Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo;

nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.

V 9. kapitole prorok Izaiáš mluví o temnotách a světlu a v 5. verši píše: „Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda…“ Těmito slovy ukazuje na narození Spasitele, o kterém je řečeno, že „Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a Jeho království … upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky.“ Hovoří o království, které je spojeno s pokojem bez konce, a atribut věčnosti je zdůrazněn i tím, že od toho času až navěky podepře lid právem a spravedlností.

Poslední verš předcházející kapitoly, tedy verš před tím, který budeme opakovat jako slovo života, uvádí: „Avšak tato sklíčená země ponurá nezůstane. Jako zprvu byla země Zabulón a země Neftalí zlehčena, tak nakonec bude přivedena ke cti s Přímořím a Zajordáním i Galileou pohanů.“

V Matoušově evangeliu se počátek Ježíšovy činnosti popisuje ve 4. kapitole v 13.‒17. verši: „Ježíš opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území Zabulón a Neftalím, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři za Jordánem, Galilea pohanů – lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘ Od té chvíle začal Ježíš kázat: ‚Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.‘“ Tím velkým světlem, tím Božím, duchovním světlem, je samotný Ježíš. On řekl: „Já jsem světlo světa.“ A také: „Světlo přišlo na svět, ale lidé milovali tmu, poněvadž jejich skutky byly zlé.“

V prologu apoštola Jana, tedy v 1. kapitole, je napsáno: „V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“ Boží slovo znovu zdůrazňuje, že Ježíš, pravý Bůh, který se stal člověkem, je pravé světlo: „Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka… Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal… Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.“

My, kteří jsme vkročili do roku 2024, vidíme, že i když Boží světlo přišlo na svět, je zde mimořádně silná duchovní temnota. Můžeme povědět, že lidé doslova ztrácejí svědomí a rozum a mnozí ty největší stupidnosti, tu největší temnotu, která nás obklopuje a která se nám vnucuje jako falešné světlo, přijímají. Vzpomeňme na ideologii gender, která tvrdí, že muž není mužem a žena ženou. Anebo nám nyní vtloukají do hlavy tzv. klimatickou krizi, o které se skuteční vědci vyjádřili, že žádná není a že to vše jsou výmysly. Přesto lidé tuto lež přijímají a tragedií je, že se z toho vyvozují nesmyslné závěry, jako například, že je třeba vymordovat krávy a zničit zemědělství kvůli tzv. snížení emisí a nehledí se už na to, že tím nastane umělý hladomor. Největším nesmyslem je, že my prý svým dýcháním a svou činností zvyšujeme emise, tedy jsme hodnoceni jako škůdci, které je třeba redukovat. Dokonce i mnozí studenti na vysokých školách berou tyto fantasmagorie vážně, jako by ztratili rozum a kývají hlavami, že skutečně je třeba vyhladit lidstvo, protože prý je ke škodě.

Příkladem zločinné manipulace byla i covidová aféra, kterou zvlášť podporoval pseudopapež Bergoglio a která vnucováním experimentální vakcinace způsobila mnoho škod na životech.

Sebevětší nesmysly a lži dnes lidé přijímají a věří jim, ale pravdu, která se týká přirozeného života, a vůbec pravdu, která odpovídá na nejzákladnější otázku, jaký je smysl a cíl lidského života, vůbec neznají ani znát nechtějí. Dnes jde o zvláštní druh přímo démonské temnoty, která zaslepuje rozum. Manipulaci s temnotou vidíme v masmédiích, kdy je neustále předkládána lež jako pravda, ačkoliv vede ke škodě časné i věčné. A nevětší tragedií je, že největším tmářem a nositelem tmy je ten, který se pokládá za viditelného zástupce Krista na zemi, ač sám se v Kanadě veřejně zasvětil satanu. Katolíci to ale nevidí a neslyší a nechtějí poznat pravdu ani respektovat učení církve a Tradici, přestože církevní Otcové výrazně varují, že papež, zjevný heretik, se sám vyloučil z církve, a proto nemůže být její hlavou.

Současná duchovní i intelektuální slepota, čili temnota, je šokující, nepochopitelná, a v historii lidstva snad vůbec ještě v takovém stupni nebyla ani v době pohanské. A přesto světlo přišlo na svět a to světlo je v Kristu. Dítě se nám narodilo, Ježíš přišel jako bezbranné dítě. On přišel jako světlo, aby lid, který chodí v temnotách, uviděl velké světlo. Nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo, ale je třeba toto světlo přijmout. Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi. Máme chodit, tedy žít, v tomto světle Kristova evangelia a pak nás čeká světlo Boží slávy, ve kterém budeme vidět Boha. Čeká nás světlo nestvořené, jehož paprsek je duchovním světlem, které dává našemu rozumu poznání pravdy – věčné pravdy. Hlavní je nyní přijmout světlo, které už k nám přišlo, přijmout Ježíše, On je světlo každého člověka i světlo světa.

Stáhnout: Rozjímání nad Iz 9,1