Citace jezuity Martina: „LGBT lidé jsou všude a LGBT katolíci rovněž všude. Vidíte, proč je církev ve všech zemích vyzvána, aby se k nim chovala tak, jak diktuje katechismus: ‚s úctou, soucitem a jemnocitem‘.“

Komentář: Na tuto manipulaci odpovídáme naším veřejným listem, který jsme adresovali již v roce 2010 papeži Benediktu XVI. Požadovali jsme revizi Katechismu, na který se jezuita Martin dnes odvolává. Tento Katechismus, schválený Janem Pavlem II., obsahuje hereze.

 

Uvádíme výňatky z našeho dopisu „Katechismus (KKC) schvaluje homosexualitu (proto je nutná jeho revize, čl. 2357-59)“:

Propagátoři homosexuální amorálnosti se na KKC cílevědomě odvolávají.

Jaký je vpravdě pohled církve na homosexualitu? Oblast sexuality je Stvořitelem vymezena v šestém a devátém přikázání Dekalogu. Ježíš nečisté démony vyháněl a mezi ně patří i démoni, kteří jsou za homosexualitou. Homosexualita není vrozená, ale může být temným dědictvím za hříchy předků, kteří stáhli prokletí na své potomstvo. Mezi hříchy, které stahují prokletí, patří vzpoura proti Bohu, uctívání pohanských démonů, spojené s různými formami věštění, magie a spiritismu (Dt 18). Homosexualita je však dnes u mladých lidí získaná především vinou homosexuální propagandy, která dostává sílu falešné módy a popularizuje nemorální životní styl. V pozadí stojí silný tlak NWO prosazující totalitární destruktivní zákonodárství.

 

Největší vinu za masové šíření této amorálnosti má ale odpadlé křesťanství, které stáhlo prokletí a nečiní pokání. Skrze hereze neomodernismu a úctu k pohanským kultům a jejich démonům (II. Vaticanum) otevřelo dveře duchu světa a masovému odpadu. Tentýž duch manipulace a lži se dostal i do Katechismu ve výkladu homosexuality.

 

Katechismus totálně bojkotuje Boží slovo, které říká: „Lidé vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli… Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému.“ (Ř 1,25-27)

 

V Novém Zákoně je důrazně uvedena výstraha celému lidstvu za sodomský hřích ohněm z nebe: „Také města Sodomu a Gomoru odsoudil k záhubě a obrátil v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům.“ (2Pt 2,6) V Písmu je však i Boží výstraha trestu věčného ohně za homosexualitu a nekajícnost:  „Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně.“     (Juda 7)

 

6 stupňů lži obsažených v KKC

 

1. stupeň: Nepřesná formulace

Citace (KKC 2357): „Homosexualita označuje vztahy mezi muži nebo ženami, kteří pociťují pohlavní přitažlivost výlučně nebo převážně k osobám téhož pohlaví.“

Odpověď: Jaký duch vychází z této formulace? Duch, který vnucuje mínění, že homosexualita je naprosto normální. Ve skutečnosti však nejde o nevinnou „přitažlivosti k osobám stejného pohlaví“, ale o hřích nepřirozeného a nemorálního zneužití sexuality.

 

2. stupeň: Zpochybnění na historické a kulturní bázi

Citace (KKC 2357): „Během staletí a v různých kulturách se (homosexualita) projevuje velmi rozmanitými způsoby.“

Odpověď: Největší zvrácenosti nazývá KKC poetickým vyjádřením „rozmanité způsoby“. Vůbec není podstatné uvádět různá staletí s různými kulturami pohanské idolatrie. Podstatné je, že ve všech křesťanských kulturách i stoletích byla homosexualita jasně nazývána těžkým hříchem a ohavností! A to katechismus neuvádí.

 

3. stupeň: Zpochybnění psychologické

Citace (KKC 2357): „Její psychický zrod zůstává z velké části nevysvětlitelný.“

Odpověď: Boží slovo v Ř 1,25-26 jasně ukazuje na psychický zrod homosexuality:

1. apostaze – „vyměnili Boží pravdu za lež“ (v. 25a);
2. modlářství – „klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli“ (v. 25b);
3. následek je vyjádřen termínem „proto“: „proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní“ – homosexualitě (v. 26).

Příčina homosexualismu v křesťanských národech je, že odpadlá církevní hierarchie stáhla prokletí (viz Gal 1,8-9): Hereze neomodernismu (Ř 1,25a) + synkretismus s pohanstvím (v. 25b) = homosexualismus (v. 26) Psychický a duchovní zrod homosexuality je zcela jasně vysvětlitelný.

