Tím bude oslaven můj Otec,

když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.

Čím bude oslaven Otec? Tím, že poneseme hojné ovoce. Hojné ovoce ale neponeseme z toho, že budeme vytvářet hojnou činnost nezávisle na Boží vůli. Jsme-li ve svém problému nezávislí na Ježíši, tedy nezůstáváme v Něm a On v nás, a zůstáváme jen ve své vůli, ve svých představách, ve svých emocích, pak můžeme konat jen hojně zmatku, který není pro Boží království žádným přínosem. Ovoce můžeme přinášet jedině tehdy, zůstaneme-li v Kristu a budeme-li Kristovými učedníky. Ježíš ale stanoví pro každého svého učedníka podmínku: „Kdo neopustí všechno, co má, nemůže být mým učedníkem.“ To neznamená, že se máme zbavit hmotných prostředků k životu a podobně. Je ale třeba, abychom se v dané situaci vždy zbavili své vlastní vůle, která se nechce podřídit vůli Boží, a to je spojeno s určitou zkouškou víry. Ovoce, které pak neseme, to duchovní ovoce, zůstává po celou věčnost.

Zde vidíme, že se stále vracíme k jednomu: bez modlitby, která vede ke ztišení a tím i k získání síly zříci se své vlastní vůle, duchovní ovoce neponeseme. Nést ovoce a být Kristovými učedníky, to je náš program v tomto krátkém časovém úseku, který prožíváme zde na zemi, než přejdeme do věčnosti. Ovoce neboli hodnoty, které mají věčné trvání, získáváme tím, co zde vytrpíme, tím, čeho se dokážeme zřeknout, tedy toho, co není vůle Boží.

1. Co plyne z toho, že neseme ovoce?    J 15,8

2. Jaké ovoce působí Duch svatý v životě křesťana?    Gal 5,22-23

3. Co máš činit, abys stále nesl ovoce?    2Pt 1,5-8

4. Co ještě zaslibuje Pán Ježíš těm, kteří Ho následují?    Mt 4,19

Stáhnout: Rozjímání nad J 15,8