Vážený pane předsedo,

v sobotu dne 17. listopadu před sedmou hodinou ráno vniklo asi 20 mužů v maskách se sekerami a železnými tyčemi do kláštera Zvěstování sester UP HKC v obci Probižná. Sestry byly drasticky za ruce a nohy vyneseny ze svého domu, který je jejich soukromým vlastnictvím, a hozeny vedle schodiště na zem. Před klášterem už byl zorganizován fanatický dav v čele s farářem Pasičníkem.

Kdo byli ti muži v maskách? Byli to kněží, kteří přijeli na příkaz čortkovského biskupa Hryhoráka. Sestrám se podařilo identifikovat konkrétně dva kněze. V předvečer přepadu, v pátek 16. 11., byla kněžská schůze, na níž byla tato zločinecká akce připravena. Jak může kněz po sundání zločinecké masky opět přistoupit k oltáři sloužit svatou liturgii? Satanisti slouží černé mše. Nemají jedni i druzí stejného ducha?  

Asi za dvě hodiny po sobotním útoku na klášter přijela policie, která pasivně přihlížela, jak zfanatizovaný dav vlekl sestry do připraveného mikrobusu, který je měl odvést neznámo kam. Monastýr je vlastnictvím sester i s pozemkem. Sestry byly surově házeny do mikrobusu. Když volali policii na pomoc, zůstala pasivní a nechala sestry lynčovat. Přitom sestru Moniku zfanatizovaná žena tak prudce uhodila hlavou o mikrobus, že zůstala ležet na zemi. Upadla do bezvědomí, a když se probrala, jen si držela hlavu, plakala a opakovala: „Hlava, hlava, bolí mě hlava“. Nikdo z agresorů na to nebral ohled. Sestry zavolaly záchranku. Sestra Monika byla odvezena do čortkovské nemocnice. Nemohla už ze záchranky vyjít, museli ji vynést na nosítkách. V Čortkově ji udělali RTG hlavy, vyšetřil ji neuropatolog, vystavil diagnózu lebečně-mozkové zranění, otřes mozku, a zůstala hospitalizována. Ani za dva dny, v pondělí, zlepšení zdravotního stavu nenastalo: silná bolest hlavy, nutkání k zvracení, slabost, točení hlavy, tlak do čela i očí, slabost v rukou i nohou, špatný spánek, sestra se uprostřed noci probouzela s bolestí hlavy. Stále musela ležet. Velmi jí vadil šum, klepání, světlo i rozhovory. Nemohla nic jíst.

V úterý jí lékař řekl, že má přes všechnu nechuť jíst a chodit, že zítra – ve středu, pojede na konzultaci do neurochirurga do Ternopolu a že si má zajistit transport. Proč lékař nezabezpečil převezení záchrankou? V úterý její příbuzná, lékařka, začala u lékaře telefonicky zjišťovat, jaký je zdravotní stav sestry a jaké jsou výsledky vyšetření očního pozadí. Lékař řekl, že oční pozadí je normální, ale když se ho lékařka zeptala, zda skutečně toto vyšetření provedli, lékař byl nucen přiznat, že ne. Lékař rovněž řekl, že nedošlo ke ztrátě vědomí, přestože ti, kteří byli přítomní v čase, kdy došlo k úrazu, dosvědčovali opak.

Lékař byl vystaven tlaku ze strany církevníků a policie. Sestra byla svědkem, že policie byla v nemocnici hned v sobotu a v pondělí také. Policisté přišli přímo do nemocničního pokoje a ptali se s. Moniky, kdo je její ošetřující lékař. V úterý přišel do nemocnice kněz Senkiv z čortkovské eparchie. Zřejmě zde nebyl poprvé. Čortkovským biskupstvím i policií ovlivněný lékař vsugerovával proti všem symptomům nemocné sestře, že je v pořádku, takže v nemocnici už nemá co dělat. Celý případ chtěl co nejrychleji uzavřít. Vyhýbal se udělat vyšetření očního pozadí a CT. Sestra se cítila zle. Teprve po telefonátu příbuzné – lékařky, se lékař odhodlal udělat CT, které potvrdilo nález v hlavě. Lékař začal tvrdit, že tento nález je vrozený. Když se matka sestry telefonicky dozvěděla, co lékař tvrdí, byla pobouřena, protože nikdy o žádné vrozené vadě v hlavě její dcery žádný lékař nehovořil. Po CT vyšetření lékař naordinoval terapii k odstranění otok mozku.

Církevníci i policie měli eminentní zájem na tom, aby se věc co nejrychleji uzavřela. Když už bude sestra mimo nemocnici, budou tvrdit, že její zdravotní stav je důsledkem něčeho jiného. Je známým faktem, že pokud se s tak silným otřesem mozku chodí, přeroste v mrtvici, což může mít za následek smrt.

