Reflexe na Ř 7,1-4

Ř 7,1-3: Zákon je přirovnán k prvnímu manželovi. Druhým manželem je Kristus. Ženou je každý z nás. Zákon klade požadavky, ale nedává nám sílu. Spravedlivě nás usvědčuje z hříchu, a tím nás odsuzuje na smrt. Odplata za hřích je smrt. (6,23) Proto Pán Ježíš, aby nás od smrti zachránil, zemřel za nás. Tím jsme vysvobozeni od jha zákona. On, Vzkříšený, je tím druhým manželem. Neslevuje z požadavků zákona, ba naopak, ještě důsledněji požaduje jeho vnitřní naplnění. Rozdíl je v tom, že On – Vzkříšený, který žije v nás a kterému teď náležíme, v nás své požadavky i plní. „Zůstaňte ve mně a já ve vás... Beze mě nemůžete nic činit.“ (J 15,4-5)

Aplikace v životě:

Když první člověk v ráji uvěřil ďáblovi, vtělil ducha lži. Tím byla infekce hříchu a zla zakódována do lidské přirozenosti. Od té doby člověk duchu lži vnitřně otročí, lež miluje, a proto je tak snadno klamán. A když člověka Boží zákon usvědčuje, nevede ho to k tomu, aby zlo opustil, ale chce zákon likvidovat a uzákonit zlo, které koná, jako něco dobrého. Příkladem jsou dnes konvence OSN a eurostandardy prosazující homosexualismus, který popírá všechny morální a duchovní principy a legalizuje zlo. Podle této ideologie lži, ohavnost a hřích musí být  nejen tolerovány, ale přímo privilegovány, nazývány právem, svobodou... To je cesta sebezničení jedince i rodiny a autogenocida celé společnosti. Jediné východisko je vyměnit ducha, a to je vlastně obrácení. Člověk nazve hřích hříchem a přijme záchranu v Ježíši Kristu. V jeho smrti je osvobození z otroctví hříchu, ale tím také od požadavků zákona. Člověk začne náležet jinému, vzkříšenému z mrtvých (v.4).

Ježíš jasně říká: „Musíte se znovu narodit z vody a z Ducha.“ Jde o křest vodou a křest Duchem svatým. Prvním křtem jsme naroubováni na Kristovu smrt a Jeho vzkříšení. Druhý křest nám dává sílu, abychom byli Kristovými svědky (Sk 1,8) a Ježíš v nás mohl skrze svého Ducha žít. To je spojeno s neustálým pokáním. Tedy vycházíme-li ze své porušené přirozenosti a skrze zříkání se své vlastní vůle přijímáme vůli Boží, Ježíš v nás může žít. Pak platí: „Nežiji již já, ale žije ve mně Kristus“ (Gal 2,20). Naplněním zákona je Kristus. (srov Mt 5:17).