Aktuální výzva katolickým kněžím

Drazí katoličtí kněží,

v této historické době se na vás obrací Byzantský katolický patriarchát, a to osobně na každého z vás. Chce vám pomoci učinit pravdivou diagnózu a rovněž prognózu situace i ukázat na Boží řešení. Předpokládáme, že většina z vás upřímně touží sloužit Bohu a chce spasit svou vlastní duši i duše, které jsou vám svěřené.

Před 50 lety byl zahájen II. Vatikánský koncil heslem aggiornamento. Během koncilu i v období po něm byl kladen hlavní důraz na reformu liturgie a liturgického prostoru. Poslední, zdánlivě bezvýznamná deklarace Nostra aetate obsahovala formulaci o úctě k pohanským náboženstvím a o tzv. odrazu pravdy v nich. Tato maličkost se však brzy stala centrem postkoncilního myšlení, které vytvořilo veřejné mínění, že Kristova spasitelná oběť na kříži a úcta k pohanským démonům jsou rovnocenné cesty ke spáse! Na koncilu se setkaly dva hlavní proudy katolické církve, jejichž představitelé byli nazýváni progresisty a konzervativci. Po koncilu se otevřela cesta tzv. progresistům, tedy lidem otevřeným světu – aggiornamentu. Neznamená to však, že pravověrní konzervativci byli schopni stát se nositeli pravdivé reformy církve. Za jejich pravověrností byla mnohdy zkostnatělost, farizeismus a touha po osobní kariéře. Bazírovali na liteře a ubíjeli Božího Ducha podobně jako jejich oponenti. Svaté osobnosti, jakými byl sv. Karel Boromejský nebo sv. Pius X., mezi nimi nebyly. Koncil proto neotevřel dveře obnově postavené na pravdivém pokání a návratu k zdravým kořenům prvotní církve. Hned po koncilu se stal bestsellerem „Holandský katechismus“. Do všech seminářů se začala masově šířit historicko-kritická metoda. Nejprve pronikla biblická studia a pak všechna odvětví teologie. Jak přiznal kard. Ratzinger, za biskupy byli vybíráni pouze kněží otevření světu. To vše přineslo po 50-ti letech ovoce totálního odpadu od podstatných pravd křesťanství. Nakonec došlo k vyhnání Ducha svatého z katolické církve! Je krutou realitou, že nyní celá katolická církev upadla pod Boží prokletí – anathemu (Gal 1,8-9). Toto prokletí progresovalo už dávno předtím, než dosáhlo svého kulminačního bodu falešnou beatifikací. Jeho symptomem jsou pedofilní a homosexuální skandály v řadách kněžstva. Zprávy o nich proletěly od Ameriky přes Irsko až do Austrálie. Pro toto své temné zakulisí církev zrádcovsky mlčí i ke vzpouře proti Bohu ve světě, kterou je agresivní prosazování ideologie homosexualismu likvidujícího všechny morální, duchovní i křesťanské hodnoty.

S ideologií homosexualismu je spojena tzv. juvenilní justice, která bere děti z dobrých rodin a dává je do tzv. adoptivních rodin, které dnes často tvoří homosexuálové či pedofilové. Ve Francii jsou 2 miliony umělých sirotků, v Německu bylo za rok 2009 odebráno 70 000 dětí, z Ruska bylo v roce 2010 prodáno 100 000 dětí do USA. Mnohé děti koupili homosexuálové a pedofilové. Dokonce, jak před několika lety přiznal bývalý ministr vnitra Itálie, byly odebrané ruské děti prodávány na orgány. V Norsku už byli rodiče zbaveni rodičovských práv masově, jediným zákonem. Výchova dětí je konvencemi OSN zakázána a je kvalifikována jako „násilí na dětech“ a zasahování do práv dítěte. Na druhé straně děti od 4 let jsou vystaveny sexuální antivýchově. Jsou jim vnucovány zvrácenosti, které je nejen demoralizují, ale i démonizují. Děti už nesmí nazývat své rodiče „máma“ a „táta“. Děti mají tzv. právo si volit své pohlaví. Chlapeček nesmí tvrdit, že je chlapečkem a podobně i holčička. Už ve škole mají „právo“ používat hormonální prostředky a od 14-ti let mají „právo“ podstoupit operaci změny pohlaví. Tito fyzicky a duchovně zmrzačení mladí lidé se dále stávají obětí narkomanie, AIDS a končí sebevraždou anebo zabitím při legalizované euthanasii. Beztrestně to umožňují nové zákony, v podstatě antizákony, které jsou výsledkem gender-gay politiky a jsou násilně prosazovány konvencemi OSN, různými rezolucemi a rekomendacemi. Pokud některý stát nechce přijmout toto dobrodiní vlastní autogenocidy, nastoupí sankce. Odpadlý Vatikán s kardinály i biskupy drží katolickou církev v zločinné pasivitě, aby byl proces morální, duchovní a fyzické autogenocidy na těchto územích nerušeně dovršen. Toto je zločin proti Bohu i proti lidskosti. Zodpovědnost plně dopadá na apostatickou církevní hierarchii, která je schopna Krista 77krát za den zradit. 