Církevníci sledují jen jeden cíl: za svými zločiny zahladit stopy a vinu hodit na svou oběť.

Ve čtvrtek 22. 11., protože sestře nebyla poskytnuta sanitka, známí převáželi sestru do Ternopolu. Na cestě se zastavili u známé lékařky, aby prověřila oční pozadí. Ta konstatovala, že oční cévky jsou rozšířeny a že v takovém stavu ji převážet bez medicínské aparatury, jen v osobním autě, je natolik nebezpečné, že je v ohrožení život sestry. V Ternopolu lékař jednal zaujatě, dokonce na sestru zvyšoval hlas a nedovolil hospitalizaci v nemocnici. Musela ležet v bytě svých rodičů. Sestra, která je lékařkou, zůstala s ní a starala se o ni.

Přes víkend 24. – 25. 11. silné bolesti hlavy stále trvaly a sestře Monice museli zavolat lékaře do bytu. Naordinoval jí injekce a léky.

Matka sestry byla znepokojena jejím zdravotním stavem. V pondělí 26. 11. se obrátila na státní úřady se stížností. Jistý úředník, který se v Ternopolu dobře orientuje, jí důvěrně sdělil, že pokud primář odmítl hospitalizaci, je více než jisté, že za celým případem je církevní hierarchie.

V úterý 27. 11. 2012, deset dní po úrazu, byla sestra Monika zavezena k neuropatoložce, tak, jak to požadoval lékař, kterého byli nuceni přes víkend volat do bytu. Když lékařka viděla, v jakém stavu sestra je, velmi se divila, proč není hospitalizovaná v nemocnici. Lékařka jí znovu zdůraznila, že stav je závažný a že pokud nebude ležet, neobejde se to bez následků a přinejmenším bude mít bolesti hlavy do konce života.

Před dvěma lety v listopadu zemřel otec Roman Šelepko (40letý), farář z Čortkova. Sestry z Probižné přijely v pátek na liturgii, na devátý den po jeho smrti. Čortkovská hierarchie objednala bohoslovce, kněze a studenty kantorské školy, aby zahradili přístup do chrámu a nedovolili tam sestrám vstoupit. Když se setmělo, lynčovali sestry, shazovali je na zem, kopali do nich. Jedna sestra měla nádor na játrech, a kdyby utrpěla úder na toto místo, hrozilo, že se octne v nebezpečí smrti. Policie tomuto lynčování jen pasivně přihlížela. Na druhý den, když se sestry vracely do pronajatého domu, kde čtyři z nich bydlely spolu se starou vdovou, bohoslovci se postavili před dům, nedovolili jim se k němu přiblížit a jejich věci vyhodili na ulici. Stařičká majitelka domu byla tímto násilím tak šokována, že jí museli zavolat sanitku pro srdeční nevolnost a odvézt ji do nemocnice. V neděli přijel autobus věřících UP HKC na liturgii. Čortkovská hierarchie, v čele s Hryhorákem, však objednala asi 400–500 mužů i s bohoslovci, kteří asi 100m od chrámu na veřejné ulici napadli pokojné věřící UP HKC a hnali je až na autobusové nádraží a zde je násilím tlačili na autobus. Byly zde i sestry a hrozilo nebezpečí ušlapání. V této násilné akci, které byl přítomen Hryhorák i policie, jen zázrakem nedošlo k vážnému úrazu. Bohužel, akce násilí pokračovaly před klášterem sester v Probižné týž den a pak celý týden. Policie těmto zločinům na bezbranných sestrách přihlížela a nevinné nechránila. Dodnes tyto zločiny nebyly potrestány. Proto si po dvou letech troufli zločinné akce zopakovat i za účasti lhostejné policie. Církevní hierarchie manipuluje s policí, se soudy, a dokonce se snaží manipulovat i lékaře, aby plnili jejich intence i za cenu ohrožení života jejich obětí. Před dvěma lety nedošlo k žádnému soudu, který by zločin čortkovských církevníků odsoudil.

Ve Lvově v červenci 2011 agresoři navedení církevníky strhli ze soukromé kaple sester UP HKC kříž. Sestry zavolaly na místo činu patriarchu Eliáše. Dav řízený církevníky to využil a žádal zatknutí nevinného patriarchy. Intrikami církevníků se skutečně stalo, že místo viníků policie odvezla nevinného patriarchu a celou noc jej držela na policejní stanici. Hned na druhý den bleskově proběhl soud – monstrproces. Za vykonstruovanou vinu byl nevinný patriarcha odsouzen k pokutě 4 euro (50 hřiven).

Náboženská nenávist, kterou církevníci UHKC proti věřícím UP HKC cílevědomě rozpalují, v těchto dnech už přerostla v násilnické akce.

Představená zlikvidovaného kláštera Zvěstování

Stáhnout: Zločiny čortkovských církevníků (27.11.2012)