čeština > Aktuální > Article

Huzarovy hereze

Datum:   2009-08-21
Autor:   Synod UP HKC

 

 

                     Huzarovy hereze

 

1)        Věčnost pekla kard. Huzar zpochybňuje výrokem: nikdo navždy nepřijde do pekla. (A. Aržakovskyj, Besedy s bl. L. Huzarem o postkonfesijním křesťanství, 1. vydání, UKU Lvov 2006, ISBN 966-8197-10-0, str.61) Evangelium však učí: „Široká je cesta, která vede do (věčné) záhuby a mnoho je těch, kteří po ní jdou.“ (Mt 7,13)

 

Kard. Huzar dále říká: Není to tak jednoduché myslet si, že osoba, která učinila vážný omyl (těžký hřích), ba dokonce velmi vážný omyl (velmi těžký zločin, odpad od Boha), musí věčně trpět (v pekle).“ (str.61)

 

Evangelium naproti tomu vyhlašuje: „A půjdou tito do věčných muk“. (Mt 25,46)

Církev učí totéž: Kdo věří, že trest zlých duchů a bezbožných lidí je jenom dočasný, nechť je exkomunikován (Ds 411). (Trest pro jedny i druhé Huzar nepřiznává – str. 61.)

 

Svatý Bazil Velký: „Je to ďábelský podvod, že mnoho lidí zapomíná na tak výrazná slova Pána (o pekle) a vymýšlí si konec trestů, aby měli víc smělosti hřešit.“ (Krátké pravidlo 267)

Kdo tvrdí, že peklo není věčné a že nikdo do něj nepůjde, je lhář a skončí v pekle i s těmi, které oklamal.

 

2)        Kard. Huzar schvaluje homosexualitu, učí novému učení, které protiřečí postoji Písma a svatých otců i celé Tradice.

Písmo svaté učí: „Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou; je to ohavnost.“ (Lv 18,22) „Města Sodomu a Gomoru odsoudil Hospodin k záhubě a obrátil je v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům.“ (2Pt 2,6; srov. Jud 1,7; Gen 19,24-25).

 

Církev učí: Žitá homosexualita je hřích, a to velmi závažný. Kardinál však tvrdí: „Oni (homosexuálové) mohou vést sexuální aktivitu jakéhokoli druhu.“ (str. 67) Toto je však hereze.

 

Ovoce: Na Ukrajině dnes někteří lidé usilují o organizování gay-parádů a následně o to, aby byl schválen zákon o manželství homosexuálů, jak už je to v mnohých státech EU. Propagátoři homosexuality se v kritické chvíli odvolají na postoj kardinála Huzara a nikdo z UHKC už proto nesmí hájit Boží zákon, jinak by byl označen za rebelanta a nepřítele církve. Propagace homosexuality církevní autoritou je prostředkem k morálnímu rozkladu církve a národa.

 

3)        Kard. L. Huzar věští kyvadlem. Tvrdí: „Kyvadlo je instrument, který mi umožňuje dozvědět se, zda jsou určité preparáty dobré pro mé zdraví.“ (str. 63) Dnešní propagátoři neopohanství mluví o tzv. energiích. Skrze schválení věštění kyvadlem se do církve otvírají dveře všem formám věštění a magie. Huzar tvrdí: „Věřím, že existují určité energie.“ (str. 63) Dále přiznává, že obdržel skrze tyto „energie“ informaci o zdravotním stavu své matky, ač byli od sebe vzdáleni několik tisíc kilometrů. (str.63) Tyto „energie“ nesprávně přirovnává k rádiovlnám. Energie, které se projevují skrze věštění a magii, jsou však okultními „energiemi“ – démony. Písmo kategoricky zakazuje jakýkoliv kontakt s nimi (srov. Dt 18,9-15, Sk 16,16-20). Katolický katechismus ve shodě s celou křesťanskou tradicí odsuzuje všechny formy magie a věštění (KKC 2116-17). Pokud L. Huzar propaguje teorie o tzv. „energiích“, pak v podstatě podkopává první přikázání Dekalogu (srov. Ex. 20,2-5) a na celou církev i národ svolává prokletí!

 

4)        Hereze vůči Ježíši a Bohorodičce. Na straně 48-51 kard. Huzar používá jednostranné heretické vyjadřování a pronáší dva bludy. Jeden se týká Ježíše Krista a druhý Bohorodičky. Záměrně zdůrazňuje jen lidskou přirozenost: „Ježíš byl jako každý jiný (člověk).“ (str. 50) Nikde nezdůrazňuje podstatu – že Ježíš je zároveň pravý Bůh, stejné podstaty s Otcem, který zemřel za naše hříchy a je jediným Spasitelem lidstva. I tajemství vtělení znevažuje výrokem, jakým ho srovnává s pohanskou divadelní atrakcí zvanou deus ex machina (str.48). Rovněž znevažuje Bohorodičku, když ji srovnává s mýtickou ženou Šakontalií z Upanišad (str.48) a pak o Bohorodičce tvrdí: „Byla dobrou ženou, dobrou sousedkou. Prostě byla jedna z nich, a to je vše.“(str.51)

 

Církev naproti tomu říká: To není vše, ale „ona je i Přečistá Panna i Bohorodička v pravém a pravdivém významu“ (sv. Jan Damašský).

Hereze spočívá v tom, že Huzar záměrně zamlčuje, že Ježíš je Bůh a současně zdůrazňuje, že Ježíš je pouze člověk.

 

Co je hereze?

Je to zjevné anebo skryté popírání či zpochybňování základních pravd křesťanské víry.

 

Co je anathema?

