Onen den Hospodin ztrestá nebeský zástup na výšině

i pozemské krále na zemi.

Tento výrok proroka Izaiáše je aktuální či bude aktuální pro nejbližší dny. Co je tím nebeským zástupem na výšině? Apoštol Pavel vysvětluje, že náš boj není proti tělu a krvi, ale proti mocnostem temnoty (kosmokratores), které vykonávají svou světovládu v ovzduší (Ef 6,10n), to je ten tzv. nebeský zástup na výšině. Skrze tuto světovládu usilují zmíněné mocnosti o sebezničení Země, a to skrze lidi, kteří jim slouží, tedy skrze svá média. Kdo jsou pozemští králové, to víme. Dnes byli nahrazeni tzv. demokratickým systémem a různými ideologiemi, jako byl komunismus, fašismus, atd. Za takovými ideologiemi je rovněž duch, který má skrze určité struktury vliv na myšlení a jednání lidí. Hospodin zaslibuje, že temné síly v „onen den ztrestá“. Že ten onen den bude definitivně při posledním soudu, o tom nelze pochybovat, ale může přijít ještě i před Božím soudem. Tak, jako byl ztrestán fašismus, sice za cenu velkých obětí, a také i každý jiný „-ismus“, který se staví proti Bohu, bude dřív nebo později ztrestán a zlikvidován.

Bůh skrze Izaiáše dále předpovídá: „Budou sebráni, jako je sebrán vězeň do jámy, a budou zavřeni pod zámek. Po mnohých pak dnech budou potrestáni. Zardí se bledá luna, zastydí se žárné slunko, až se Hospodin zástupů ujme kralování na hoře Siónu.“ A před tímto prorockým výrokem je napsáno: „Země se rozlomí, země se rozkymácí, země se rozpadne. Země se rozvrávorá, bude jako opilec. Bude se zmítat jako budka, dolehne na ni nevěrnost...“

V Božím slově jsou určitá tajemství, která Bůh zjevuje určitým lidem v určitých dobách. Jinak platí: „Dívají se a nevidí, naslouchají a neslyší.“ Pokud Bůh neodkryje mysl, pak je pro nás slovo hluché, anebo si ho vysvětlujeme v úplně jiné souvislosti. Základní otázka po přečtení Božího slova je: „Co chce Bůh povědět konkrétně mně, ať už k poučení, napomenutí, povzbuzení?“ Jaké je povzbuzení z tohoto prorockého slova pro mě? Podíváme se na světovou situaci. Víme, že Bůh v historii pro hříchy lidstva či jednotlivých národů dopouštěl určité tresty. K čemu? K vnitřnímu očištění. A k tomuto vnitřnímu očištění nakonec slouží i vliv démonů či ďábel, a to bezprostředně, anebo prostřednictvím zlých či oklamaných lidí, kteří působí utrpení národům anebo konkrétně jedincům. Jeden člověk pro svou pýchu trápí druhého a nakonec všechno zlo ve světě vychází ze společného kořene, který nazýváme dědičný hřích, či ložisko zla v nás. Vůbec není cílem našeho života založit si zde ráj na zemi. Hlavním cílem je spasit svou duši. A to není možné ve vlastní síle, k tomu potřebuji Boží pomoc. A Bůh ji dal v Ježíši a je snadno dostupná skrze pokání, tedy skrze přiznání si hříchů a skrze víru, s kterou je dávám pod moc Kristovy krve. Tím se zbavujeme hříchů, ale zla se tím plně nezbavíme. To je daleko složitější cesta, která je spojena s následováním Krista, vcházením do Kristovy smrti, tedy se zříkáním se vlastní vůle – své svévolnosti – a s hledáním Boží vůle ve svém životě, a konkrétně, jak využít dle vůle Boží tento den, který mi Bůh dává.

My máme sledovat cíl, a to je věčný život, věčné štěstí, které nám Bůh připravil. Jeho dosažení je spojeno s duchovním bojem. A právě v tom duchovním boji, když jsme i úplně na dně, tam je Boží pomoc největší, jen je třeba ji v pokoře přijmout. Příkladem jsou nám tisíce světců, ba můžeme povědět: všichni světci, oni jsou našimi staršími bratry, kteří nám ukázali, jak máme moudře projít životem.

V další kapitole u proroka Izaiáše je vize duchovní obnovy. Tu si připomeneme v následujícím slově života.

Stáhnout: Rozjímání nad Iz 24,21