 

4. stupeň: Pravda použita jako alibismus

Citace (KKC 2357): „Tradice opírající se o Písmo svaté, které představuje homosexuální vztahy jako velkou mravní spoušť, vždy prohlašovala, že homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené.“

Odpověď: Zde se jeví, jako by byl hřích nazván hříchem a ohavnost ohavností, ale ve skutečnosti tomu tak není. Z celého kontextu vyplývá, že jde pouze o alibismus. Katechismus nikde jasně nezdůrazňuje podstatu, že homosexualita je hříchem ani křesťany nevaruje, že tuto zvrácenost nesmí praktikovat!

 

Citace (KKC 2357): „Homosexuální úkony odporují přirozenému zákonu, odlučují pohlavní úkon od předávání života…“

Odpověď: Vyjádřením „odlučují pohlavní úkon od předávání života“ je zde navozován dojem, jakoby homosexualita nebyla protipřirozenou morální zvrhlostí, ale jakoby byla na stejné rovině jako např. nedovolený předmanželský sexuální vztah či manželské soužití, v němž manželé nedovoleným způsobem zabraňují početí dítěte. To jsou hříchy v přirozeném vztahu mezi mužem a ženou. Homosexualita je ale ohavnost. Zavádějící vyjadřování katechismu, které mate katolíky, je zločin.

 

Citace (KKC 2357): „… (homosexuální úkony) nejsou plodem opravdového citového a pohlavního doplňování se…“

Odpověď: I tato citace vnáší lživé mínění, jako by obcování dvou homosexuálů nebylo hříchem. Uvádí pouze, že tyto akty nejsou plodem opravdového citového a pohlavního doplňování se. To je ale cílevědomé skrývání velké závažnosti tohoto smrtelného hříchu.

 

Citace (KKC 2357): „V žádném případě nemohou být schváleny.“

Odpověď: Pokud po předcházející matoucí formulaci se dá tento dovětek, zákonitě z toho vyzní, že katechismus homosexualitu bere plně vážně, musí jen vzhledem k učení církve doplnit zamítavý alibistický závěr. Ten ale už v dané souvislosti nikdo vážně nebere. Propagátoři homosexuality v církvi, kteří zpracovávali tuto část katechismu (kard. Schönborn a jiní), k tomu níže v KKC dodávají vysvětlení, podle něhož toto zamítnutí homosexuality vyznívá jen jako jednostranný názor, který je navíc diskriminační, a tedy homofobní! KKC zamlčuje, že homosexualita je hřích a ohavnost. (viz Jud 7, 2Pt 2,6)

 

5 stupeň: Teorie na falešném základě

Citace (KKC 2358): „Nezanedbatelný počet mužů a žen má vrozené homosexuální sklony.“

Odpověď: KKC mluví o vrozených sklonech, které věda popírá, a navíc o získané homosexualitě pokrytecky mlčí. Termínem „nezanedbatelný počet“ je cílevědomě vzbuzován dojem, jako by každý druhý křesťan byl homosexuál, který má prý tyto sklony vrozené. A to je zločinná manipulace. Katechismus rovněž zamlčuje realitu, že homosexualita je spojena s nečistými duchy, které Ježíš vymítal a neměl k nim „úctu, soucit ani jemnocit“.

 

Citace (KKC 2358): „Pro většinu z nich je to zkouška.“

Odpověď: Zavádějící fráze katechizmu však nejsou schopny vyjádřit pravdu a už vůbec ne ukázat cestu osvobození pro tyto lidi!

 

Citace (KKC 2358): „Proto mají být přijímáni s úctou, soucitem a jemnocitem.“

Odpověď: Zde KKC přímo zakazuje povědět pravdu o hříchu. Nesmíme je vést k obrácení, pokání a k spáse jejich duše. Ve skutečnosti je tato falešná úcta a falešný jemnocit krutostí ze strany církve, protože jim nedává východisko. Navíc, pokud se někdo bude řídit těmito falešnými zásadami katechismu, s velkou pravděpodobností se sám stane rovněž homosexuálem.

 

Citace (KKC 2358): „Vůči nim je třeba se vyhýbat jakémukoli náznaku nespravedlivé diskriminace.“

Odpověď: Ptáme se: KKC nám předkládá závazné pravdy Boží, anebo nějaké ateistické psychologie, které omlouvají, generalizují a propagují homosexualitu? Katechismus nedovoluje, aby byla řečena pravda Písma svatého o homosexualitě, a navíc ji kvalifikuje jako „diskriminaci“. Slovy: je třeba se vyhýbat jakémukoli náznaku nespravedlivé diskriminace, tvoří KKC jednotu ducha s tzv. antidiskriminačními zákony, které trestají tzv. homofoby a diskriminují všechny normální lidi jen za to, že se neklaní homosexuálům. Tento výrok KKC přímo protiřečí učení církve. Podle KKC je třeba vyškrtnout všechny výstražné texty v Písmu svatém jak ve Starém, tak v Novém zákoně. To, co KKC hlásá, je falešné evangelium, za které dopadá anathema – prokletí – na celý katechismus i na ty, kteří tyto hereze berou vážně a věří jim.