Toto je ovoce prokletí za přijetí falešného evangelia a antihodnot, za které dle Gal 1,8 dopadá Boží anathema.

Vážení kněží, kladete otázku: Co máme dělat? Pokud chcete něco pro Boha a spásu duší dělat, buďte připraveni, že budete oficiální apostatickou strukturou exkomunikováni. Toho se ale nebojte. Boží exkomunikace nebude na vás, ale na hierarchii, která ji na sebe stáhla svou zradou. Příkladem je Slovensko. V roce 2010 byli tři kněží a jáhen do 24 hodin exkomunikováni za to, že požádali biskupa, aby vyznal víru a distancoval se od herezí. Vyšli tedy z této zrádné struktury a stali se vpravdě obrodným hnutím.

Byzantský katolický patriarchát byl povinen před Bohem, před celou katolickou církví i před všemi křesťany zveřejnit Boží anathemu dle Gal 1,8-9 na papeže Benedikta. Gestem beatifikace apostaty, postavil na oltář církve ducha Assisi – ducha antikrista. Toto gesto bylo vyvrcholením progresující apostaze započaté v Assisi v roce 1986 Janem Pavlem II. a způsobené rovněž herezemi historicko-kritické teologie. Tato metoda popírá Kristovu vykupitelnou oběť na kříži, Jeho historické a reálné vzkříšení a dokonce i samu inspiraci Písma. Navíc tento papež už jako prefekt vědomě kryl pedofilní skandály.

Byzantský katolický patriarchát zveřejnil, že gestem Benedikta XVI. dopadlo prokletí na všechny kněze, kteří tvoří jednotu s duchem antikrista, s duchem Assisi. Jde o ty kněze, kteří v liturgii veřejně vyhlašují svou jednotu s Benediktem XVI. Kněz, který se dopouští těžkého hříchu, slouží liturgii platně, ale sám sobě jí a pije odsouzení (1Kor 11,29). Kněz, který tvoří jednotu s duchem Assisi – duchem antikrista, vyhnal ze své duše Ducha svatého a všechny svátosti vysluhuje neplatně, jde o pouhé zbožné divadlo! Pokud takový kněz zůstane v zatvrzelosti anebo ve zbabělosti a neoddělí se od tohoto ducha apostaze, bude věčně zavržen.

Rovněž věřící byli vyzváni, aby upozornili svého kněze, aby přestal připomínat v liturgii Benedikta XVI. Pokud tak neučiní, ať přestanou navštěvovat jeho neplatné liturgie, skrze které na ně přichází prokletí.

Není žádná kontinuita pravověrného učení mezi papeži dvou tisíciletí a posledními dvěma! Všichni papeži chránili církev před herezemi. Poslední dva hereze přijali a skrze ně stáhli anathemu – prokletí na sebe i na všechny, kdo s nimi tvoří jednotu!

Byzantský katolický patriarchát dobře ví, jakou mašinérií smrti je dnes církevní struktura, která likviduje poslední zbytky živého křesťanství, a to vše pod tzv. poslušností. Nyní za touto strukturou není Duch svatý, ale duch antikrista a ti, kdo poslouchají tuto strukturu, poslouchají ne Boha, ale ďábla, ne Krista, ale antikrista. V hodině smrti a před Božím soudem budou odsouzeni k věčnému zatracení v pekle.