Anathema je podle Božího zákona (Gal 1,8-9) automatické vyloučení z církve za hlásání herezí, tedy za hlásání jiného evangelia.

 

Co je podstatou pravého evangelia?

 

Podstata (fundament) je tato:

1)     Ježíš je pravý Bůh a pravý člověk

2)     Ježíš zemřel za naše hříchy na kříži

3)     Ježíš vstal z mrtvých na třetí den, a to historicky a reálně

 

Bůh vydal svého jediného Syna na smrt kříže za nás, abychom byli spaseni. Každý, kdo činí pokání, dochází vírou v Ježíše spásy.

Na toho, kdo zpochybňuje tuto podstatu evangelia a zatvrzele zůstává v herezi, automaticky dopadá Boží prokletí, anathema.

Huzar tvrdí: „My máme krutou a nespravedlivou představu o Bohu... Mám naději, že Boží milost pracuje takovým způsobem, že nikdo navždy nepřijde do pekla.“ (str.61)

 

V podstatě je to však Huzar, kdo má krutou představu o Bohu, protože nikde neřekne, že Boží Syn zemřel proto, aby nešel do pekla nikdo, kdo v Něho věří. Tím, že odmítá Ježíše, který zemřel na kříži za naše hříchy, odmítá i Boží milosrdenství. Všechny pravdy víry i aktuální problémy pak přizpůsobuje své zradě Krista a vymýšlí si všelijaké bludné teorie, např. že prý peklo není věčné a že nikdo do něj navěky nepůjde. Za jeho hereze – jiné evangelium – na něj automaticky dopadlo Boží prokletí – anathema – a také na ty, kdo jeho hereze přijali.

 

Pravému Božímu milosrdenství se otvíráme upřímným obrácením a dáním hříchů Ježíši, který za nás zemřel na kříži.

 

Falešné Huzarovo milosrdenství neukazuje na hřích, na nutnost pokání a obrácení a ani na Ježíše, ve kterém je odpuštění hříchů a vysvobození z věčných trestů. Naopak skrze falešný pojem o milosrdenství Huzar zpochybňuje peklo a lživě tvrdí, že nikdo do něho nepůjde. Za své hereze se kard. Huzar už sám vyloučil z Kristovy církve. My jsme tuto anathemu jen zveřejnili.

 

Cesta do sebe (ne k Bohu)

Takový název má CD, kde jsou rozhovory kard. Huzara s novináři. Pohoršení vyvolává jeho výrok: „Peníze jsou nejdůležitějším prvkem – neboť jakou jinou ochranu máme?“ Ukrajinské přísloví naproti tomu říká: „Bez Boha ani k prahu.“

 

Co se týče úplatků, měla by být položena otázka: Jaká je současná praxe v UHKC ohledně úplatků? Je veřejně známo, že se berou úplatky za vstup do semináře, za svěcení na kněze, na biskupa, za udělení farnosti. Příkladem jsou tzv. cihličky, skrze které se psychologicky sdírá poslední haléř i z nejchudší vdovy. Kdyby byly dány do světla finanční machinace kard. Huzara, tak už jen ty spojené se stavbou katedrály by byly velkým skandálem. Je tu další otázka, jak je to ve skutečnosti s bankou, kterou si Huzar založil a dal jí název Pokrov. Spíše by prý měla mít název Pokrav (český překlad – Nakradl).

 

Huzar v interview pro zaxit.net dne 27.7. 2009 oznámil novinářům novou techniku na odírání lidí spojenou s nekonečným budováním katedrály. Huzar říká, že lidem je třeba dávat něco lepšího a vyššího, a tak se začaly po kostelech prodávat drahé vstupenky na koncerty (každá farnost má povinně odebrat určitý počet vstupenek).

 

Novináři položili L. Huzarovi také otázku ohledně náboženského fanatizmu. Huzar odpověděl: „Tzv. fundamentalismus je i mezi katolíky. Je to velmi nebezpečný fenomén. Je těžké proti němu bojovat, protože tito lidé jsou tvrdohlaví a zaslepení.“

 

Ty, kdo mají pravou víru a nepřijímají jeho „evangelium“ (hereze), Huzar hanlivě nazývá fundamentalisty. Pravou víru v Krista nazývá nebezpečným fenoménem. O lidech, kteří činí pokání, cele věří evangeliu a učení církve, říká, že jsou „lidé tvrdohlaví a zaslepení“. Huzar je tolerantní k muslimům a je ochoten jim dovolit postavit mešitu dokonce na svatojiřské hoře ve Lvově (viz jeho CD), ale pravověrnost u křesťanů nazývá nebezpečným fenoménem. Jeho mluvčí, Mons. J. Miljan, Huzarovy názory vyjádřil slovy, že pravověrní jsou „nebezpečná sekta podobná ‚Bílému bratrstvu‘“ a je třeba je likvidovat!

 

Kvůli Huzarovým herezím byli biskupové pravověrného synodu nuceni založit novou církevní strukturu a požádat státní orgány o registraci.

Jaký je rozdíl mezi současnou Huzarovou církví UHKC a ukrajinskou pravověrnou řeckokatolickou církví (UPHKC)?

 

UPHKC má učení a tradici UHKC do příchodu L. Huzara. UPHKC nemůže akceptovat jeho hereze! Tedy je pravou dědičkou mučednické a pravověrné UHKC! Prosíme věřící o modlitbu za registraci UPHKC.

 

           vladyka Markian OSBM

     sekretář Synodu biskupů UPHKC

                                                                                                                                                            Lvov, 21.8. 2009

www.community.org.ua; www.video.community.org.ua

 


Přiložené soubory
Hereze Huzara Stáhnout Hereze Huzara .DOC 58.5 kB