 

Citace (KKC 2358): „Takové osoby jsou povolány naplnit Boží vůli ve svém životě a jsou-li křesťany, spojit těžkosti, s nimiž se mohou setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži.“

Odpověď: Co si KKC představuje pod pojmem „naplnit vůli Boží“ pro pohany, kteří praktikují tuto ohavnost a střídají partnery? Na to KKC neodpovídá. A jak mají tuto tzv. vůli Boží naplnit křesťané, kteří jsou v otroctví tohoto nečistého ducha, když je katechismus vůbec nevybízí k pokání? KKC je ani nevede k tomu, aby hledali osvobození a uzdravení u Ježíše. Pro ty, kteří odmítají pravdivé pokání, nezbývá než strašný výrok: „Nemylte se, homosexuálové nevejdou do Božího království!“ (1Kor 6,9) Pokud KKC místo pokání radí „spojit těžkosti, s nimiž se mohou (sodomité) setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži“, pak je to jen manipulační zbožná fráze a zneuctění golgotské oběti.

 

6. stupeň: Zbožné fráze

Citace (KKC 2359): „Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě skrze ctnost sebeovládání, jež vychovává k vnitřní svobodě.“

Odpověď: Už termín „homosexuální osoby“ je zavádějící – nepřímo normalizuje hřích homosexuality. Za homosexualitou je nečistý duch. Ježíš i dnes osvobozuje od nečistých démonů. Praxe ukazuje, že po exorcizmu anebo modlitbě za osvobození, musí v životě následovat pravdivý sebezápor, vnitřní modlitba, tvrdý boj s myšlenkami a pocity a radikální oddělení se od blízké příležitosti ke hříchu. Je to podobné jako osvobozování z narkomanie. Po třech až pěti letech může nastat plné uzdravení. Teorie KKC jsou naproti tomu jen zbožné zavádějící fráze. KKC tvrdí, že tzv. homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Ale zamlčí, že první a základní podmínkou je obrácení a pokání. Povědět o pokání už by byl podle KKC náznak tzv. diskriminace, které se prý katolík musí vyhýbat. Autor tohoto oddílu KKC prozradil, že má homosexuálního, to je nečistého ducha a skrze KKC tento duch jako morová nákaza infikuje celou církev.

 

Citace (KKC 2359): „Skrze podporu nezištného přátelství, modlitbu a svátostnou milost mohou a mají se (homosexuální osoby) postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti.“

Odpověď: Bez pokání je toto všechno opět snůškou frází. Kde takové nezištné přátelství, které nevylučuje ani přátelství s druhými nekajícími homosexuály, skončí?

Svátostná milost bez obrácení a pokání nepůsobí. Jde tu naopak o svatokrádež! Jestliže dnes někteří homosexuálové žádají církevní sňatky, jsou zřejmě inspirováni KKC, který zmateně mluví o svátostné milosti.

KKC popírá základní principy pravdivého duchovního boje a staví falešné teorie, které udržují křesťany ve hříchu a v otroctví. KKC má na svědomí současnou epidemii homosexuality a pedofilie.

 

Ovoce lži – duchovní a morální destrukce

V Americe, Irsku, Austrálii, Německu a jiných státech propukly homosexuální a pedofilní skandály dokonce v řadách kněžstva. Zodpovědnost za to dopadá také i na katolický katechizmus, který homosexualitu nepřímo schvaluje.

(Pokračování v další části)

 

     Byzantský katolický patriarchát

 

Stáhnout: Komentář BKP k interview novináře s propagátorem homosexuality, vatikánským poradcem, knězem Jamesem Martinem SJ /2. část/ (17.9.2020)

 

Byzantský katolický patriarchát (BKP) je společenství mnichů, kněží a biskupů, žijících v klášterech. V čele BKP stojí patriarcha Eliáš s dvěma biskupy-sekretáři +Timotejem a +Metodějem. BKP povstal z potřeby hájit základní křesťanské pravdy proti herezím a apostazi. Pseudopapeže Bergoglia BKP neuznává a nepodřizuje se mu.