Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.

Tomuto výroku předcházejí Ježíšova slova: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!“ (v. 3-4) Pán Ježíš tímto slovem o trámu a o třísce v oku ukazuje na duchovní slepotu neboli na pýchu člověka, který je koncentrován na své ego a má falešné vidění reality. Důvodem je, že nechodí skrze víru v Božím světle, které dává člověku poznání, že v našem nitru je temnota, genetický kód – dědictví po prvních rodičích, tedy dědičný hřích neboli ložisko zla v nás, které se nazývá ego. Jak má člověk vyjmout tento duchovní trám, tedy zbavit se falešného vidění sebe i svého bližního? To vyjmutí trámu vyžaduje živou víru v Boha a zároveň ochotu dělat kroky do pravdy neboli kroky sebekritiky. Pokud je člověk dělá, dostane světlo, aby mohl ze svého oka vyjmout duchovní trám. Jinak, pokud by mu někdo druhý pravdivě ukázal na trám, tak to nepřijme a upadne buď do hněvu, či do sebelítosti, anebo se urazí a ukáže na třísku toho druhého, kterou ale vidí jako trám. Je proto třeba dělat pravdivé pokání, abychom postupně duchovně prohlédli.

Stáhnout: Rozjímání nad Mt 7,5