čeština > Církev > Article

Pastýřský list – Velikonoce 27.4.2008

Datum:   2008-04-27
Autor:   Synod UP HKC

 

Pastýřský list – Velikonoce 27.4.2008


Christos voskres! Voistinu voskres!

Dnes východní církev na Ukrajině i v Rusku prožívá slavné Kristovo vzkříšení. Letos si rovněž připomínáme jubileum pokřtění Rusi – Ukrajiny v Kyjevě svatým Vladimírem. Křtem jsme byli ponořeni do Kristovy smrti a dostalo se nám nového života (srov. Ř 6,3-4). Tento Boží život v sobě máme obnovovat skrze svěcení neděle – dne vzkříšení. Duchovní vzkříšení nastane jedině tehdy, otevře-li se každý křesťan Kristovu Duchu!

Milióny lidí uvěřily lži, nechaly se oklamat, a tak ztratily Krista a věčný život. Stejně jako první lidé v ráji uvěřili lži hada, že budou jako bohové, avšak místo toho se stali otroky démonů a smrti.

Západní církev slavila Velikonoce před měsícem 23.3.2008. Papež tehdy obětoval svou velikonoční liturgii za Ukrajinu. My jsme právě v tento den zveřejnili naše biskupská svěcení a oznámili je Božímu lidu. Reakcí na to ze strany nepřátel Krista a církve bylo: „Ukřižuj!“. Kristova násilná smrt na kříži a Jeho vložení do hrobu bylo však završeno třetího dne Jeho slavným vzkříšením. Učedníci to nechápali a nebyli schopni to přijmout, dokonce ani poté, co se setkali se vzkříšeným Kristem. On jim řekl: „Proč jste tak nechápaví? Já jsem to.“ Nakonec byli plně překonáni realitou, přesto však jeden z nich, Tomáš, tuto realitu odmítl. Ten večer totiž nebyl spolu s nimi a pak celý týden neustále opakoval: „Dokud neuvidím, neuvěřím! Dokud nedám svůj prst do Jeho ran, neuvěřím!“ Ježíš se za týden znovu ukazuje apoštolům a osobně vyzývá Tomáše, aby vložil svůj prst do Jeho ran. Tento pochybující a nevěřící apoštol byl zlomen ve své pýše a nevěře a v úžasu zvolal při setkání se vzkříšeným Ježíšem: „Pán můj a Bůh můj!“

Apoštolé byli padesátý den po Kristově vzkříšení naplněni Duchem Božím. Ze zbabělých apoštolů se stali odvážní svědkové Kristovy smrti a Jeho vzkříšení. Za toto svědectví položili životy.

Svatý Ondřej, apoštol Rusi-Ukrajiny, byl pověšen na kříž ve tvaru X a jeho bratr Petr byl ukřižován hlavou dolů v městě Římě. Tam pak byli křesťané předhazováni dravé zvěři a masově zabíjeni. Pro svou naději a víru v Krista šli radostně na smrt, věděli, že v okamžiku smrti vejdou do věčného světla.

Vy, kteří jste byli pokřtěni, jste dostali nový život a stali jste se Božími dětmi. Stali jste se dědici Božího království.

Tento Boží život fyzická smrt neukončí! Nejde tu o štěstí, které by trvalo sto, tisíc, milión let, jde o život bez konce. Jde o takové štěstí, o kterém Písmo říká, že je oko nevidělo, ucho neslyšelo ani na lidskou mysl nevstoupilo (srov. 1Kor 2,9). Proto apoštolé neváhali pro Krista a Jeho evangelium obětovat i své fyzické životy. Pro tento věčný život, který je v Kristu, neváhaly statisíce mučedníků podstoupit ta nejtěžší muka.

Pro tento věčný život opouštěli misionáři své domovy i svůj národ. Mnozí za to zaplatili velkým utrpením a často i životem. Svatý Cyril a Metoděj opustili v devátém století Soluň a šli nám, Slovanům, zvěstovat Krista a evangelium. Dali nám azbuku, přeložili nám Písmo i liturgické knihy do řeči, jaká je nám srozumitelná. Skrze svou misii nám předali Boží život.

Co je život? Představme si malé smrkové semínko a zároveň mohutný smrk. Tento strom vznikl z malého zrníčka. V něm už byly ukryty i kořeny, které pak jsou skryté v zemi, kmen, velké větve i ta síla, která čerpá vodu do výše deseti, patnácti metrů bez jakékoli pumpy. To vše obsahuje tajemství života v malém semínku.

