V 50. kapitole proroka Izaiáše jsou před tímto výrokem tyto: „Toto praví Hospodin: Když jsem přicházel, proč tu nikdo nebyl? Volal jsem, a nikdo se neozýval. Což je má ruka tak krátká k vykoupení? Nemá k vysvobození dost síly?“ A dále Bůh připomíná svou všemohoucnost: „Hle, svou pohrůžkou vysušuji moře a řeky obracím v poušť; ryby v nich páchnou, protože není vody, a lekají žízní. Nebesa odívám v pochmurnou temnotu a přikrývám je žíněným rouchem.“

Po těchto slovech se mluví o Božím služebníku, který snáší i tupení a rány, ale zůstává věrný, protože ví, že při něm je Hospodin: „Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedník.“ Každý, kdo přijal Krista, by měl usilovat o to, aby byl Jeho učedníkem, Ježíš řekl: „Jděte do celého světa a získávejte mi učedníky.“ Učedník je nejenom ten, kdo slyší Boží slovo, ale především ten, kdo ho realizuje, a dokonce pro Boží slovo a pro Krista přináší utrpení.

V 5. verši, který si budeme opakovat, je řečeno: „Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět.“ Jak důležité je, aby Bůh otevřel učedníkovi vnitřní sluch, aby vůbec slyšel Boží hlas. On probouzí každého nitra uši, aby učedník slyšel tak jako učedník, tedy ten, kdo následuje svého Mistra. Čili je zde zdůrazňováno slovo učedník. I v předcházejícím verši je řečeno: „Panovník mi dal jazyk učedníků,“ a důvod – „abych uměl zemdleného podpírat slovem“. Je velmi důležité umět člověka, který prožívá vnitřní zkoušky, smutky až deprese a je už zcela zemdlený, podpírat Božím slovem. To umění dává Bůh těm, kteří začnou z dobré vůle, i když nejprve třeba jen vlastní silou, ale dle svého nejlepšího rozumu a svědomí, povzbuzovat druhé. Bůh jim pak k tomu dá Boží moudrost i duchovní sílu, aby jejich slovo dokázalo zemdleného podpírat.

Nestačí, aby člověk vnímal Boží hlas jen jedenkrát, ale je zde řečeno, že On probouzí každého jitra, On probouzí duchovní sluch, tedy uši, aby člověk slyšel jako učedník, tedy aby slyšel Boží hlas, co Bůh chce dnešní den, aby vykonal. Buď je to nějaký dobrý skutek, nebo někoho Božím slovem povzbudit, jako Kristův učedník.

A pak v 5. verši, který si budeme opakovat, je řečeno, že já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. Totiž s Božím slovem je spojeno i určité utrpení, nepochopení od druhých, lhostejnost, ba dokonce i nevraživost, ale učedník říká: já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět.

A v dalším, 6. verši, je napsáno, že učedník dostává účast na Kristově utrpení, třeba i v maličkostech, v jiném způsobu utrpení, než třeba trpěl Pán Ježíš na kříži, ale je to utrpení za Boží slovo, které vychází z úst učedníka. Ve verši 6. je napsáno: „Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním.“ To je určité utrpení i zevnějškové a ponížení, které je vyjádřeno slovy potupy a popliváním, ale učedník zůstává pevný a svědčí: „Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen. Proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben.“ Žasneme, že služebníci zla, učedníci ďáblovi, dovedou být houževnatí, vytrvalí, dovedou doslova vymazat svědomí a jít za svým cílem i přes největší překážky a potupení, jen aby sloužili ďáblu a ublížili lidem. My, jako Kristovi služebníci, máme v prosazování dobra rovněž nechat ztvrdnout své tváři, jako by byla z křemene a nenechat se za žádnou cenu nechat odradit od věrnosti Kristu a Jeho slovu.

Ve verši 8. je řečeno na povzbuzení učedníka: „Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost,“ a Ježíš říká: „Já jsem s vámi po všechny dny vašeho života.“ Ježíš také říká: „Kdo mě miluje zachovává má přikázání“ … „já jsem v Otci svém, vy ve mně a já ve vás“. Jde o duchovní přebývání, a skrze svaté přijímání, i o fyzické, a to během několika krátkých okamžiků.

Ježíšův učedník dále statečně říká: „Kdo bude můj odpůrce na soudu?“ Ano, a kdo bude mým odpůrcem na Božím soudu? Učedník dodává: „Ať ke mně přistoupí.“ Ježíš učedníkovi odpouští jeho hříchy, když se stále na Něho obrací a snaží se hledat Jeho vůli a naslouchat Jeho slovu, aby Boží vůli i plnil. Kdo se pak chce postavit proti němu na soudu? „Kdo mě chce obvinit ze svévole?“ Ano, kdo slyší Boží hlas a neprotivím se mu, o jeho nepřátelích je v 9. verši řečeno: „Hle, ti všichni zvetší jako šat, sežerou je moli.“

Stáhnout: Rozjímání nad Iz 50,5