Kněz, který chce upřímně sloužit Bohu, musí v pokoře a v pravdě před Bohem přiznat vlastní zbabělost a zradu vůči Kristu a Jeho Tajemnému Tělu. Musí se oddělit od ducha antikrista i smrtící struktury. Musí veřejně ve svém chrámu přestat připomínat apostatu Benedikta i místního biskupa. Místo toho se může modlit: „v jednotě se všemi pravověrnými papeži a biskupy katolické církve“. Pokud za toto gesto bude kněz potrestán či exkomunikován, pak ať se oddělí, najde dva nebo tři spolubratry a začnou žít ve světě řeholním životem jako svědectví Bohu. Toto hrdinství bude výčitkou svědomí všem zbabělým kněžím v diecézi! Pokud by se našlo v diecézi více kněží, pak bude biskup nucen konat pokání. Pokud zůstane v zatvrzelosti, pak ať je pro vás jako pohan a publikán (Mt 18,17). Tito kněží mohou začít budovat po domech pravověrnou katolickou strukturu a sloužit pravověrným věřícím. Bůh se o ně postará!

Je tragedií, že katolický kněz za pohodlí a lidskou slávu vymění pravdivou cestu následování Krista a boj za spásu duší. Zbožnými frázemi supluje pravdivé pokání, obrácení a následování Krista! Takový kněz vůbec nepočítá se svou smrtí, s Božím soudem a Kristovým výrokem: „Odejděte ode Mě pachatelé nepravosti, neznám vás.“ (Mt 7,23)

V dnešní době, kdy téměř každý kněz má internet, a přitom je vázán celibátem, je otázka čistoty myšlení a vůbec zachovávání 6. a 9. přikázání paradoxní. Kořeny odpadu sahají do prvních dní v semináři. To, že Bůh povolal mladého muže, aby opustil všechno, šel za Ježíšem a stal se vpravdě Jeho učedníkem, je v podmínkách současné formace pouhou utopií. Seminární systém to nedovoluje. Zločin zničení kněžských životů má na svědomí hierarchie a heretičtí teologové včetně posledních dvou papežů!

Dnes, pokud odvážní kněží učiní hrdinský krok, musí počítat s perzekucemi a exkomunikacemi, které jsou ale už před Bohem neplatné. Tito kněží pak musí učinit další krok. Svatý Basil Velký zdůrazňuje slova Písma: „Běda samotnému, když spadne, není nikdo, kdo by ho zvedl.“ (Kaz 4,10) Ti, kteří se oddělí od heretické struktury, musí zvolit určitou formu řeholního života. Pro starší kněze to bude těžké, ale u Boha není nic nemožného. Aby toto společenství bylo takové, jakým bylo společenství první církve v Jeruzalémě, musí obsahovat stejné principy jako měli oni! Musí ho tvořit muži obrácení, kteří přijali v plnosti Ducha svatého. Pak musí být realizovány, ne pouze teoreticky přijaty, 4 základní principy první církve dle Sk 2,42, to je „1. apoštolské učení, 2. bratrské společenství, 3. modlitby a 4. eucharistie“. Pokud jsou tyto principy správně realizovány, nastává proces vnitřního očišťování a pravdivé jednoty v Kristu. Takoví Boží služebníci skrze modlitbu a Boží slovo (Sk 6,3) a především skrze jeho realizaci v osobním životě i ve společenství, dostanou Boží moc a jimi žité a hlásané slovo bude obracet duše a Duch svatý skrze tyto služebníky bude působit. Oni budou jeho svědky – mučedníky (srov. Sk 1,8). Bez těchto kněží nenastane obnova katolické církve! Může nastat jen a jen skrze jejich pravdivé pokání!

