Před tím, než Ježíš vzkřísil Lazara, který byl už čtyři dny v hrobě, Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Řekla Mu: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život.“

Ježíš je tentýž včera, dnes i navěky. Tedy má stejnou moc a může i dnes křísit mrtvé, především duchovně mrtvé. Může dělat totéž, co činil, když byl zde na zemi. Když čteme životy svatých a mučedníků, vidíme, že skrze mnohé z nich Pán před jejich smrtí, tedy při tom, když je mučili, konal velké zázraky. Ať už to byly zázraky s dravou zvěří, když je vyhladovělí lvi v aréně neroztrhali, ale naopak jim lízali nohy a chovali se k nim jako ovečky, anebo jindy, když byli po krutém mučení uvrženi do věznice, na druhý den byli úplně zdraví. Tak tomu bylo u mnoha mučedníků. Někteří byli dokonce vhozeni do pece a vyšli z ní bez sebemenší úhony. Když to viděli mnozí pohané, volali: „Veliký je Bůh křesťanů!“ Díky těmto zázrakům se obraceli a vyznávali Ježíše. Dokonce pak byli i ochotni pro Něj rovněž podstoupit mučení i smrt. V životech těchto mučedníků a světců je zmínka o některých, kteří křísili mrtvé. Ne svou silou, ale byl to tentýž Ježíš, který to činil svou božskou všemohoucností.

Uvědomme si, že Ježíš je i dnes stejný. My podobně jako Marta věříme, že Ježíš konal mocné skutky, jak je popisují evangelia, a také věříme, že Ježíš nejenže sám vstal z mrtvých, ale že i nás v budoucnosti vzkřísí. To je víra v Ježíše minulosti a budoucnosti. Pro nás je ale nejdůležitější tento čas, to „dnes a nyní“. My potřebujeme sílu k boji proti hříchu, sílu, abychom odolali vlivu tohoto světa, a proto se máme ve víře obracet na Ježíše a věřit, že On je stejný. Modlíme se například zvedání hory. Ježíš k tomu říká: „Budete-li mít víru jako hořčičné zrno, řeknete-li této (duchovní) hoře: Zvedni se a vrhni se do moře, stane se vám.“ Proč? Protože to koná Boží všemohoucnost. Pomalu vzýváme Ježíšovo jméno a děláme kroky víry v jednotě s Ježíšem, aby ty neviditelné hory démonů byly zvednuty a vrženy do pekelného moře. Ale máme v tu chvíli víru? Jsme sjednoceni vírou s Ježíšem? A uvědomujeme si, že On je stejný i dnes, v tuto chvíli? Že Jeho všemohoucnost působí srze naši modlitbu víry?

Víra je to, co přemáhá svět. Je falešná víra a je víra biblická, která nás sjednocuje s Ježíšem, když Jemu a Jeho slovu věříme. On je opravdu stejný včera, tedy v minulosti, a přijde se svou mocí i v budoucnosti, ale On je stejný i dnes. Uvědomme si to především, když s vírou prožíváme svatou liturgii, a to zvláště ztišení před konsekrací a po konsekraci, anebo též když se modlíme některou z našich modliteb, kde žádáme o Boží zásah. V té chvíli máme stát v Božím slově a nepochybovat o Boží všemohoucnosti, tedy o tom, že Ježíš je zde, se mnou a ve mně a že On to skrze mou víru činí.

Stáhnout: Rozjímání nad Židům 13,8