https://www.marcotosatti.com/2020/06/17/vigano-what-to-do-tell-the-truth-speak-as-christians-yes-yes-no-no/?fbclid=IwAR0jJaHB577kz3I6dtCKLHDfSc9e3Ct9rCuYFpHDNH9OIQ1oJctnnnKi6EA

17. června 2020

Vážení čtenáři Stilum Curiae, jak si vzpomínáte, před několika dny nám „Pezzo Grosso“ („Big Shot“ - Velký výstřel“) zaslal otevřený dopis adresovaný arcibiskupovi Carlovi Maria Viganò, ve kterém se ho ptá: Co bychom měli dělat v této době tak těžké pro církev a víru? Zde je odpověď Jeho Excelence. Hezké čtení.

15. červen 2020

Vážený Tosatti,

se zájmem jsem četl Výzvu, kterou mi na stránkách Stilum Curiae adresoval „Big Shot“. Protože se zabývá velmi vážnou otázkou, která je právem v srdcích mnoha vašich čtenářů a je pro ně velmi znepokojující, pospíšil jsem si s odpovědí.

Odpověď, kterou jsem okamžitě vnímal ve své duši, je ta, kterou najdeme v evangeliu: „Estote parati, quia nescitis diem, neque horam“ [Bděte, protože neznáte dne ani hodiny] (Mt 24,44). Musíme být připraveni nejen na příchod Syna člověka, ale také na zkoušky, které mu budou předcházet a které nás zavazují vybrat si, na které straně jsme: buď s Kristem, nebo proti Němu.

Pokud je pravda, že „kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet“ (Kaz 11,4), je rovněž pravda, že čas, který máme k dispozici, nám nedovoluje čekat na to, kdy utichne vítr nebo kdy se rozestoupí temné mraky nad církví. Chceme-li zasít trochu dobra a sklízet jeho ovoce, s milostí Boží, můžeme jednat jako moudré panny: čekat s rozsvícenými lampami na příchod Ženicha – držet lampy víry a mše svaté, svátostí a modliteb. Pošetilé panny, které se nestaraly o to, aby měly své lampy naplněné olejem života milosti a ctnosti, příliš pozdě zjistí, že nemohou jít na setkání s Pánem, který přichází.

Další důležitou věcí je vědět, jak dešifrovat, co se děje v tomto historickém okamžiku. Musíme se naučit poznat a hodnotit fakta, a to nejen jako jednotlivé kostky mozaiky, ale v rámci celkové mozaiky, což nám umožňuje objevovat celý design ve světle víry.

Po celá desetiletí jsme slyšeli nabubřelá slova, která zdůrazňovala pouze obecný eschatologický rozměr existence, zanedbávajíce kázání o posledních věcech. To nás určitě nepřipravilo na to, abychom mohli čelit poslední zkoušce, a nechalo nás to nepřipravené na obranu před nepřítelem, dokonce zcela neschopné ho i rozpoznat a také jeho lstivé podvody. S pevným odhodláním musíme prázdným frázím těch, kteří se snaží nás oblehnout, čelit věčnými slovy Slova Božího, o něž se (roz)tříští politicky korektní projevy pošetilých panen. Podle některých je vize evangelia asimplistickou vizí, která děsí ty, kteří pro svou lásku ke světu a k jeho falešné a pokrytecké mentalitě, nemohou milovat Pána, žhnoucí Pravdu, která nepřipouští žádné výjimky: která způsobuje rozdělení stejně, jako je světlo odděleno od tmy nebo dobro od zla.

Naučme se nazývat věci pravými jmény, s jednoduchostí a klidem; přestaňme následovat – jen abychom si mohli žít spokojený život – iluze těch, kteří k nám promlouvají o toleranci a přijetí, když jde o to vytvořit prostor pro bludy a neřesti; přestaňme používat jejich čarovná slova jako „dialog“, „solidarita“ a „svoboda“, která maskují podvod protivníka a přikrývají zneužívání, tyranii a pronásledování ze strany odpadlíků.

Jsme křesťané, mluvme tedy Kristovou řečí! „Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.“ (Mt 5,37) Jsme ve válce s nepřítelem, který chce dokonce rozhodovat o zbraních, s nimiž jsme mu schopni odolat. Dovolili jsme mu, proniknout tak daleko, že znesvěcuje naše oltáře, svátosti a Nejsvětější Eucharistii! Byla nám uložena pravidla, abychom nestoudně podporovali nepřátelskou stranu. Nastal čas, abychom odmítli přijmout tuto obscénní invazi i způsob, jakým nepřítel znemožňuje jakoukoli účinnou akci z naší strany, jíž bychom ho vyhnali!

První věc, kterou musíte udělat, je uvědomit si, že jsme ve válce se světem, tělem a ďáblem. V této válce nemůžeme zůstat neutrální, nemůžeme ji ignorovat a už vůbec se nemůžeme postavit na stranu Nepřítele. Nacházíme se v absurdní situaci, ve které se zdá, že nás sám velitel odmítá vést. Dokonce se zdá, že flirtuje s naším protivníkem a ukazuje na nás prstem jako na nepřátele svornosti a podněcovatele rozkolu, zatímco naši generálové se spojují s protivníkem a nařizují svým vojskům složit zbraně. Je zjevné, že bez Boží pomoci veškerá naděje selže. A přesto musíme bojovat, musíme být připraveni, musíme udržovat světlo ve svých lampách a mít svá bedra podpásaná, s vědomím, že spolu s Kristem jsme již zvítězili. Vše, co můžeme dělat: modlitba, zejména svatý růženec, každodenní věrné plnění povinností svého stavu, odpovědnost vůči lidem svěřeným naší péči, svědectví víry a lásky, sociální angažovanost – to vše musí každý z nás vykonávat podle svých nejlepších možností, podle toho, jak nám to Boží Prozřetelnost určila. Nechme se vést Pánem s úplnou důvěrou a pochopíme, co se od nás vyžaduje den za dnem, okamžik za okamžikem.

Spolu s „Big Shot“ se znovu ujímám krásného Oratio Universalis (Univerzální modlitba) Klementa IX.: Redde me prudentem in consiliis, permanentem in periculis, patientem in adversis, humilem in prosperis. Učiň mě obezřetným v plánování, odvážným v nebezpečí, trpělivým v protivenstvích, pokorným v úspěchu. Discam a Te quam tenue quod terrenum, quam grande quod divinum, quam breve quod temporaneum, quam durabile quod aeternum. Nauč mě pamatovat na to, jak křehké jsou věci pozemské, jak velké jsou věci nebeské, jak krátké je to, co se děje tady na zemi, a jak trvalé je to, co je ve věčnosti.

+ Carlo Maria Viganò

Stáhnout: VIGANÒ: CO DĚLAT? MLUVTE PRAVDU. MLUVTE JAKO KŘESŤANÉ: ANO, ANO, NE, NE.