Takový je život rostlin, ale je zde i život zvířat, tisíce různých druhů. Zvířata už mají smysly, vidí, cítí, mají dokonce instinkt. Například čápi, kteří k nám na Ukrajinu přilétají, nemají žádný jízdní řád, ale vědí, kdy mají odletět a kdy se vrátit. Letí stovky kilometrů a dokáží se správně orientovat, ač nemají rozum.

Dále je zde život člověka, který je průsečíkem hmotného a duchovního života. Člověk má narozdíl od zvířat nejen fyzický život, ale i duchovní. Ten se projevuje skrze rozum a svobodnou vůli a navíc tento život v nás smrtí nekončí, ale přechází do věčnosti.

Ještě vyšší život než lidský je život čistě duchovních bytostí, které nazýváme anděly. Tito mají různé stupně dokonalosti. Dělí se na anděly, archanděly, síly... Ti nejdokonalejší jsou Bohu nejblíže a mají nejvnitřnější účast na Jeho dokonalosti, moci a štěstí.

Ptáme se: Kde je náš život? Pokud jsme skrze víru a křest přijali Boží život, pak náš nový život je v Kristu. A proto, že Kristus vzal na sebe naši lidskou přirozenost, tím nám zároveň předal Boží přirozenost, Boží život, důstojnost, která je větší než důstojnost andělů. Náš život je přímo v Bohu. Skrze Krista a v Kristu máme účast na Boží slávě! Jsme Božími dětmi a dědici Božího království.

Jak máme získat tento věčný život a jak ho uchovat?

Podmínkou k získání věčného života je křest a víra: „Vyznáš-li ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že Ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení.“ (Ř 10,9-10)

„Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jn 1,12) Člověk musí říci jasné slovo, či učinit jasné gesto tak, jako ho učinili naši pradědové, kteří byli v řece Dněpru před 1000-ci lety pokřtěni. Na ně, ale i na nás, kteří jsme už byli pokřtěni a uvěřili v Krista, se vztahuje Boží Slovo: „Kdo má Syna, má život věčný...“ (1J 5,11-12) Apoštol k tomu dodává: „To vám píši, abyste věděli, že máte život věčný.“ (1J 5,13) Ano, to máme vědět, že už teď tento věčný život máme, neboť on je v Kristu, kterého jsme vírou přijali. Toto přijetí Krista je prvním předpokladem.

Druhým předpokladem je věrnost Kristu až do smrti, a proto zvláště každou neděli máme obnovovat Boží život v sobě. Tento den Pán Ježíš vstal z mrtvých. Tento den patří Bohu a máme ho světit. První křesťané v Jeruzalémě postavili svůj život na čtyřech základech. I my na těchto čtyřech základech máme postavit svěcení neděle – dne vzkříšení.

První základ – apoštolské učení je výkladem Písma svatého v apoštolské tradici. Písmo Starého i Nového Zákona je završeno v Kristu.

Druhým základem křesťanů byly společné modlitby. Modlitba pro ně byla živou zkušeností, kontaktem s Ježíšem, neboť On řekl: „Kde jsou dva či tři v mém jménu, tam jsem Já uprostřed nich.“ (Mt 18,20) a dále: „Pokud se dva z vás shodnou na jakékoli věci a budou prosit, dostanou.“ (Mt 18,19)

Třetím základem bylo bratrské společenství. Jde o sdílení se se svými duchovními zkušenostmi z víry, z boje se lží a také o vzájemné povzbuzování.

Čtvrtým základem je eucharistie. Jde o přijetí Krista nejen skrze Boží slovo, ale i Jeho pravdivé tělo a krev pod způsobou chleba a vína, což vyžaduje živou víru.


Závěr

Dnes východní církev na Ukrajině a v Rusku prožívá slavné Kristovo vzkříšení. Letos si rovněž připomínáme jubileum pokřtění Rusi – Ukrajiny v Kyjevě sv. Vladimírem. Křtem se nám dostalo nového života. Tento Boží život máme obnovovat a rozvíjet skrze svěcení neděle – dne vzkříšení!

 

Christos Voskres! Voistinu Voskres!

 

Žehnají vám biskupové UHKC

+ Samuel Oberhauser

+ Markian Hitiuk OSBM

+ Metoděj Špiřík OSBM

+ Eliáš Dohnal OSBM


Pidhirky 27.4.2008

 

Adresa: Klášter OSBM, Pidhirky 80660, Brodivský r-n, Lvovská obl., Ukrajina

www.community.org.ua

 


Přiložené soubory
Pastýžský list – Velikonoce 27.4.2008 Stáhnout Pastýžský list – Velikonoce 27.4.2008 .DOC 34.5 kB