Vladyko Rastislave,

obrací se na Vás patriarcha Byzantského katolického patriarchátu. Vy víte, že zde titul patriarchát a patriarcha není použit v tradičním slova smyslu. Je nás několik uniatských biskupů – řeholníků – žijících v klášterech a jsme vyčleněni z podřízenosti současnému papeži Františku Bergogliovi. Patriarchát je v současnosti doslova hlasem volajícího na poušti, chránícím základní dogmata víry a morálky, které jsou bezpodmínečně nutné ke spáse. V současné římskokatolické církvi jsou obzvlášť narušovány. Tolik na úvod.

Sám žijete v prostředí, kde je silný katolicismus a kde je v převaze řecko-katolictví (uniatství). Vy i Vaši věřící jsou vystaveni silnému vlivu katolicismu a ten nepozorovaně zasáhl i svatou liturgii.

Nechci zde řešit vztahy mezi katolicismem a pravoslavím, ani otázku současných herezí v katolické církvi. Obracím se na Vás s prosbou o radu a zároveň o upřímnou kritiku k třem návrhům, které se vztahují ke svaté liturgii. Konkrétně jde o tři gesta, která nemění liturgický text, ale mají naopak hlouběji přispět k vnitřnějšímu prožívání tajemství víry.

První gesto – zastavení: Kněz po zvolání „Tvoja od Tvojich...“ si klekne asi na 2-3 minuty. Mezitím sbor začne zpívat antifonu „Tebe pojem, Tebe blahoslavim...“. Toto gesto je realizováno i v některých pravoslavných monastýrech na Ukrajině. Kněz při tomto prvním zastavení prosí o Ducha svatého: „Nizposli Ducha Svjataho na ny“ a k tomu dodává prosbu: „i na predležaščija dary sija“. Uvědomí si rovněž, že na Siónu byl nejen seslán Duch svatý, ale předtím zde Spasitel ustanovil nekrvavou oběť.

Druhé gesto – zastavení hned po epiklézi: Kněz si klekne, udělá hlubokou úklonu a zůstane klečet. On i věřící si uvědomí, že je zde zpřítomněna Kristova oběť kříže. Je vhodné si uvědomit Kristův testament z kříže, potom vzbudit kající úkon a rovněž si uvědomit realitu Kristovy i své smrti.

Třetí gesto je před přijímáním. Když je částečka z Ahnca vpuštěna do kalicha, což vyjadřuje Kristovo vzkříšení, kněz tuto realitu vyjádří zvoláním: „Christos Voskres!“ Lid odpoví „Voistinu voskres!“ a k uvědomění tohoto tajemství je vhodné, aby po odpovědi sbor zpíval krátkou antifonu „Christos Voskres! (3×) Aleluja!“

Kromě těchto tří podstatných gest ještě upozorňuji na dvě ideje.

Ke zdůraznění epikléze pomáhá, když kněz vyslovuje slova anamnéze hlasitě a po každé pravdě – to už potichu – vysloví hebrejsky Isus, tedy Jehošua.

Rovněž je třeba zvážit, jestli před slovy ustanovení, která kněz pronáší či zpívá staroslověnsky, nepronést polohlasem ustanovující slova v hebrejštině.

Tyto návrhy jsou podány s cílem hlubšího duchovního prožití tajemství liturgie.

Proč se na Vás, Vaše Blaženost, obracím? Dobře víte, že spor o epiklézi mezi latinskou církví trval několik století.

Před čtyřmi lety náš patriarchát podal určité vysvětlení k epiklézi. Liturgická úvaha byla zaslána ruským i ukrajinským biskupům. Tehdy se ozval člen liturgické komise z petrohradské archieparchie. Velmi ho hlubší vysvětlení epikléze zaujalo, projevil vděčnost a s bolestí ukázal na neblahý vliv západu na postoj k epiklézi.

Vaše Blaženosti, zvažte především tři gesta, jedno před epiklézí, druhé po epiklézi a třetí ještě před svatým přijímáním ke zdůraznění Kristova vzkříšení.

V Kristu

+ Eliáš

Patriarcha BKP

Stáhnout: BKP: Veřejný list vztahující se k epiklézi v liturgii (12. 7. 2022)