čeština > Aktuální > Article

Rozjímání nad Ř 8,3

Datum:   2019-10-05
Autor:   BKP

 

Rozjímání nad Ř 8,3

 

„Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle“.

 

Tento verš Písma navazuje na předcházející, kde je řečeno, že zákon Ducha osvobodil mě (tebe) od zákona hříchu a smrti. Ve 3. verši se mluví o zákonu a myslí se Mojžíšův zákon, tedy zákon Boží, který obsahuje určité předpisy, které jsou dobré a pravdivé, ale zákon nám nedává sílu, abychom je důsledně plnili. On nás, jak říká Písmo, především usvědčuje z hříchu. Proto dal Bůh za nás na smrt svého Syna, který přijal naše lidské tělo, tedy přišel v podobnosti těla hříchu a kvůli hříchu, aby tento hřích, tuto duchovní otravu ve svém těle přemohl.

 

„Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal... jeho jizvami jsme uzdraveni... Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech... Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku... Vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky. On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.“ (srov. Iz 53,4-12) Toto předpověděl prorok Izaiáš několik století před příchodem Ježíše – Spasitele.

 

Ježíš nás svou smrtí osvobodil od moci hříchu. Každý, kdo je v Kristu a zůstává v Něm, participuje na zákoně Ducha života. Tento zákon přemáhá zákon hříchu a smrti, který působí v následku dědičného hříchu. Jeho tajemná duchovní otrava, kterou dědíme, vzešla od samotného ďábla a duchovně usmrtila první rodiče. Tuto duchovní otravu jinak nazýváme i ego či prvotní hřích či ložisko zla či starý člověk či porušená přirozenost či semeno ďáblovo v nás. Tato neviditelná duchovní realita, která zaslepuje náš rozum, paralyzuje naši vůli a táhne nás k sebezničení časnému a věčnému, je vpravdě největším problémem, před kterým stojí celé lidstvo i každý jedinec osobně. Řešením tohoto problému není žádný Buddha ani Mohamed ani Freud ani Rousseau ani žádné zenové meditace či jogínské praktiky. Řešením je jedině a jedině Boží Syn Ježíš Kristus, který se stal člověkem, přijal naše tělo kromě hříchu, aby na svém těle vynesl na kříž všechny hříchy lidstva a zaplatil za ně svou smrtí. Ježíš je nejen pravý člověk, ale i pravý Bůh, a proto je jediným Spasitelem lidstva a v nikom jiném než v Něm není spásy. (Sk 4,12)

 

Ježíš na Golgotě zvítězil, přemohl hřích i ďábla, ale toto vítězství je jenom v Něm. Každý člověk je i dále vystaven působení hříchu a démonských sil. Lidský život je jen krátká zkouška, v níž se rozhoduje o naší věčnosti. Ta bude buď šťastná v nebi, nebo nešťastná v pekle, pokud se člověk rozhodne sloužit hříchu a ďáblu. Tedy lidský život je boj. Apoštol píše: „Veďte týž zápas, jaký jste u mne viděli a o jakém nyní slyšíte.“ (Fil 1,30)

 

A právě zde máme prokázat svoji poslušnost víry tím, že přijímáme Krista, Jeho evangelium i Jeho Ducha a tvoříme s Ním jednotu. Jinak automaticky tvoříme jednotu s hříchem a se smrtí. A právě proto víra, která vede k jednotě s Ježíšem, nás nejenže zbavuje hříchů, ale dává nám i pravé vítězství a osvobození, které je jen a jen v Kristu a v jednotě s Ním.

 

 

Stáhnout: Rozjímání nad Ř 8,3