Církev potřebuje svaté kněze, kteří mohou prokvasit a obnovit církev. Žijeme v době, kdy Bůh každého kněze volá ke svatosti. Pokud odmítneš, střední cesta dnes neexistuje! Buď budeš hrdina, anebo zrádce! Buď budeš mučedník, anebo Jidáš-sebevrah. Do této doby jsi byl postaven. Bůh Ti dává milosti, abys vyšel z apostatické struktury a začal poctivě sloužit Bohu! Dnes vyjití z této struktury není nějakou extravagancí anebo děláním milosti Bohu. Je to bezpodmínečná nutnost, protože apostatická struktura se stala systémem antikrista! Nemysli si, že v ní indiferentně přežiješ a zařídíš si svůj vlastní život, ba dokonce i svou spásu! Velmi se mýlíš, protože neznáš tajemství hříchu, který je v tobě a který tě spolu s duchem tohoto světa lstivě pomalu oklame a omotá! Budeš se domnívat, že sloužíš Bohu a ve skutečnosti sloužíš antikristu! Jakého ducha má struktura, takovému sloužíš i ty. Pokud má struktura ducha zrady Krista, budeš zrádcem i ty. Pokud za strukturou je duch hereze, heretikem budeš i ty. Pokud za strukturou je duch antikrista, budeš ho mít i ty. V dané situaci, pokud chceš sloužit Bohu a chceš spasit svou duši, musíš vyjít ze systému, který na sebe uvrhl Boží anathemu – prokletí. Jiné řešení neexistuje. Zde plně platí Boží slovo: „Vyjděte z Babylonu!“ (srov. Zj 18,4) Když neposlechneš a krok víry neuděláš, staneš se otrokem systému antikrista a potáhneš za sebou duše do záhuby. Tento systém ti vtělí ducha, převrátí všechny hodnoty. Největší tragedií je, že ty sám to už nebudeš vnímat. Proč? Protože tento systém tě okrade o Boží milost, citlivost, svědomí. Pokud budeš zabíjet Kristovy svědky zesměšňováním, morální likvidací, budeš přesvědčen, že tím sloužíš Bohu. Toto ti říká Ježíš (srov. J 16,1-2). Čím na tom budeš hůř, tím větší výhody a kariéru budeš mít, ale potom náhle tě Pán povolá k svému soudu a uslyšíš Jeho slova: „Odejdi ode mne... neznám tě.“ (Mt 7,23) Nedopusť, aby se to stalo.

Praktická rada: k vytvoření pravdivého společenství je nutno nejméně jeden celý den v týdnu prožít na modlitbách, konkrétně, kromě liturgie, 4-5 hodin modlitby. Na vnitřní modlitbě bude Duch svatý tobě i bratřím ukazovat na aktuální problémy a také odhalovat jejich řešení. Pak budeš vpravdě šťastným knězem, Kristovým svědkem, i když celá diecéze se postaví proti tobě i tvým nejbližším bratřím, kteří s tebou tvoří jednotu. Pak o Tobě plně platí jako o apoštolu Pavlovi: „Pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven Ježíšův život.“ (2Kor 4,8n)

Obnovená řehole sv. Basila (OSBMr), ve které jsou biskupové a kněží, tento den věnuje 4-5 hodin modlitbám. Jde o hodinu společné vnitřní modlitby a pak svědectví, a to se opakuje 4-5krát. Jedna hodina se svědectvím je věnována přípravě na nedělní kázání. Následující den ještě strávíme, kromě liturgie, 3,5 hodiny na modlitbách. Bez pravdivé modlitby není možno tvořit pravdivou jednotu s Bohem ani se svým bratrem. Bez vnitřní modlitby, která vede k pravdivému následování Krista a k pravdivé cestě pokání, se kněžský život stává zvětralou solí!

Když budeš mít kněžské společenství, založ si pak i malé společenství mužů, kde jim budeš předávat zkušenost, povzbuzovat je a vychováš z nich učedníky, stanou se pak kvasem na daném území.

Drahý bratře v Kristu, udělej krok pokání, přestaň v liturgii připomínat jméno papeže-apostaty. Neboj se exkomunikace od apostatů. Boj se pekla za zradu Ježíše Krista!

                                                                              + Eliáš

                                                   patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

                                                      + Metoděj OSBMr             + Timotej OSBMr

                                                                      biskupové-sekretáři

                                                                                                                                            Lvov, 14.6.2012