smrt na kříži, Jeho historické a reálné vzkříšení i inspiraci Písma svatého a tyto základní spasitelné pravdy nazývají mýty. Proto my zůstáváme věrni víře našich dědů a pradědů, jak je nám v tom vzorem zvláště metropolita Šeptický. Novou pseudovíru s herezemi nepřijímáme, a tím se oddělujeme od současné UHKC i od současného Vatikánu.

Stáhnout: Rozjímání nad Ř 6,23