« Kdo nás odloučí od lásky Kristovy?
Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?»

Když na nás přijdou různé pochybnosti a když padáme do různých hříchů, ale nezůstáváme v nich a konáme pokání, vztahuje se na nás Boží slovo: „Kdo nás odloučí od lásky Boží? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?“ Nic z toho jmenovaného nás nemůže odloučit od Boží lásky. Ani zlí andělé, ani celé peklo s démony, ani různé okultní energie a prolhaní lidé, sloužící ďáblu. Může nás odloučit pouze naše pýcha a naše nevěra, s níž se sjednocujeme a kterou posloucháme. Pokud však pýchu usvědčujeme pravdou, nakonec i tato pokušení a zkoušky vedou k našemu utvrzení v Kristu a v pravdě. Pak platí: Pokud jsme skrze pokání v Kristu, nic nás neodloučí od Jeho lásky.

Čteme-li životy svatých a mučedníků, žasneme, jak mohli vytrpět taková hrozná muka. Bůh mnohdy konal mimořádné zázraky a pak se mnozí lidé obrátili a uvěřili. To ale bylo jen znakem toho, že je-li Bůh s námi, kdo proti nám, a že nic nás nemůže odloučit, ani to nejkrutější pronásledování, od Kristovy lásky. A právě v utrpení je třeba, abychom se aktuálně sjednotili s Ježíšem a uvědomili si pravdu, na kterou zapomínáme. Tu pravdu nám říká samotný Ježíš: „Já jsem s vámi po všechny dny vašeho života.“ (Mt 28,20) On je s námi, a my to většinou nevíme, anebo s tím vůbec nepočítáme. Žijeme tak, jako by s námi nebyl. Na něho se neobracíme, Jemu své problémy a bolesti nedáváme a spoléháme pouze a jen na sebe a na lidské síly, a to je zásadní problém. My máme s Ježíšem počítat! To neznamená, že nebudeme nic dělat, my máme dělat, my máme i trpět, ale ne sami, ale s Ježíšem, a On pak bude řešit naše problémy.

V životech svatých mučedníků žasneme nad velkou důvěrou, kterou byli naplněni a blízkostí Ježíšovou, takže i ta největší muka mnozí z těchto mučedníků trpěli s radostí, jako by ani žádná muka necítili. A někteří z nich při tom svědčili: „To Ježíš mi dává sílu!“ Oni jsou naším největším příkladem v této historické době, do které Bůh postavil i tebe. Tvým úkolem je spasit svou duši a pomoci spasit duše těch, za které neseš zodpovědnost. A abys to dokázal, musíš mít osobní vztah k Ježíši. Jak ho dosáhneš? Je třeba najít si čas, jak On sám říká: „Nemohli jste alespoň hodinu (a dodáme – denně) bdít se mnou?“ Pokud budeme s Ním v modlitbě, On pak bude s námi i v různých momentech, a to ve dne i v noci. Bude nám dávat světlo a sílu a budeme mít osobní zkušenost s Jeho pomocí. Pak nás od Něj neodloučí ani pronásledování, ani hlad, ani bída, ani nebezpečí, ani meč!

Stáhnout: Rozjímání nad Ř 8,35